Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
začarovaný kruh?
Ahoj,logo v záhlaví docela sedí,mám pocit,že to tak je,vše co je sdělené,je buď a nebo.Taky se chci podělit,bohužel ne o radost,spíš starost,trápení,potřebuju to někomu říct,ne že bych neměla kolem sebe rodinu,přátele,ale znáte to,sdělíte něco takového kamarádce,a ona bude stát při vás,čehož si vážím,ale teď nějak cítím,že tohle nepotřebuju,stejně to musím vyřešit sama.Začnu od začátku,partner s kterým mám 3letou holčičku od nás odešel kvůli jiné,po nějaké době jsem se seznámila s mým nynějším přítelem,je 2x rozvedený,má z každého manželství jedno dítě,začali jsme spolu chodit,věděl,že bych ráda ještě někdy v budoucnnu jedno mimčo,dokonce jsem mu i říkala,že pokud on by byl přesvědčený,že ne,pak nemá smysl v tom pokračovat,musím říct,že ve vztazích nejsem moc zkušená,můj první vztah byl dlouholetý a je z něj holčina,ale věděla jsem,že chci být férová a vyříkat si vše rovnou,na začátku,v té době bydlel u své matky,svůj byt neměl,odstěhoval se z něj,nechal ho ženě.Všechno se mi zdálo být super,bylo to úplně jiné,byla jsem fakt šťastná,hlavně jsem nechtěla nic uspěchat.Letos v lednu jsem mu nabídla,ať se k nám nastěhuje,říkal,že zatím mi nemůže moc finančně vypomoc,měl na mysli nájem,ale že bude nakupovat.Po nějaké době,někdy na jaře jsem se dozvěděla už ani nevím jak,že vlastně splácí dluhy,které měli s manželkou,dohodli se tak,že ona po něm nebude nic kromě alimentů chtít,a on zaplatí ty dluhy,přesné okolnosti neznám,a ani to není podstatné,prostě vše platí sám,byla jsem v šoku,naštvaná, že mi to neřekl,ale promluvili jsme si a dá se říct,že jsem mu odpustila,nějak to neřešila,občas jsem jen zavedla řeč na to,jestli třeba není lepší to nějak zkonzolidovat,platit méně,což se zase zbytečně protáhne,takže je to vlastně stejné.Poslední dobou začal být divný,téměř spolu nekomunikujeme,neviděla jsem ho smát se už jak dlouho,je zaražený,smutný,už jsem to nevydržela,napsala mu zprávu,nějak nezabíralo řešit to doma,mezi čtyřma očima,odepsal,že už dál neví jak,neví si rady,starosti s těmi penězi,já chci další dítě,že bude lepší když odejde,mám ho opravdu moc ráda,miluji ho.Večer jsme spolu mluvili,snažila jsem se prodebatovat to,ať to ze sebe vše dostane,velký problém jsou ty peníze,a pak,že si neumí představit,že by měl další dítě,že už si na to bude připadat starý,neví,jestli by to zvládl psychicky,fyzicky,teď je mu 36,když by bylo mimčo,tak až tak za 3-4 roky.Řekla jsem,že pokud chce s námi být,žít,bydlet,ať zůstane,ale že ho nemůžu proti jeho přesvědčení,či pokud už ke mně nic necítí,u sebe držet.Chce s námi a se mnou být,říkal,že mě miluje.A já?Chaos,zmatek,zůstává tu nevyřešená otázka dalšího mimi,samozřejmě je i možné,že já za pár let budu mít jiný názor,ale vždycky jsem chtěla 2 děti,a zatím ta touha u mě trvá,fakt je to jak začarovaný kruh.Nechci do něj pořád hustit,chlapi tohle asi moc nemusí,pořád dokola rozebírat,myslím že je to odpuzuje,ale jak dál?nechat to být?Mluvit?
Pokud tomu bude přístupný, mluvte o tom zas a znovu. Jestli vám za to stojí, vyjádřete mu svojí podporu. Že stojíte na jeho straně, chlap taky někdy může “vyhořet“ a vypadá to zrovna takhle. Otázku druhého dítěte bych prozatím nechala otevřenou. Konsolidace (je-li to ten správný výraz) půjček není vůbec špatný nápad, je sice pravda, že se splácení protáhne časově a pravděp. zaplatíte i více, na druhou stranu vám bude “chodit jen jedna složenka“ což je z čistě psychologického důvodu uklidňující a navíc odpadnou poplatky za vedení “účtu“ u více půjček, na tom se dá taky pár stovek ušetřit. Nevím, jak moc ho máte ráda a co všechno jste ještě ochotna podstoupit, ale už jen to, že se snažíte najít nějaké východisko o něčem vypovídá. To, že by dluhy měli platit oba manželé je skutečně pravda, už asi nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem ale řešit to teď, tak jak to je. Prostě mu řekněte, že ho máte ráda, že ho v tom nenecháte, že jste na to dva a nějak se to zvládne. Počkejte půl roku a uvidíte.. Třeba pak bude přístupný i na to druhé mimi. Hodně štěstí a ať vám to vyjde dle vašich představ ((-: Bramborka
Žiješ jen jednou,takže nezavírat oči a vše si vyříkat,ať víš na čem jsi,pokud chceš další dítě a on ne, je to horší-nevěř tomu,že změníte názor ani jeden. Ty se budeš trápit,že nemáš co jsi chtěla a on se může kdykoliv sbalit a vyměnit Tě za další ženu. Otázka dětí je opravdu vážná věc.
Dluhy by měl platit s manželkou napůl-moc tu jejich dohodu nechápu-v manželství je vše napůl ne ? Viděla bych to tak,že si na ty ,,dluhy“ někde půjčil a nebo dluží další peníze….dej si pozor! K
Ze své zkušenosti ( dvouletý vztah s gemblerem) bych se taky pídila po původu dluhů.Mě zas řekl,že má dluh z bývalé práce,ale že ho splácí,bohužel jsem se až dost pozdě dozvěděla pravdu.Nechci tě strašit,ale to co popisuješ je mi povědomé:-((
Dando, za těchto okolností bych moc dítě jako bonus tedy nebrala. Spíše jako poulázku do blázince (mluvím o současné situaci) – ale to je asi věc názoru.
Tohle je těžké…V žádném vztahu nemáš zaručeno, že z něj vzejde dítě. Takže pokud svého partnera miluješ, miluj ho i nadále a jestli jednou přijde miminko, brala bych to jako bonus navrch.
Jen ty okolnosti, za kterých dluhy vznikly, by pro mě na Tvém místě byly dost důležité…
Ahoj, to je těžko radit.
Pokud myslíš, že ti ten pán za to stojí, tak na něj počkej. Může se stát, že za těch pár let se ukáže, že není vhodným partnerem anebo že je pro tebe naprosto úžasný. Nebo taky můžeš potkat někoho jiného.
Záleží taky na tom, kolik je tobě? Jestli můžeš čekat, co za třeba pět let uvidíš….
Rozhodně bych se teď s tímto člověkem do dalšího dítěte nepouštěla. Nejen kvůli němu, ale i kvůli sobě a svým dětem.