Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Teto, strejdo × pane, paní
Naše holky a taky skoro všechny děti v okolí říkají známým dospělákům teto a strejdo, někdy i křestním jménem a automaticky jim tykají. Proto mě nedávno zarazilo, když mi Aniččina kamarádka najednou začala říkat dobrý den a vykat.
Jak oslovují vaše děti vaše známé? Chcete po nich, aby důsledně všem dospělákům vykaly? Je nějaká věková hranice, odkdy by děti měly dospělákům mimo rodinu vykat?
Tak my říkáme teto a strejdo sousedům a dobrým kamarádům. Ale Eliška ví, že to není pravé, že jsou to jen sousedovic.
A paní na hlídání říká také Eliška babičko, ale ví že je to babička B(celé příjmení) a že je to hlídací babička.
Jinak vykáme.
Adéla má zase problém, že některé mé kamarádky ji samy vybízejí, aby jim tykala. To je takový ten problém já mám 18 a mě patří svět. A vše starší jako mí rodiče jsou již starci a měli by pomýšlet na klidné stáří. To jsou ty sladká léta, to přejde.
no a malej oslovuje většinu známých teto iveto, teto helo
ale chlapům říká jen jménem. taky nevím proč. ale tento týden začal konečně po dvou letech chodit ve škole na obědy. ještě minulý týden říkal mé kamarádce helo, ale jak začal chodit na obědy tak jí vyká a říká paní. protože je vedoucí školní jídelny:-) když jsme mu říkali že jí má dál tykat tak udiveně koukal že ne, že je to přece paní vedoucí:-)
já vyrostla na vandrech, takže pro mě bylo přirozené v patnácti automaticky tykat osmdesátiletýmu bardovi stejně jako to, že mi teď tykají patnáctiletý děcka. pro mě je důležitější aby se ke mě chovali slušně než jestli tyk nebo vykají. nejbližší známí mají dva kluky, 12 a 10 let. i když se znám s oběma stejně a stejně dlouho, i když oba vyrůstají v jedné rodině, jeden mi říká této a druhý radko. nikdo nevíme proč. ale většina dětí známých nebo kamarádů synků mi tyká a říká radko.
Mě oslovení teto nevadí.Máme rodinu v jižních čechách,je to přímé příbuzenstvo,ale vidíme se jen velmi sporadicky.a tím,že nejsme v kontaktu,tak jim dcera automaticky vyká,protože je nezná.takže teta a strejda u nás není vymezení příbuzenského vztahu,ale varianta oslovení mezi jménem a tykat nebo paní a vykat.
Blízcí sousedé a sousedky jsou tety a strejdové.Tedy ti,s kterými pijeme kávu,grilujeme a pod.Ti ostatní spíš dle věku,těm výrazně starším automaticky vykají a je fakt,že jsem je to i učila,to p. Nováková a ne Jaruš Nováková:-) Dcera už pomalu upouští od oslovení teto,ale spíš u těch nejbližších a věkově mladších než jsem já,případně to obchází,ale tyká.Nebo jí to už samy ty kamarádky řekly,ať jim říká jménem 🙂
Pamatuju si,jak mě jednu dobu přestala zdravit pubertální dcera jedné sousedky a já si říkala proč…vylezlo z toho potom,že jí bylo blbé vykat a už nechtěla ani teto.po pár letech se vše vrátilo do normálu a tykáme si.
Tak já bych asi řekla, že těm, co navštěvujeme nejčastěji tak říkají teto-strajdo a tykají/ vykají asi jak si zrovna vzpomenou.
U těch co vídají málo tak se třeba zeptají jak komu mají říkat.
Moje děti spíš vykají. Přesněji řečeno starší spíš jako malá oslovovala příjmením a vykala. Mladší raději neoslovuje nikoho. 🙂 Rodičům kamarádek, které zná už dlouho a které navštěvuje doma tyká. Stejně tak jejich kamarádky, které chodí k nám domů už od školky mi tykají. Když přijde někdo poprvé, koho neznám, většina vyká a tak to nechávám být.
Myslím si, že od zahájení školy většina dětí, vyká.
Teto mi říkají jen kamarádky, které známe už opravdu dlouho.
Nepočítám do toho tedy rodinné přátele a jejich děti, tam je tykání a oslovování teto/strejdo automatické, jako například v rodině.
Co mě osobně trápí víc? Nevím, zda mám vykat či tykat kamarádům staršího dítka? Od cca 15ti let neustále váhám zda tykat či vykat, když k nám domů přijde nějaká nová kamarádka/kamarád/spolužačka apod. Do těch 18ti jsem to řešila spíše tykáním. A u toho tykání pak už zůstanu. Od cca 18ti hodně váhám.
U nás se to nikdy moc neřešilo, dřív to bylo spíš tak obecně zvykem, že děti vykaly a ne každý hned říkal teto. Ale naši tomu nechávali volný průběh, aspoň mám ten dojem.
Mně je to víceméně jedno, ale spíš mi sedí ta teta a tykání.
U cizích dětí to vidím tak, že mladší říkají teto, čím starší, tím víc z nich říká paní a vyká.
U známých si ani nedovedu představit, že by mi říkaly paní. Leda že by to některému dítěti vyloženě nešlo z pusy. Prostě asi je nejlepší, když je to přirozené. 🙂
Dřív se podle mě budoval až moc velký odstup mezi dospělými a dětmi, byly to dva dost oddělené světy a to se mi nelíbí.
Petro,
já tohle trošku řeším na trénincích. Vždycky malým holčičkám, které se mi “dostanou do ruky“ tak kolem pěti let, říkám, že mi můžou říkat křestním jménem nebo paní trenérko, některé mají zafixováno paní učitelku. Některé mi tykají od začátku a oslovují jménem, jiné se ostýchají. Ale ty větší už mi tykají a oslovují mě jménem všechny.
A protože má dcera (17 let) má nejlepší kamarádky právě z gymnastiky a s nimi jsem taky na gymnastice pracovala, tykají mi dodnes. A vůbec mi to nevadí.
A když byly moje děti menší, tak se zrovna teta a strejda u nás moc nenosilo, spíš oslovování křestním jménem a tykání – když jim to ti dospělí sami nabídli.
Já mám teprve pětiletou, ale už jsem to taky trochu začala řešit. Už se nehodí loučit se s pápá, už je lepší nashledanou. Tak zdravila už dřív, ale ona si teď chce hrát na miminko. Předtím to ale šlo spíš automaticky, než že bych se nad tím zamýšlela. V tomhle věku mi to skřípe v uších.
Nad vykáním jsem se taky zamýšlela a teď v předškolním roce chci přijít s vysvětlováním, že se vyká paní učitelce ve škole, (výrazně) starším lidem a někomu, koho si vážíme, známe ho od vidění a nemáme s ním úplně kamarádský vztah.
Učitelkám ve školce děti tykají, ale pamatuju si, jak se za nás vykalo.
Druhá věc je, že strejdů a tet existuje omezené množství. Jako dítěti mi takový oslovování dělalo v hlavě nepořádek a nikdo mi nechtěl pořádně vysvětlit, jak to teda s těma příbuznýma je. Sousedům říkáme jménem.