Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
SD: Recyklujete?
Ochrana životního prostředí je důležitou součástí našeho světa. Známé osobnosti napsali pro děti pohádky, které je pobaví, ale také naučí, jak je důležité třídit odpad. Kniha Recyklované pohádky vznikla v rámci vzdělávacího programu „Recyklohraní aneb Ukliďme si svět“. Krátké příběhy doplňují ilustrace dětí, které získaly největší podporu v dětské výtvarné soutěži, do níž se přihlásilo 395 výtvarných prací.
Třídíte odpad pravidelně?
Recyklujete vše, co se dá, nebo jen „něco“?
Vedete své děti k ochraně životního prostředí a jak?
Domníváte se, že s pomocí pohádek děti lépe recyklaci porozumí?
Vaše názory týkající se recyklace a ochrany životního prostředí pište do komentářů. Jako odměnu máme pro tři z vás připravenu knížku Recyklované pohádky, kterou věnoval partner diskuze, nakladatelství Albatros.
Díky této knize se děti dozví, jak je to s trpaslíky v kontejnerech, zda opravdu vyrábějí z plastů ty měkoučké mikiny? A co si počne starý mobil, opuštěný na celém světě?
A tak až u čtení s dětmi dopijete džus, nebo kakao, nezapomeňte krabice sešlápnout či rozložit a hodit do toho správně barevného kontejneru (oranžový na kartony od džusů a mléka, modrý na papír).
Info k soutěži najdete na soutěžní stránce.
Ještě že bydlíme ve vlastním domečku. V místnosti, které říkáme sklad skladujeme pytle a krabice, kam ukládáme a třídíme odpad. Papír, staré šatstvo, kovy, plasty, kartony, láhve, nebezpečný odpad /monočlánky/. Vše pak odevzdáváme na sběrném dvoře u nás na vesnici. Máme kompostér, ale odpad ze zahrady, co se tam nevejde opět odvážíme na sběrný dvůr. Za to nám dají již zpracovaný kompost. Super výměna! Na dvůr odevzdáme také vysloužilé domácí spotřebiče a taky dostaneme odměnu – kalendář nádherných fotografií, většinou z historie, života nebo krás obce. Máme taky popelnici. Popeláři přijíždí každý týden, ale odpadem je tak pokryté jen dno.
Zapomněla jsem dodat, že prošlé léky vracíme do lékárny.
Odpad třídíme. Kupujeme co nejvíce zboží bez obalu, přednost dáváme vratnemu sklu nebo sklo pak využíváme např.k zavařování nebo ke skladování potravin.
Recykluji starý nábytek-natrela jsem starý univerzal na bílo (vodou reditelnymi barvami) a děti mají krásné poličky. Štokrle jsem proměnila v konferenční stolek.
Ukázat dětem jak se chovat v přírodě co nejvíce ekologicky, jít jim příkladem, ale i pohádka nemusí být špatná.
Třídím a předávám k recyklaci vše možné a postupěn to rozšiřuji. Kromě (dnes již zcela povinných) plastů, skla a papíru také hliník, bioodpad, železo, baterie a nebezpečné odpady. K tomu se snažím moc odpadu nevytvářet a kupovat otraviny, které mají méně obalu (např. už skoro nekupuji vakuované maso, ale jen maso v mikrotenovém sáčku. Ve výsledku vyhazuji 16 l nádobu jen jednou za cca 14 dní.
Děti se myslím učí sami hlavně nápodobou, když si nejsou jistí, ptají se mě, do kterého ze sorterů to patří (koneckonců se dle toho i pěkně naučily barvy). Problém je, že to spíš nemůžeme naučit naše rodiče, které do popelnice hází, co jim přijde pod ruku.:-(
Marysek mi připomněla oblečení 🙂
To úplně strašné dám do kontejneru na charitu a to co si myslím, že je ještě použitelné, rozdám 🙂
Kontejner na malé elektrospotřebiče v obci nemáme, ale je ve městě, takže tam končí rozbité lampičky atd. Teď se tam chystám odvézt starou tiskárnu.
Víte někdo jak to je s tím recyklačním poplatkem, když se kupuje elektronika? Fascinuje mě, že koupíme ledničku, 100,- dám na budoucí recyklaci a když jsem chtěla, aby odvezli tu starou, tak mě to stálo 400,-… Prý ten poplatek je na recyklaci až té, co jsem si teď koupila…
no a doma recykluji tak..že manžel než něco vyhodí stojí u koše a ptá se jestli to může vyhodit… 😀 … no do školky se hodí všechno…
Třídíte odpad pravidelně?
