Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
spratci a zlatíčka - začíná to ve školce
Našla jsem zajímavý článek, po včerejším naprosto šíleném dni ve školce to byl pro mě jak voda na mlýn….takže já jako pedagog z praxe jsem se v určitých pasážích smála, no nevím jestli trochu hystericky nad zjištěním jak je pravdivý.
No není rozhodně určen pro mírné povahy, je psán od plic a řekla bych bez servítků na “plnou hubu“.
A přesně tak to je. Kdyby ředitelka školky stála za učitelkou,ale ta se bojí a dá se na stranu rodičů-kde to jsme ?
Marinado … v pohodě 🙂
Jančo, Aleno…nechci být hnusná, ale berte to tak, že nějaké jiné “chytré“ maminky pravděpodobně zase kroutí hlavou nad tím, proč vaše dítě dělá nebo nedělá tohle…
Tomuhle ženskému “drbání“ jsem nikdy na chuť nepřišla a nepřijdu.
janca u nás kvůli práci do školky vodí syna tatínek,takže tyhle scény už nevidím,ale pamatuji si je z dob kdy jsem vodila dceru.
Mě zase fascinují rodiče které do školy vodí a odvádí třeťáky,nebo čvrťáky kteří nebydlí daleko od školy.Jsme maloměsto a dcera bez problémů chodila od 2 třídy sama a to to měla tenkrát cca 15 minut klidné chůze.A to s nimi chodí ti rodiče i do šatny a někteří dokonce až ke třídě.
Je jasné že dojíždějící rodič přiveze dítě před školu,nebo výjimečně když potřebuje něco vyřídit s učitelkou tak jdou spolu ke třídě,ale to jsou lidé co takhle chodí denně a většinou jsou to děti vcelku normální- žádní tiší zakřiklounci,protože jak rodiče zmizí tak už lítají s kamarády po škole.
Souhlasím, že článek je napsaný trochu divně a zřejmě pro ty , co nejsou přímo z oboru, naprosto nesrozumitelný. Souhlasím i s Petrou,taky jsem měla pocit, že je psán místy pod vlivem 🙂 Nicméně toto vše jsem, stejně jako Bamiska, přešla a četla mezi řádky. Ty scény, co vidím denně ve školce – nechápu. Levitujících dětí je tam hodně. Malá to taky zkoušela, bohužel měla smůlu. Dnes se mi třeba sekla v šatně, že si neobuje papuče a půjde v sandálkách do třídy. Když jsem jí řekla, že se s ní tady nebudu dohadovat a že odcházím (a opravdu jsem mířila z šatny ven), byla sice nadmíru nafučená nicméně ve vteřině přezutá. Ještě mě dostávají dojemné loučící se scény ( i po půl roce chození do školky), kdy učitelka téměř odtrhává vřeštící dítě od rodiče.
Bami je fakt že článek je napsaný celkem divně,ale souhlasím že v hodně věcech je pravdivý.Mě stačí vidět naše “poklady“ na základce i synovy spolužáky,a taky co všechno jsou rodiče schopni řešit i řevem po nás.
Např. jeden rodič nám od plic vynadal co že to tady máme za bordel,že nemáme lavičky u skříněk a jeho dítko si tak nemůže sednout. Opravdu na nás řval i když my nejsme ti co o tom rozhodujeme.Další se zase rozčiluje že o řadu vedle ta lavička je a rodiči se nelíbí že tam tak není místo,že je tam ta lavička zbytečná a zavazí,že stejně nemají čas a prostor tam sedět -což má pravdu.
