Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Knížky úměrně věku?
Mám na mysli knížky pro malé děti, batolata a předškolní. U starších jsme asi rádi, že vůbec čtou 🙂
Synovi je 33m. a vystačíme si až na výjimky s leporely. Ty mu čtu od malinka, i když na většině z nich je doporučený věk od 3let. Někdy čtu, co píší (básničky, říkanky), často vyprávím sama podle obrázků. Ale znám maminky, jejichž děti podobného věku mají encyklopedie a obecně dle mého knížky pro starší děti, které je prý zajímají… Já si myslím, že je to zbytečné, nabízet dítěti takové knížky a zajímá mě váš nároz, zkušenost.
Sama mám knížky moc ráda a chtěla bych, aby je měl i syn. Začali jsme chodit do knihovny, občas si půjčíme o Bořkovi, Krtečkovi (ne leporela, ale podle dětských pohádek).
Co čtete s dětmi vy?
Moc všechny zdravím,
máme chlapečka 2,5 roku. Od malička mu zpíváme, i když mně to jde nic moc. Postupně jsem začala s básničkama a jednoduššíma pohádkama. Čtení před spaním ho baví už rok. Začalo to “opakovacíma“ pohádkama (O řepě, O kohoutkovi a slepičce, Jak šlo šídlo na houby, Boudo, budko apod.). Prohlížíme Krtky, baví ho i leporela, ale jen chvilku. Sám si vydrží prohlížet i tlusté knihy, které zná z večerníčků, Mikeš, Ferda a tak, ale číst mu to zatím nehodlám. Máme Mravenečkova dobrodružství, ale vybírám povídky, kterým rozumí. Miluje Pejska a kočičku. Já jsem mívala ráda O velkých a malých, je to o zvířátkách a o malém chlapečkovi, ale je to až tak od 4 let.
Tahle diskuze se mi líbí, doufám, že bude pokračovat.
Jejda Jakub a Jáchym to je nádherná knížka. Byla má oblíbená takže ji ode mě všechny děti dostávají. Teď ji 12.ledna dostane k 4.nar. Martinka mé kamarádky. Já sama děti nemám,ale jsem taková ta “teta“ co dětem čte. A opravdu každé dítě je jiné. Nelze určit,co je pro tříleté atd. Jde hlavně o navázání vztahu ke knížkám a aby to děti bavilo.
Zrovna teď máme knihu Jakub a Jáchym půjčenou z knihovny a je opradvdu moc pěkná. Malému se taky líbí, dokonce se snaží i správně odpovídat, aby ho knížka pustila dál. A je pro něj o to zajímavější, že se taky jmenuje Jáchym. Tak každému ukazuje, že Jáchym je ten slon. P.
Podle mě je každé dítě jiné. Některé už může klidně ve 3 letech zajímat encyklopedie, ale asi spíš obrázky, než nějaké složité texty. Našeho prostředního neupoutalo vůbec nic, pro něj je kniha trest, přitom jsem se mu snažila číst a prohlížet s ním knížky. Když jsem jim četla pohádku na dobrou noc, tak ten starší poslouchal a mladší to nechtěl, že ho to nebaví.
Ale jedna kniha ho jako malého přece jen dostala. Tato kniha se stala nejoblíbenější pro všechny tři syny a to je “Jakub a Jáchym“. Je to o malém chlapci, který bydlí se slonem Jáchymem. V knize jsou stále kladeny otázky takovou formou, že to ty děti zaujme a i se něco naučí, např. kde bydlí a kdy se narodily. Tak to můžete zkusit. Jsou dva díly, ten první je pro mladší, ten druhý už spíš pro trochu starší, asi tak čtyřleté.
Díky, holky, něco takového jsem chtěla slyšet 🙂 Také myslím, že pokud je dítě spokojené, klidně vydržíme u leporel.
Syn ani DVD moc nedá, tedy my mu to pouštíme minimálně a pořád je nejoblíbenější Krteček a Bořek. Některé děti v jeho věku už “hltají“ celé dlouhé pohádky.
Díky za tipy, to není nikdy na škodu!
Tak u nsšeho tříletého syna vede jednoznačně Mašinka Tomáš, z čehož tiše šílím. Půjčujeme si je z knihovny, zná to zpaměti, ale pořád to chce opakovat. Leporela ho už taky moc neberou, ale má rád i básničky, hlavně asi Říkejte si se mnou od F.Hrubína. Před spaním čteme tak různě. Teď třeba Zajíček hrdina, předtím Honzíkovu cestu a Letadélko Káně. Z klasických pohádek zatím ty jednodušší O Karkulce, Otesánka, Hrnečku vař apod. Je pravda, že u čtení vydrží opravdu dlouho. A starší holky měly rády Děti z BUllerbynu, ale to už byly větší, tak kolem těch pěti let a to jsem jsem milovala i já. Hlavní je, aby se u dětí rozvinul vztah ke knihám, pak myslím budou číst i v pozdějším věku, aspoň u nás to tak funguje. Takže hlavně aby se kniha líbila dítěti. P.
Ještě má Davídek moc rád Povídání o pejskovi a kočičce, Broučky.
