Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak postupovat, když dítě škola nebaví?
ahoj! Potřebovala bych asi trochu poradit.
Nejdříve popis problému – zda to jde takto nazvat.
– Filip je chytrý kluk, žák 1. třídy waldorfské
– už před vstupem do školy sčítal, odečítal do 10, plynule četl
– celý školní rok se ve škole NUDÍ – paní uč. (i když na pohovorech před začátkem školního roku tvrdila opak) NECHCE zadávat jiné úkoly (těžší), než plní jeho spolužáci. V současné chvíli F. počítá do 20 pomalu, ale plynně. Problémy má s grafomotorikou (VV ho nikdy nebavila, ale všechny písmena zná už dlouho – na WZŠ se v 1. třídě učí jen tiskací velká písmena, takže pro něj nic nového.
– p. učitelka mi dlouho odkládala konzultaci, takže jsem se k ní dostala až min. pátek.
– řešili jsme 3 pro mě palčivá témata:
1. chování ve třídě – F. je popichovač ostatních – on ví, kdy přestat, ale rozhodí celou třídu, protože strhne několik dalších, kteří zabzdit neumí. – myslím, že je to proto, že se nudí…
2. nechuť ke vzdělávání – v první třídě má postoj: nemusím chodit do školy, protože všechno co se učíme, už umím a nejlepší jsou přestávky a družina (ne některý předmět, který by ho bavil) – navrhovala jsem opakovaně úkoly navíc, (po splnění těch, co dělají všichni – p. uč. odmítla, že to pro něj dělat nebude, nebo jssem navrhovala IP – spojit se s druhou třídou a vystudovat tyto dvě třídy dohromady a v září jít do 3. – podle p. učitelky by na to rozumově měl, ale ona to nedoporučí (je i školní metodik), protože ve WZŠ je prý nejdůležítější ta cesta (ale podle mě tu on si už prošel sám dávno před vstupem do školy)
3. dále mi p. uč. vyčetla, že F. nemá dětská přání – že dětem přeje jen materialistické věci (peníze, počítač, tablet a ne zvířátko, hračku). prý u něj nemá kde navazovat v duchovní stránce… – poněkud nevím, co já s tím? ale nechtěla jsem se blbě ptát. Vedeme ho prý jednostranně (no, já jsem si vždy myslela, že ho vedu k samostatnosti – samostatný je prý AŽ ZBYTEČNĚ MOC!
4. chtěla jsem po p. uč. ať píše hodnocení 1x měsíčně jak slibovala, že pro mě je málo dovědět se z vysvědčení, co mu nešlo… – prý na ní vyvíjím nátlak! (to jsou tedy překvapení)
4. dotaz co jsem měla připravený, jsem po tom, co mi řekla, že není duchovně zaměřený a že jen waldorfská pedagogika je ta správná raději polkla: mělo to být: v prvním a jediném hodnocení jste psala, že F. správně drží tužku, ale podle mě (i ostatních) ji sice umí správně uchopit, ale zafixované to nemá a velmi rád ji drží 4 prsty… k tomu ale nedošlo, bála jsem se, že p. uč. to nevydýchá – to vím, a s F. to procvičuju, podle kamarádky (učitelky na prvním stupni) to bude trvat dlouho, než si zvykne…
TAK… PROSÍM, PORAĎTE MI, CO BY BYLO PRO F. NEJLEPŠÍ:
– zkazit mu prázdniny a přeřadit ho na klasickou základku? a doufat, že větší tempo a odměna v podobě známek mu bude více sedět?
– nechat ho nudit dále, s tím, že se to někde ve 3-5 třídy srovná?
– něco jiného? psychologické vyšetření… fakt nevím kudy kam.
je tady dost učitelek, tak snad je můj dotaz – nebo spíše popis dost srozumitelný.
Děkuji. P.
Pavlínko, já nevím; snad nám napíše Pavluschka víc.
Mari, ale ani to snad nebrání tomu, aby s dítětem individuálně pracovali, ne? Nemusí mu dávat těžší úkoly, ale úkoly navíc, zábavné, doplňující učivo, rozvíjející jiné stránky… Vždycky jsem si myslela, že alternativky jsou právě na individuální práci postavené…
Takhle podané mi to příjde naprosto šílené – nejdeš s davem, vybočuješ… tak co s tebou? Nehodíš se nám… No to snad ne…
Jak už jsem zmiňovala v jiné diskusi kdysi dřív – z alternativních směrů si moc nepamatuju, není to můj šálek kávy, jen si vybírám některé jejich metody, protože to má třeba waldorfská dobré v rytmice, Montesorri zas v pomůckách, ale co je podstatou té “alternativnosti“ zrovna u waldorfu už si nevybavím, teď jsou v módě Montesorri, tak je mám víc v podvědomí.
