Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Překvápko pro virtuální kamarádky
Ahoj děvčata, asi mě ukamenujete, hlavně sbor mých VIP VD kamarádek (vy víte, koho se to týká, takže pardon), ale zatajila jsem vám, že jsem včera byla na pohovoru kvůli práci.
Našla jsem inzerát, nic mě netlačilo, protože bych mohla být ještě do června na báječně placené MD, ale když to bylo skoro doma, tak jsem tam zavolala. Promluvili si se mnou do telefonu, domluvili jsem si termín návštěvy a pak přišel šok – šéf je Holanďan, neumí česky, jazykem pohovoru bude angličtina – po osmi letech na mateřské 🙁
Jen jsem si řekla, tak co, nic nemůžu ztratit, oblékla jsem se za dámu, nahodila profi úsměv a skočila do vody. Pohovor nějak proběhl, můj pocit samozřejmě faux pas, ale snad jsme si rozuměli. A klasická věta, ozveme se vám do konce týdne.
V klidu jsem odešla, o nic nešlo, hlavně, že jsem to zkusila, pohoda a klídek. Dnes mi přišel email, že mě berou, že jsem byla vybrána. Takže šok, bude ze mě zaměstnaná žena, o které zaměstnavatel ví, že má tři malé děti.
Promiňte, že jsem se musela vypovídat, měla jsem trošku špatné svědomí, jinak vám tady vždycky všechno vykecám dopředu a teď nic. Mimochodem, ještě než jsem email našla, si prostřední synek rozsekl čelo, takže jsme jeli na šití do nemocnice a pak přišla tahle zpráva.
Leni, čtu to až teď, mooooc gratuluji!!!
Jak to po sobě čtu, vypadá to, že si mě vybrali jen proto, že mám děti… Nééé, samozřejmě jsem musela u pohovoru dokázat, že umím cizí jazyky :o)))))
Leni, velká gratulace!!! Čtu to až teď a silně mi to připomíná moje nedávné pohovory, šla jsem úplně s klidným srdcem, že stejně práci nedostanu, vždycky se mi dobré místa vyhýbaly a navíc už mám dítě a to čerstvého školkáčka, čili paragrafy jsou v tomhle věku namístě… A vida, vyšly obě firmy a ještě se ozvala i ta, u které jsem v dubnu tohoto roku neuspěla… Je to pro mě stále šok, že se rozhodli pro maminku, před svobodnýma slečnama, ale bylo mi pak tady v práci oznámeno, že právě proto si mě vybrali, že mladé bezdětné holčiny jsou nestálé a chtějí dělat málo za hodně peněz, a že už toho začínají mít firmy dost. Ten důvod docela chápu…
Moc a moc Ti přeji, aby se ti v nové práci moc líbilo a vše ti vycházelo. Já už jsem v práci 3. týden a docela si už zvykám. Zítra máme z práce akci – bowling, tak se jdu začlenit do kolektivu:o) I tak si myslím, že mě už přijal :o)))
Leni, taky moc gratuluji a ať se Ti tam líbí!
No, chtěla jsem psát něco v tomto duchu jako Jovanka.
Tak hlavně, ať to všechno klape k oboustranné (všestranné) spokojenosti.
;o)
Leňulko, taky moc gratuluji :-)))
Ať se Ti ve všem daří, ať jsou děti zdravé – a šití ať se brzy vstřebá 🙂
Já mám taky takovou zkušenost – když se člověk snaží, tak nic nenajde. Ale když jde na pohovor s tím, že o nic nejde, tak se pak o něj poperou. Když jsem po Magdičce hledala práci, tak nejdříve nic. Když jsem podepsala pracovní smlouvu, dva týdny nato se ozvali z jiného místa, takže jsem odešla ve zkušební době (ale odtamtud bych odešla, i kdybych měla jíst suchý chleba, tam to bylo mimořádně hrozné a strašné) a potom mi volali ještě z dalšího, kde mě ředitel pobočky hodinu (!) přesvědčoval, že u nich to budu mít rozhodně lepší. Ale to už jsem neměnila 🙂
Tak ještě jednou – užij si práce (a angličtiny – smekám, po osmi letech takový náročný rozhovor) i za nás :-))
Velikánská gratulace :-))), ať se ti v práci líbí a rychle zahojené čelíčko Vojtovi.
Leni, gratuluju! a přeju, ať se ti v práci líbí a daří a čelíčko ať se rychle hojí.
Tomu říkám chytit příležitost za pačesy ;-))
Leničko, jsi hvězda, mamino, moc gratuluji:-))) a vidím, že máš taky dny jak na houpačce, chvíli dole, pak zas nahoře… Tak ať se čelíčko hojí a tobě ať jde všechno hladce!!!
Ze srdce gratuluji a přeji Ti, abys byla v té práci spokojená!