Makineo, z Mikeše taky nečeteme všechno, některé kapitoly jsou složité, ale trochu mu to převyprávím. On to má i na DVD, tak pak vyžaduje čtení, i když konkrétně Mikeš mi ještě přijde na něj složitý. Ale Ferdu miluje :)… ony jsou to opravdu moc hezké knížky 🙂
A taky jsou moc pěkné příběhy o Bukvínkovi – napsala to i ilustrovala V.Klimtová – Bukvínkova kouzelná píš´talka, O statečném skřítku Drnovci… bylo toho víc dílů, je to tak pro děti od 6 let.
A úplně souhlasím, nemá smysl číst dětem to, čemu nerozumějí, určitě je třeba se přizpůsobit věku a chápání dítěte 🙂
My čteme pravidelně-denně před spaním(a také zpíváme)… Kluci mají hodně rádi knížky O mašince Tomášovi, Bořka, Krtečka, čteme také Boba a Bobka, některé kapitoly z Neználka, te´d momentálně Pipi Punčochatou… Knížek na výběr máme hromadu….
Někdy kluci nestojí vůbec o příběhy, ale stačí jim prohlížet si jejich oblíbené knížky – Encyklopedii stavebních strojů, vlaků a máme také Encyklopedii pro děti(všeobecná)a Encyklopedii zvířat… Moc je baví prohlížet si obrázky, povídáme si, jsou hodně zvídaví a co je myslím důležité-informace z knížek si hodně pamatují a dovedou je často v běžném životě využít, dát do souvislostí….
Každé dítko je jiné,vyžaduje něco jiného-důležité podle mně je s dítětem být, povídat si, sdílet společný čas, vysvětlovat- pak je vlastně jedno co se čte….
Jéé, zrovna poslední dobou přemýšlím, co si půjčovat s Magdalenkou (4,5roku) v knihovně. To, na co si vzpomínám, už máme přečtené, tak díky Ájíku za tipy, zkusíme Mikeše, Ferdu, O kaštánkovi… to neznám.
Jinak my teď máme oblíbené knížky od Petišky, taky od B. Říhy, taky jsme četli Deník kocoura modroočka – to je hit, klasické pohádky (ne všechny), no a místo mašinky Tomáše má malá ráda knížky o Martince…:-), taky O modrooké holce a její školce (o holčičce, co začíná chodit do školky) atd.
Jinak myslím, že hlavní je volit tak, aby to dítě bavilo, jestli je spokojené s leporely, tak mu rozhodně nečíst nějaké dlouhé příběhy, to nemá cenu, naopak, pokud pokukuje po složitějších knížkách, tak nebránit, ale převypravovat, dovysvětlovat.
Popravdě, přesně už si nevzpomínám, co jsem četla dceři v tom věku… Ale určitě Krtky – knížky, určitě nějaká ta leporela, určitě nějaké říkanky. A nevím už kdy, ale taky se nám moc líbil Pejsek Tlapka a Medvídek Bruno. Hodně obrázků, stručné, ale přitom už je to příběh s pointou. I poučný – třeba o tom, jak na písku Tlapkovi kamarád zboří hrad nebo jak se Tlapka ztratí, jak si Tlapka nechce čistit zuby… Prostě přesně to, co tyto děti taky běžně prožívají.
Myslím, že je to hlavně o tom, aby vzniknul ten vztah ke knihám a to jde asi jen když to to dítě zajímá a rozumí tomu.
Leenco určo leporela stačí pro 33měs dítko-složitější texty nemůže plně pochopit-musela by jsi to číst-nečíst-spíše převyprávět svými slovy-podle slovníku prcka.
My máme encyklopedii-Medvídek Pů-zvířata-koupila jsem ji protože je plná moc krásných velkých fotek a šlo mi o to,aby viděl zvířata a jejich mláďata-prcka to baví-má 39měs-to už se snad ani na měsíce počítat nedá.-)))) 3roky pryč:-))
Pak jsme čerstvě začli číst klasické pohádky-máme velkou knížku,kde je na každé straně obrázek-červená karkulka,popelka,sněhurka…
Pak máme 2 Bořky. Pozoruji,že říkanky už ho nebaví a vyžaduje příběh. Do 3 let jsem ale uspávala jen říkankami:-))) K
Leenco, s kluky jsem taky četla hlavně leporela, když byli malí, ale zhruba kolem 30m – bez výjimky – jim leporela přestala stačit. Takže teď čteme všechno možné… co čtu Davídkovi, chce vidět i Jeník, takže to vypadá tak, že každý sedí z jedné strany 🙂
Čteme Mašinku Tomáše, Krtka, knížky o mašinkách, o zvířátkách, klasické pohádky,… z knihovny i naše, máme knih docela dost.Přerušují mě, ptají se…. většinou čtu to, co tam je, jen pokud mi přijde pohádka příliš složitě napsaná (nebo vyloženě blbá, i takových je bohužel dost), něco si vymyslím :)))
S Davídkem už čteme i složitější pohádky – Mikeše, Ferdu, O kaštánkovi – na pokračování.
Velcí kluci už mají svůj repertoár 🙂