Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Když dítě odmítá otce
Dcera je nyní osmiletá.V době našeho rozchodu jí byly necelé 4 roky,při předávání k otci-každý lichý víkend-vždy výborně spolupracovala,těšila se,ačkoli jsou tatínkovy výchovné metody poněkud tvrdší,než mé,ale stále v mezích.Otec má po celou dobu stálou přítelkyni,kterou dcera sice vyloženě nemiluje,ale jako dítě ji respektuje.V sedmi letech s nimi poprvé strávila společnou týdenní dovolenou a následně čtrnáctidenní prázdninový pobyt u nich doma.Během té doby,v době kdy už měla spát,bohužel vyslechla rozhovor,který se negativně týkal mě a dcery.Velmi nepříjemně se dotknul jejích citů.A tam někde je počátek její negace k otci a jeho přítelkyni.Nedaří se mi dceru pozitivně namotivovat,odjezdy jsou dost emotivní,dcera pláče,zvrací,otec se neovládá a křičí na ni.Vidím to jako dost velký problém.Bohužel už nevím,jak jej dále řešit,případně jak pomoci dceři překonat tuto situaci.Můžete mi prosím pomoct?Předem děkuji.
Helena

i ja bych se prikalnela k rozhovoru kde budete pritomni vsichni. Pokud bude dcera plakat a zvracet kazdych 14 dni, nebude to pro jeji zdravi prilis dobre. Deti ze stresu zvraci a nejen deti. Asi bych si promluvila s detdkym psychologem a nebo zasla na pedag. psych poradnu.
Hlavne to reste nejde o Vas ale o holcicku.
drzim palecky
A promluvila jste si s otcem i jeho přítelkyní o tom, že je dcera slyšela? Třeba by stálo za to si všichni dohromady sednout a probrat to. Takhle si dcera vypěstuje akorát životní trauma a oni asi vůbec netuší, kde se stala chyba.
Jarak