Já právě nevím, ono principem téhle školy by mělo být podle mě to, že jedinec nevyčuhuje nad ostatní a mělo by se vycházet hodně z duchovna… Ale možná to špatně chápu, přiznám se, že mě tohle nikdy nelákalo, takže jsem o tom nikdy nic moc nezjišťovala.
Pavluschko, co na to říct? Nejvíc mě zaráží jednání učitelky. Stejně jako Danča jsem si myslela, že právě v alternativkách je to o něčem jiném, slyším kolem sebe neustále jen pozitiva, na nás, “klasiky“, pořád jen něco špatného… Takže mě to fakt udivuje.
ALe je to prostě všechno jako obvykle o lidech.
Naprosto nechápu, proč mu učitelka nechce dávat nic navíc? Nejhorší je nudící se dítě, protože vyrušuje, rozptyluje ostatní apod. A hlavně mu to teda nic nedává, to se mu vůbec nedivím, že se mu nechce chodit do školy a má k tomu nechuť.
Děti potřebují akci, zaměstnání. Chodím teď občas na školení “činnostního učení“, které je založené právě na tom, že dítě pořád musí něco dělat, ne jen pasivně přijímat informace.
Taky nevím, proč bys mu kazila prázdniny? Myslíš proto, že byste se oproti “klasické“ škole museli něco doučit, aby mohl naskočit do druhé třídy? To je bohužel možné, znám ve svém okolí takový případ – též z waldorfky, jenže tam tam to řešili až mezi třetí a čtvrtou třídou a byla to dost havárka, ta dívčinka byla oproti klasické základce dost pozadu, oni prostě ten styl výuky mají jiný. Ale mezi první a druhou by to snad nemusel být takový šok. Nevím, to by ses musela samozřejmě na všechno poptat.
No ale nikdo ti asi nezaručí, že v klasické škole to bude jiné. Musela by sis zjistit přímo učitelku, která učí jeho ročník, poptat se třeba mezi maminkama, jak to tam chodí…
Za sebe můžu říct, že z mého pohledu je práce navíc nutnost. Jasně, frontální výuka je jednodušší, když všichni dělají pořád to samé, ale ve třídě nejsou stejné děti, takže někdo je rychlík, někdo pomalejší a možná tak půlka je “zlatý střed“, který jede středním tempem. Pomalejším jde standardní práci ubrat, ale pro rychlejší se prostě musí něco víc nachystat. Protože kdo nepracuje, ten má čas na lumpárny 😉
Celkem mě překvapila neochota učitelky dávat úkoly navíc. Myslela jsem si, že právě tomuhle jsou v “alternativních“ školách naklonění.
Teru, dát dítě na týden do jiné školy, kde se už všichni znají, by asi odradilo skoro každého, jednak kvůli kolektivu, ale i kvůli výuce, ve které jsou v každé škole úplně jinde a ten skok by asi nebyl dobrý.
Pavluško, a co říká na případný přechod syn? Proč myslíš, že bys mu “zkazila prázdniny“?
To, co popisuješ, by našemu synovi zrovna asi taky nesedělo, u nás se na výkon nejede, ale on má povahu, které ta klasická škola zkrátka vyhovuje.
Ono nejde o soutěžení a předhánění, ale proč by se mělo dítě ve škole nudit? To je přesně v rozporu s myšlenkou, že škola má být pro dítě zábava, ne stres. A zrovna nuda je odrazující, znechucující a provokující k “průšvihům“ jako málo co jiného.
Pavluschko, jsem na tom jako Teru – učitelka nejsem a zkušenost mám jen s běžnou ZŠ. Vždycky jsem ale měla za to, že waldorfské a podobné typy škol jsou o něčem jiném, než co od nich očekáváš Ty.
Pokud jedete doma spíš na výkon a výsledky (a na tom není nic špatného), pak si taky myslím, že by byla pro Filípka vhodnější běžná základka.
Ale jak už jsem psala – ber to jen jako názor amatéra.
Jen z toho popisu mám dojem, že učitelka není až tak mimo, Ty taky ne, ale každá očekáváte od školy něco úplně jiného a Filípek taky.
