Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nová práce
Musím se podělit-k 1.12. nám nebyla v práci prodlužena smlouva-automobilový průmysl jde nějak k vodě. Spoléhala jsem na to, že mám udělaný zdravotnický kurz a že se upíchnu někde v domově důchodců. Jaké bylo zklamání, když jsem zjistila, že od roku 2007 je nutný prac. v soc. službách. Samozřejmě jsem se hned do tohoto kurzu přihlásila, začínám v pátek-je to dálkově co druhý víkend-takhle 5víkendů. A včera k veliké radosti se mi šiklo místo v nemocnici jako sanitář-oddělení hematologie. Jsem moc ráda, jen mám trochu obavy, jak to zvládnu zkombinovat-v tom mi vyšli vstříc, abych se jim zamlouvala,atd. Ale tyto pocity má asi každý před nástupem do nové práce-snad ten počáteční chaos zvládnu-kurz, směnování a rodina…:)))
Justy, moc ti držím palec, ať se to už rychle přehoupne a všechno je v pohodě!
A k té zkušební době – chápu tě a rozumím ti. Sama to znám, taky jsem byla ty tři měsíce napnutá jak kšandy. Teda mě to pnutí drželo trochu dýl, trvalo mi, než jsem se všechno naučila a byla si jistá v kramflecích… a teprve pak jsem pocítila úlevu a začala se cítit dobře tzv. ve své kůži 🙂
justýno v té lékárně to bylo o nějaké závisti..lidi jsou hrozní,když se rozhodnou Ti ublížit,nic je nezastaví:-(
Určitě to v nemocnici bude lepší a uvidíš,že časem pochopíš,že to tak mělo všechno být,že Tě to posunulo jinam,lepším směrem,mezi lepší lidičky:-)
Držím paleček. K
Díííky za info, já už byla celá nesvá, jestli se ti tam líbí a jestli tam vůbec jsi, když se neozýváš 🙂
Jsem ráda, že jsi napsala. Tvoje první zkušenosti a postřehy na mě dělají dobrý dojem, vypadá to dobře, takže držím palečky, abys byla spokojená a šlo to hladce :-))
Padmé, moc jsi mě potěšila, že jsi na mě vzpoměla:))))) v Nové práci jsem spokojená, baví mě to, někdy se člověk nezastaví, někdy je to víc než klidnéé:))), podle toho, v jakém stavu jsou zrovna pacienti..Kolektiv-no ryze ženský…sem tam drby, já se jako nová snažím o nikom nemluvit, ony se přece jen znají dýl a nerada bych někoho pomlouvala, takže se bavím na obecné urovni..Jedině co mě “žere“, kdysi před 2.5rokem jsem pracovala chvilku v lékárně, jelikože jsem až pak zjistila, že mě majitelka vzala přes to, že tam jedna zaměstnankyně chtěla dostat známou- doba těch dvou měsíců, než jsem odešla byla o nervy-jedna mi řekla, když něco nevím, at se ptám, když jsem natukla, jestli dělám vše jak mám-odpověd byla no jistě, v pohodě, pak mě po 1,5volala majitelka s tím, že si kolegyně stěžují, že se pořád na něco ptám, že dělám chyby-o ničem jsem nevěděla, dodneška jsem přesvědčená, že jsem žádný velký omyl neudělala, tak že bude lepší, když ještě ve zkušebce odejdu. Hodně mě to rozhodilo, a mám to v sobě do ted. A proto i ted v nemocnici nějak podvědomě čekám, že někdo přijde, a řekne-děláš to blbě, můžeš jít. No ale snad ne, atmosféra je tam uplně jiná než v té lékárně, pokud jsem něco z kraje nevěděla, kolegyně mě poradili, když jsem něco zapoměla, tak mi spolupracovnice slušně řekla, abych si na to příště dala pozor, ted už sloužím i sama, takže si myslím, že nic až tak špatně nedělám:)))) Myslím, že jak se přehoupnu přes zkušební dobu, vše to ze mě opadne, teda snad:))
se mi to odeslalo…. tedy pokračuji:
Jsi úplně normální ženská s úplně normálníma myšlenkama. Když jsem nastupovala po mateřské do práce, to bys koukala, čím vším jsem se “musela“ v tý svý hlavě prokousat :-))
Jistě se tam najdou hodný lidičky, ty jsou přece všude 🙂 A práci se naučíš, taky jsem se naučila, chce to jen trpělivost a trochu času, nejde všecko hned.
ZLOM VAZ!
Hlavně klííííd 🙂
V pohodě, jsi úplně normální!
Díky všem za podporu, dnes jsem byla na vstupní prohlídce-teda, proklepnutá odshora dolů, moje pesimistické já mi říká, že tam určo něco najdou, co mi znemožní nastoupit, moje malinké optimistické já-no snad aids nemám:))))) v pátek to budu vědět jistě:)) Měli jste taky takové myš¨lenky před novým zaměstnáním? já jsem dřív nastupovala do kolektivu, který jsem znala, takže mě nemělo co překvapit, ale ted mezi cizí lidi-doufám že hodný:))), říkám si abych se jim líbila-samozřejmě pracovně, abych to zvládla, neco nepokazila…ale to jsou asi normální myšlenky,že?:)))
Justýnko, mamko stejně starého kluka(9 :-))),
GRATULUJI – jsi úspěšná mladá žena!!
Zcela jistě to zvládneš. My holky jsme totiž hooodně šikovný. Bude to chtít pár dnů, abyste si “vyjeli“ nový koleje a pak bude dobře.
Hodně štěstí, ať se ti tam líbí a ať se dílo daří.
Už několikrát se mi stalo, že mi třeba končila smlouva na dobu určitou, nebo jsem si řekla, že by to chtělo změnu – a vždy jsem práci měla. Tu pravou v ten pravý čas.
Justýno, vše je tak, jak má být…