Recyklujete vše, co se dá, nebo jen „něco“?
Vedete své děti k ochraně životního prostředí a jak?
Domníváte se, že s pomocí pohádek děti lépe recyklaci porozumí?
Třídíme pravidelně – papír, plasty, sklo, baterky a pokud máme tak i menší elektro odpad – je tu takový střední kontejner, takže např. lednička se tam nevleze…nedávno se u nás objevily i kontejnery na oblečení…ale to nosím přímo na charitu… snažíme se chodit hodně s dětma, syn se podle kontejnerů učil i barvy 🙂 a dneska už háže do kontejnerů se mnou a holky se pomalu učí, co se kam háže…
Na biodpad máme kompostér, takže by se dalo říct, že recyklujeme, když pak používáme tu hlínu…
Děcka nesmí vyhazovat papírky, obaly od čekoholiv, prostě jakýkoliv odpad…a syn hned řekne, že se to nedělá, když projdem kolem nějakého papírku…mě hodně vadí, že toto lidé dělají a je jim úplně jedno, co tím způsobují…a hlavně v lese je to hrozné…až budou starší, tak začnem vysvětlovat další věci 🙂
Pohádky určitě pomůžou lépe pochopit a vysvětlit, proč třídit odpad…a děti můžou nebo budou napodobovat toho, kdo to dělá v té pohádce 🙂
Jak píše ctiradka, recyklace není třídění,takže mi třídíme, ale nerecyklujeme 🙂
Doma topíme plynem, takže třídíme papír (nemáme na něj v obci kontejner, takže dáváme papír rodičům, kteří topí uhlím, aby měli na podpal), pak sklo, plasty, železo (různé plechovky, kovová víčka), odevzdáváme i použité baterie, neumím si představit, je hodit do koše.
Dnes přišla Lucinka s tím, že mají ve škole soutěž – která třída za 10 dní nasbírá nejvíc použitých baterií, vyhraje dort. Jelikož baterky doma schraňuju a odevzdávám tak 2x za rok, ponese velký sáček baterek. Prý na ně mají na stole připravenou tak malou krabičku, že se tam ty od nás nevejdou :-).
S těma bateriema mě to štve, máme i nabíjecí, ale přijde mi, že to nic nevydrží, některé hračky na ně ani nefungují a když máme doma žrouty typu kuchyňka s varnou deskou na 8 tužkovek, tak je to mazec :-(. nebo auto na dálkové ovládání, to tu baterku snad sežere, 6 baterek je v autě a 2 velký v ovládači.
Děti k tomu vedu od mala, každý papírek nesou na určené místo. V lese se chytají za hlavu, jak někdo může vyhodit PETku. Letos jsme v Krkonoších potkali hřbitov odpadků. Byly tam takové desky a na každé bylo napsáno co je pod ní zakopáno a jak dlouho se to bude rozkládat – sklo, železo, dětská plenka, papír, šlupka od banánu, bylo to zajímavý.
Pohádka bude určitě přínosná, spoustu věcí děti přejmou jen tak “mimochodem“.
A navíc jsem si vzpomenul na svá školní léta, kdy se sběru-bylo to v období protektorátu- dával velký význam, dokonce jsme toto téma měli zadáno k výtvarnému zpracování. Dodnes si pamatuji, že nejlépe byl hodnocen výkres Jindry H.,který svůj obrázek /uhádnete jaký/ doplnil veršem: “Žába leze do bezu, já tam za ní polezu,kosti jí tam seberu, odevzdám je do sběru“
Sice na třeťáka poněkud morbidní, ale konečně, proč ne?
Nerecykluji, ale poctivě třídím, v dobré víře, že posléze k recyklaci dojde, i když se někdy stává, že určitá “invidua“, to byl slovník mé , kdysi malé dcery, znehodnotí kontejner tříděného odpadu svým odpadem netříděným.
Rovněž je mi záhadou, kde končí mnou zabalený čistý textil, snad prý správně někde u charity. Ten odkládaný u kontejnerů zpravidla “protřídí“ iniciativní podnikaví spoluobčané a zbývá po nich rozházený – abych nebyl vulgární -nepořádek.
Musím pochválit “otce města“, kteří místo toho, aby pomocí kamer, dohledu atp. sledovali, zda nepořádníci nedávají na místa ke kontejnerům odpad kusový, tedy nekomunální, vyšlou auto technických služeb, který tento několikrát týdně odveze do sběrného dvora.