A ještě jedna věc – pokud má Filípek tendenci pošťuchovat spolužáky a má problémy s grafomotorikou, pak podle mě do vyšší třídy nepatří, i kdyby uměl počítat do 1000…musí ještě dozrát.
Rovnou říkám, že učitelka nejsem a mám jen vachrlatou představu, co je waldorfský systém učení.
Ale – zkusila bych mu domluvit týden v normální škole a pak bych se ho zeptala, co by ho bavilo víc. Ty ho znáš nejlíp, z reakcí poznáš, jak mu to sedí. Třeba by tam spíš byli naklonění tomu sloučit mu první a druhou třídu.
A nebo by si uvědomil, že by se mu tam vůbec nelíbilo a ještě by za WZŠ byl nakonec rád. A měla bys odstrašující příklad na pár let dopředu. 😀
ahoj! Potřebovala bych asi trochu poradit.
Nejdříve popis problému – zda to jde takto nazvat.
– Filip je chytrý kluk, žák 1. třídy waldorfské
– už před vstupem do školy sčítal, odečítal do 10, plynule četl
– celý školní rok se ve škole NUDÍ – paní uč. (i když na pohovorech před začátkem školního roku tvrdila opak) NECHCE zadávat jiné úkoly (těžší), než plní jeho spolužáci. V současné chvíli F. počítá do 20 pomalu, ale plynně. Problémy má s grafomotorikou (VV ho nikdy nebavila, ale všechny písmena zná už dlouho – na WZŠ se v 1. třídě učí jen tiskací velká písmena, takže pro něj nic nového.
– p. učitelka mi dlouho odkládala konzultaci, takže jsem se k ní dostala až min. pátek.
– řešili jsme 3 pro mě palčivá témata:
1. chování ve třídě – F. je popichovač ostatních – on ví, kdy přestat, ale rozhodí celou třídu, protože strhne několik dalších, kteří zabzdit neumí. – myslím, že je to proto, že se nudí…
2. nechuť ke vzdělávání – v první třídě má postoj: nemusím chodit do školy, protože všechno co se učíme, už umím a nejlepší jsou přestávky a družina (ne některý předmět, který by ho bavil) – navrhovala jsem opakovaně úkoly navíc, (po splnění těch, co dělají všichni – p. uč. odmítla, že to pro něj dělat nebude, nebo jssem navrhovala IP – spojit se s druhou třídou a vystudovat tyto dvě třídy dohromady a v září jít do 3. – podle p. učitelky by na to rozumově měl, ale ona to nedoporučí (je i školní metodik), protože ve WZŠ je prý nejdůležítější ta cesta (ale podle mě tu on si už prošel sám dávno před vstupem do školy)
3. dále mi p. uč. vyčetla, že F. nemá dětská přání – že dětem přeje jen materialistické věci (peníze, počítač, tablet a ne zvířátko, hračku). prý u něj nemá kde navazovat v duchovní stránce… – poněkud nevím, co já s tím? ale nechtěla jsem se blbě ptát. Vedeme ho prý jednostranně (no, já jsem si vždy myslela, že ho vedu k samostatnosti – samostatný je prý AŽ ZBYTEČNĚ MOC!
4. chtěla jsem po p. uč. ať píše hodnocení 1x měsíčně jak slibovala, že pro mě je málo dovědět se z vysvědčení, co mu nešlo… – prý na ní vyvíjím nátlak! (to jsou tedy překvapení)
4. dotaz co jsem měla připravený, jsem po tom, co mi řekla, že není duchovně zaměřený a že jen waldorfská pedagogika je ta správná raději polkla: mělo to být: v prvním a jediném hodnocení jste psala, že F. správně drží tužku, ale podle mě (i ostatních) ji sice umí správně uchopit, ale zafixované to nemá a velmi rád ji drží 4 prsty… k tomu ale nedošlo, bála jsem se, že p. uč. to nevydýchá – to vím, a s F. to procvičuju, podle kamarádky (učitelky na prvním stupni) to bude trvat dlouho, než si zvykne…
TAK… PROSÍM, PORAĎTE MI, CO BY BYLO PRO F. NEJLEPŠÍ:
– zkazit mu prázdniny a přeřadit ho na klasickou základku? a doufat, že větší tempo a odměna v podobě známek mu bude více sedět?
– nechat ho nudit dále, s tím, že se to někde ve 3-5 třídy srovná?
– něco jiného? psychologické vyšetření… fakt nevím kudy kam.
je tady dost učitelek, tak snad je můj dotaz – nebo spíše popis dost srozumitelný.
Děkuji. P.