Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Článek Cukina pro malé i velké
Článek Cukina pro malé i velké od nuninky jsem právě stáhla ze stránek.
Nejde mi o to, aby zmizela diskuze pod ním (pokud by s tím měl mít někdo z vás problém, překopíruju ji sem), ale o to, že článek opravdu neměl být zveřejněn z důvodů, které uvedla Radka (porušení autorského zákona).
to je fakt nadlouho, mně to prostě připadá nesmyslné, ale to je ten můj celkový postoj, se kterým málokdo rezonuje, že se do ničeho nemá zasahovat, protože je to vždykcy jen horší. Zákony jsou toho jasným příkladem :-).
Lien, je. Samozřejmě, že se má člověk řídit svým svědomím, ale problém je, že každý to “svědomí“ má nastavené jinak. Zákony (byť často v nedokonalé formě) jsou tu proto, aby se udržel nějaký řád ve společnosti. Kukačka P.S. Ale to je na dlouhou diskuzi… 🙂
TY bláho teď jsem zjistila, že jsem asi opravdu anarchista, jak psala radka 😛
Chtěla jsem totiž reagovat ve smyslu, že právě proto, že mnoho zákonů je nesmyslných a další zase nejsou vymáhány po všech stejně, je hloupost se jimi řídit, že se člověk musí řídit vlastním svědomím. Je to anarchistické? Asi jo.
To je právě ten problém, že některé zákony, které existují (no, mám pocit, že většina) jsou občas nelogické, často i proti zdravému rozumu, ale protože jsou to zákony, musí se dodržovat. Vemte si například ten “prudící“ zákon o veřejné produkci. Nebo jsou v zákonech rozpory a je na právnících, jak si to přeberou a jak druhého kolegu zatlačí do kouta (můj manžel by mohl vyprávět). A pak je tu ještě skeptická zkušenost, a to, když jste prokazatelně v právu (například vám někdo nezaplatí za to, za co by měl, a vy ty peníze chcete), tak jste v háji, protože právo na to sice máte, ale soud proběhne za dva roky, za tu dobu dlužník samozřejmě “nic nemá“. Omlouvám se za skepsi, to není u mě zvykem, ale momentálně díky manželovu podnikání to dost řešíme. Abych se vrátila k autorskému zákonu, tak třeba já při své práci (lektorka kurzů) promítám kurzistům fotografie i jiných autorů – podle autorského zákona nemusím mít souhlas od těchto autorů, pokud je to za účelem výuky. Nicméně autora vždy zmiňuji, protože se mi to zdá fér, pokud neznám celé jméno, říkám alespoň přezdívku a kde jsem to našla. Kukačka
no to jsem ráda, za reakce jak nuninky, tak bamisky.
Jen mi to potvrdilo, že opravdu nechápu kde je tedy problém :-(.
Být teď na místě nuninky, tak se na články vykašlu a pro mě je to tedy určitě velká škoda.
nevím jak to dělá nuninka, ale já připíšu díky Petře co napsala jak to dělám já…v čase brouzdám na netu a koukám po výrobkách, tvoření ve školkách a fotečky si ukládám do pc….pak zkouším a dělám článek, něco napadne nového, něco upravím, nebo to udělám malinko jinak….a také si nepíšu od kud jsem to našla …..
a co jsme si psaly s nuninkou tak jsme si dělali vtípky že už u vaření a tvoření je foták v provozu a jak si nás polovičky dobíraj…takže si myslím že zkouší a vaří podle toho….vždyt i já jsem spoustu věcí vyzkoušela podle těch článků…..
(neřeším autorská práva do toho nevidím)
Nejdříve se omlouvám, že jsem se neozvala už včera, ale teprve od Petry vím co se děje.
Nejdříve musím říct, že si nejsem vědoma, že bych někoho poškodila nebo někomu tímto ublížila. Recepty opravdu nevymýšlím z hlavy, tak dobrá teda nejsem. Recepty používám z kuchařek, časopisů nebo z internetu. Nikdy jsem nenapsala nebo netvrdila, že recepty jsou moje.
Ale napsala jsem – Všechny tyto recepty jsem pro vás vyzkoušela a můžu je všem doporučit.
