Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
darovací smlouva X dědictví
Prosím o radu pro kamarádku:
Má dvě dcery a jelikož si jedna z dcer (starší) našla chamtivého muže, chce kamarádka darovat mladší dceři chalupu, jelikož ona sama žádný majetek a finance nemá a při dědickém řízení by neměla jak svou sestru vyplatit. Navíc starší dcera k tomuto objektu nemá žádný vztah a klidně by chalupu prodala, ale mladší ji často využívá. Tedy se kamarádka rozhodla, že by formou Darovací smlouvy darovala chalupu mladší dceři – může při případném vypořádání dědictví být tato smlouva napadena starší dcerou? A mohla by přesto o chalupu přijít? Nebylo by tedy lepší chalupu dceři prodat (za symbolickou cenu)? Další majetek kamarádky je byt, ale nechce jej na starší dceru přepsat, jelikož vztahy s touto rodinou nejsou příliš vřelé a mají strach, že by skončili v domově důchodců. Mladší dcera již v minulosti i současnosti o rodiče pečuje a vypomáhá jim.
Děkuji předem
babofko, to vás teda učili špatně a být tebou, tak chci vrátit školné:-) za života může kdo chce dát vše komu chce. třebas sousedovi. napadnout se to po smrti dá ve velmi ojedinělých případech – např. pokud byl dárce v té době nesvéprávný (což je blbost, neměl by občanku a nemohlo by vše proběhnout v souladu se zákonem), pokud by podepsal něco na smrtelné posteli pod prášky, s pistolí pod žebry apod. ale pokud rodiče vše legálně darují jednomu dítěti nebo klidně sousedovi a za xlet zemřou, tak další děti prostě nemají co dědit. ale během cca tří let bude nový občan.z. a tam budou velké změny v dědění – bude to ještě volnější:-)
radka
…se nemusíte omlouvat :-))). Babofko u vašich je zřejmé, že to vyplacení měli zakotvené ve smlouvě – takže tam je to asi jinak :-). Jsem sama zvědavá jak to vyřeší.
vicikovko, pokud jsem tě svými bláboly zmátla, omlouvám se. Jen jsem patrně neobratně sdělila něco, co mi vtloukali do hlavy ve škole v rámci právního minima, leč právník nejsem, ale radka tuším také ne. A jednak mluvím z vlastní zkušenosti (oba mí rodiče dostali darovacími smlouvami od svých rodičů nemovitosti, obě darovací smlouvy vypracovával jiný právník a v obou smlouvách je zakotveno, že druhého sourozence vyplatí a tak se také stalo). Končím, tvá Máňa.
P.S. Pokud ti kamarádka sdělí, jak DS pořešil její právník, budu ráda, když se podělíš třeba v OV… Díky 😉
Radko, promiň, nějak jsem to asi špatně pochopila a jsem ráda, že jsem to špatně pochopila 😀
Už jsem se lekla 🙂 Když jsem si přečetla na začátku dotaz, tak logicky mi vytanulo na mysli, pokud rodiče darují např. barák jednomu ze sourozenců, že to asi po jejich smrti nic vyvrátit nemůže. Jenže jak jsem zběžně pročítala reakce, tak mě to ouplně zblblo.
Omlouvám se tazatelce, jestli jsem jí v tom nadělala guláš…
Díky za rady :-). Samozřejmě, že se kamarádka obrátí na právníka, ale nechtěla tam jít zcela nepřipravená :-D. Neche druhou dceru „oškubat“, ale prostě ji zná a ví co by je čekalo. Ve své podtatě, kdyby mladší dceři darovala chalupu, starší dcera by pak zdědila byt nebo by pak ještě dědila „kousek“ bytu i ta mladší? Tímto by byly vyrovnány,jelikož hodnota je přibližně stejná a jejich rodiče se nemusí stachovat o střechu nad hlavou.
horempádem – pořád to nechápete- obdarovaný nebude nic vyplácet, jen se mu dar započte. jestli bude dar větší než dědictví, tak se nic neděje. žádné vyplácení.
BTW:počítá se hodnota v době darování.,
nic není špatné, jen pořád pletete hrušky s bramborama.
radka
Holky, tak to je teda masakr. Já jsem jedináček, a tak tohle neřeším, ale manžel je z pěti dětí. Jeho rodiče mají barák a pořád špekulují, co udělat, aby dům zůstal v rodině. Samozřejmě jsou tam sourozenci, kteří rodičům pomáhají, nebo tam alespoň minimálně chodí dvakrát za rok na kafe. Ale jsou tam i tací, kteří je bezdůvodně odepsali. Takže z toho co jsem se tu dozvěděla vyplývá, že i kdyby nakrásně dům chtěli někomu z nich darovat, tak je to k ničemu, páč ty ostatní ho oškubou o to co jim patří. Tak to je teda pecka. A manža se mi diví, že se chci od toho všeho distancovat, konečně teď už vím proč. Na tohle bych neměla žaludek.
Jen mě napadá. Příklad. Rodina má dvě děti. Jedno dítě se o ně stará, druhé odjede kamsi do tramtárie a už se neukáže. Rodiče se rozhodnou dítěti, které se o ně stará dům darovat. Darovat za to, že se o ně postará do smrti. Dítě se stará, rodiče po třiceti letech zemřou a dítě se nastěhuje. Po těch letech se objeví (po smrti rodičů) druhý sourozenec a ten co dům dostal mu musí vyplatit jeho podíl. Dům v době darování měl hodnotu třeba 40 tis, tak dnes má hodnotu po investicích třeba 2 mil. Odhadce stanoví tržní hodnotu domu např na 1,8 mil a ten co byl obdarován musí poloviční částkou vyplatit sourozence nevděčníka. Tak to mi hlava nebere. Tady je něco špatně.
Teď si říkám, že jsme měli fakt hlavu na svém místě, když jsme měli dostat pozemek na stavbu od manžových rodičů. Já si tehdy stála za svým a pozemek jsme odkoupili. Představa, že za dvacet let bych z toho co už nemám musela vyplácet jeho sourozence mě uvádí do mdlob 😀
mankaš opět si to neodpustím: vicikovko, nedbej na „dobré“ rady kamarádek, raděj vyslechni právníka:-)
BTW:ten blábol…Darovací smlouva je možná, ale obvykle se v rámci ní vypořádává i s dalšími sourozenci.. raděj nečti vůbec.
radka
No teda:-( měla bych spoustu dotazů, ale vzhledem k tomu, že nějaké dědění u nás není aktuální (zaplaťpánbůh:-) tak se tím radši nebudu zatěžovat. tak Radko děkuju a kamarádce přeju ať to dobře vyřeší
ještě pro úplnost doplním – neplatí to dětské pořekadlo – co se jednou dá, to se nikdy nevydá. i darovanou věc může dárce dostat zpátky, pokud se k němu obdarovaný chová (nebo členům jeho rodiny) tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
radka