Další rodiče nám nadávají že nepouštíme děti před zvoněním do tříd a navíc je ze šatny vyhazujeme do družiny-jenže je to tak ve školním řádu a nás chodí vedení kontrolovat aby jsme to tak dělali-a tak si můžeme vybrat jestli na nás budou řvát rodiče nebo vedení.
lien souhlasím to oslovení a volená slova jsou na mě moc ale přes ně jsem se přenesla a četla to mezi řádky a tam je spoustu věcí pravdivých….ale i tento pohled je jen na to špatné co se týká části, zlomku rodičů…ale sama jednou zjistíš že jeden takový a dá to zabrat(a nemyslím zrovna toho alkoholika) 😀
je to psané ironicky nebo jak to nazvat, ale stále spoustu věcí je z praxe ač napsané dost neomaleně….a opět podotýkám neplatí to na všechny děti rodiče, ale z článku to tak vyznívá to ano měl by tam být i ten druhý protipól….. já si totiž myslím kdyby to bylo napsané odborně, zaobaleno do těch slov které jsou očekávané, že by se na ten článek koukalo jinak 😀 protože prostě i tak to funguje…naštěstí je to zlomek…. 😀 a příště vyjde třeba o tom dobrém, kterého tam je dost a ten tu práci dělá zlatou a takovou proč ji člověk dělá, jinak by to fakt nešlo a to si myslím že potvrdí každý kdo se v tom oboru chvilku pohybuje, bez těch fajn dětiček, bez fajn rodičů a toho zpětného co přijde když člověk s dětmi pracuje by to nešlo a asi bych to zabalila … 🙂 ….
Ten neposlouchá ani matku, ani babičku. Když není po jeho, tak dokáže ze zlosti téměř levitovat. Tím míním, že se tak “šprajcne“, že zůstane nakloněný skoro pod úhlem 45 stupňů. Vzdoruje. Kdybych to neviděl, neuvěřím. Když mu proti rodičům nepomůže ani tento donucovací prostředek, vrhne se na zem a mlátí kolem sebe rukama i nohama. Potom to vzdá nejen babička, ale i matka. Spratek zvítězil, dosáhl svého. Co s ním potom chcete ve školce dělat? On poslechne učitelku, když nerespektuje ani rodiče? Co s ním zmohou, až bude dospívat a poroste to s ním?….tohle mi mluví z duše až na to oslovení a hlavně to vidím z praxe že to tak opravdu v šatně funguje….samozřejmě je to přitažené za vlasy ale při slově levitující a úhel 45 stupnů jsem se smála….
Bami, jak pročítám, co se dělo u vás, tak si říkám, jestli nebyly nějaké erupce na slunci 🙂 či blížící se úplněk.
Bami, článek nemá chybu. Nejvíc mě dostala věta: Místo malého spratka přišel do školky velký spratek vyzbrojený drzou hubou a lejstrem. 🙂
No, nevím… učitelkám ve školce práci ani v nejmenším nezávidím a spoustu z nich obdivuju, jak to zvládají a co všechno děti dokážou naučit. Článek mi ale přišel dost zběsilý, jakoby ho psal někdo pod vlivem nějakých omamných látek 🙂 chvílema jsem se přestávala orientovat. Až odvolávání se na “Jasné Slunce, velkého vůdce Mao Ce-tunga“ mě přivedlo na myšlenku, že to je celé ještě větší nadsázka a ironie, než jak se to na začátku tváří.
Srovnání s předrevolučním školstvím bych viděla taky dost jinak. Zrovna předevčírem jsem Majdě vyprávěla, jakou drezuru jsme na základce měli, bylo to tolik šíleností, že kdybych to sama nezažila, snad bych tomu ani nevěřila.
Nemyslím si ani, že by dnešní děti byly hloupé a nešikovné. Naopak ve spoustě věcí mají větší přehled. Nedávno jsme se bavily s kamarádkou o tom, jak je fajn, že dnes mají děti možnost jít si za svými zájmy víc než dřív – no schválně, dovedete si představit, že by před rokem 1989 vyšla knížka 15leté autorce? A pokud se nepletu, měli jsme tu i článek o třináctileté slečně, která napsala úspěšnou knížku.
Chápu, že po perném dni ve školce, kdy se sejde spousta náročných situací s dětmi i rodiči, si u takového článku učitelka řádně odfrkne a možná z ní snáz ta tíha celého dne i spadne. Na druhou stranu si myslím, že takové jednostranné články (o kterékoli ze zúčastněných stran, protože určitě by se našly i podobné pamflety o “vydařených“ učitelkách) nic neřeší a ničemu nepomůžou.