Pokud jsem někoho pohoršila moc se omlouvám, ale já podle receptů vařím, peču nebo smažím. Podle receptů jsem opravdu vařila nebo pekla.
Konečně jsem se sem dnes zase dostala, celé to pročíst nestíhám, tak jsem to jen proletěla. Z otho, co jsem teda stihla zaregistrovat…
Nejdůležitější věc – s nuninkou to ještě proberu, dnes jsem neměla čas to nějak víc řešit, takže mi trošku přijde nefér to tady velice rozebírat, když vlastně nemáme žádné info od ní. Je možné, že recepty taky vybírala z několika různých stránek, třeba je má pro sebe někde uložené nějak průběžně (a kdo si sám pro sebe ukládá i odkaz na web?) a protože se jí osvědčily, tak se o ně s námi chtěla podělit.
Tohle mi přijde pochopitelné. Přesto ale nesouhlasím s tím, aby texty byly okopírované, to prostě nelze – nechci, aby se toto dělo s články, které na VD vychází, tak by se to pochopitelně ani nemělo dít obráceně. I recept se dá napsat originálně nebo aspoň nějak po svém, svými slovy.
Další důležitá věc – tuhle diskuzi jsem nezakládala za účelem pranýřování nuninky či kohokoli. Jen jsem chtěla dát vědět, kam článek zmizel a proč – nešlo o diskuzi pod ním (která by se mi třeba nějak nehodila do krámu), ale o obsah.
Lien, k tvému poslednímu komentáři:
Nevim, ale autorka článku snad je, neokopírovala ho tak jak byl a nepodepsala se místo autora, vytvořila článek, ve kterém použila recepty mimo jiné od nějaké paní lenky, asi mi to nedchází, ale nevidím v tom nic špatného.
…nesouhlasím. Představ si, že někdo vezme tři různé sbírky povídek, z nich vybere nějakých deset kousků, propojí je nějakým stručným vlastním textem a půjde to vydat jako svůj román, aniž by zmínil ty ostatní autory. To přece není v pořádku, ne?
Pokud je paní lenka a další vymyslely, za normální reakci bych považovala to co píše Bamiska, tedy že měla radost z toho, že její nápady zaujaly a šíří se dál.
Jenže Bamiska píše o tom, že někdo ty její nápady okoukal a sám podle nich zpracovala svoje vlastní – tj. popsal sám postup, nafotil to… prostě se tím jejím nápadem inspiroval a sám už s ním nějak naložil. Čímž jsem zase u toho, co už jsem psala (i někteří další) – když budu mít super recept a budu ho chtít dát do článku, tak možná opíšu suroviny (jestli je používám stejně – já jo :-)), ale ten postup už nebudu kopírovat, ale napíšu ho podle toho, jak to opravdu dělám.
radko – vidíš, já název cukeťák znám už někdy od devadesátých let 😉 akorát my jim v množném čísle říkáme cukeťáky. A návod jsem odposlechla někde v obchodě – prostě stejný jako bramboráky, jen místo brambor dáš nastrouhanou cuketu (a taky je prý dobrý nahradit mouku strouhankou).
…mimochodem zelňáky (z kysaného zelí) jsou ještě lepší 😉
Nevim, ale autorka článku snad je, neokopírovala ho tak jak byl a nepodepsala se místo autora, vytvořila článek, ve kterém použila recepty mimo jiné od nějaké paní lenky, asi mi to nedchází, ale nevidím v tom nic špatného. Pokud je paní lenka a další vymyslely, za normální reakci bych považovala to co píše Bamiska, tedy že měla radost z toho, že její nápady zaujaly a šíří se dál.
Ale asi jsem moc obyčejný člověk abych pochopila co je špatného na tom uvařit dle receptu a když mě zaujme doporučit ho dál. Mně by třeba hodně zajímalo, co na to paní lenka, jestli tu práci s recepty si dala proto, aby je nikdo nepoužíval nebo jestli by jí více těšilo, že se takto rozšiřují. Těžko říct, vidím, že ne každý uvažuje stejně.
Lien má pravdu, nuninka to pod článkem psala. K jinému se nevyjadřuju.