Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Muž je u porodu zbytečný, ženu spíše stresuje...
říká Dr.Radim Uzel..tak mě to přivedlo k otázce,byl s vámi Váš muž u narození miminka?Ovlivnilo to nějak Váš vztah jakýmkoliv směrem a byl to pro Vás přínos nebo spíž zátěž?
Matildo jako lékaře ho vůbec neznám ani mě to k němu naláká:-DD .A pobavila jsi mě s tím,že manžel se do ničeho nemontoval.nějak si v tu chvíli nedovedu představit jak jsi to myslela:-DD Můj muž byl důležitý,když mi jen přidržoval svody,ale pak ho smích přešel…
Já to tu právě dala,protože třeba moje sestra i švagrová byly striktně proti přítomnosti jejich muže při porodu,aby se jim jako nezošklivila/sestra/ a švagrová na rovinu řekla,že by ji lezl na nervy:-))Tak jestli je to jen módní záležitost nebo jsou tam k něčemu,když už tak k čemu Vám tam byli?:-))
Zuzi, pana doktora uznávám pro to, jak je vtipný, když jde o zábavu, ale jinak jsem na něj neslyšela moc chvály, dokud k němu kamarádky chodily jako k lékaři. S tímhle názorem se teda taky moc nepochlapil:-)
Já měla chlapa u všech tří porodů a neměnila bych. Byla to pro mě opora, jakési sdílení, nechtěla jsem být sama, brala jsem ho jako svou jistotu, a byla jsem ráda, že sám souhlasil a těšil se. Faktem je, že jsem mu nedala moc prostoru, aby se do něčeho montoval:-)
A taky bylo vidět, že je trošíčku vyděšený z neznáma, tak se do ničeho ani nemontoval sám:-)
Ale ta správná chvilička, když je miminko na světě a taťka ho vlastně vidí jako první – protože se nestyděl a normálně se koukal a mě to nevadilo – ta je prostě pro mě k nezaplacení.
A myslím, že pro nás oba.
Začnu za sebe..u první dcery se nemohl rozhodnout,bylo vidět,že se mu do toho moc nechce,ale zároveň mě jakoby nechtěl ,,zklamat“.Protože už jsem byla v porodnici kvůli nějakým problémům a byl tam celý den,kdy se nic nedělo,večer ho sestra poslala domů ,tak vystřelil jako šíp.Když jsem pak v noci rodila, než dojel byla malá na světě a na něj zbyla ,,jen ta sláva“.Ale pak nad tím přemýšlel a pořád se mě ptal jestli a nakolik mi to vadilo.Takže když se blížil termín narození syna,vůbec jsem se ho neptala/to spíš okolí/a nechala to čistě na něm.Docela mě překvapilo,když sám od sebe se mě zeptal jestli mi to bude vadit,když zůstane.Musím říct,že tak moc dojatého,nervozního a přitom silného jsem ho snad ještě neviděla.Několik měsíců po porodu se na mě pořád díval s takovým respektem a úctou,kterou jsem od něho ani nečekala.Takže nás přítomnost otce u porodu ovlivnila pozitivně.ale nemá to vliv na vztah k dětem,jen ke mně:-D
říká Dr.Radim Uzel..tak mě to přivedlo k otázce,byl s vámi Váš muž u narození miminka?Ovlivnilo to nějak Váš vztah jakýmkoliv směrem a byl to pro Vás přínos nebo spíž zátěž?