Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Sourozenci s velkým věkovým rozdílem.
Dobrý den. Máme tři děti, dvě holky ve věku 12 a 14 let a tříletého kluka. Ráda bych znala zkušenosti maminek, které mají podobné věkové složení u dětí. Asi popíšu situaci u nás. Když se malý narodil, bylo to celkem v pohodě. Byl sice poměrně náročné miminko (prostě chlap), ale byl roztomilý a holky ještě celkem v pohodě. Mezitím, co malý odrůstal, dorazila puberta a v poslední době mám dojem, že nějak nezvládám věnovat se všem dětem. Malý je celkem na mě fixovaný, jsem s ním zatím doma, v podstatě je na mě nalepený celý den. Manžel dělá směny, doma je střídavě. S holkama je malý rád, ale já zase nechci, aby měly pocit, že dítě jsme si pořídili jako trest pro ně, takže ho pak každou chvíli tahám od nich k sobě. Taky si potřebují v klidu dělat úkoly apod. Ve výsledku je to tak, že holky možná ve svém věku toho dělají doma míň, než kdysi já, protože nechci mít pocit, že je nějak přetěžuju, proto, že mám malého. A taky mě dost stresuje “přepínání myšlení“ z pubertálního na předškolácké. Prostě mám v posledním období pocit, že se mi všechno nějak sype, a tak bych ráda věděla, jak to děláte vy ostatní, jestli máte nějaké know how. Asi jsem to napsala trochu zmateně, ale snad jste mě pochopily. Díky za vaše reakce. P.
Už je to dlouho co PaKo zakládala tuto diskuzi, ale já to mám doma také. Dvouletého syna a dvanáctiletou dceru. Takže puberťačka a malý rošťák. Na jednu stranu je dobré, když mi dcera malého pohlídá nebo si hodně hrají, ale co se týče školy, tam byly pořád nějaké problémy, hlavně v klidu si napsat úkoly. Malý si chtěl hrát, dorážel na starší, takže boj..mezi sebou mají vztah dobrý, ale určitě tak velký věkový rozdíl znát je.
PaKo mám to stejné jako ty. Můj směnuje a také nechci starší zatěžovat hodně povinnostmi, aby nepociťovala povinnost vůči malému. Ale má to i své výhody, velký věkový rozdíl, žejo…
ja myslimze to rozhodne problem nei sama mam syna 17,syna14 a dcerku ktereé jsou ctyri…….kluci spolu maji vyborny vstak a starsi syn mi i s malou obcas pomuze……..justy
ma mam kluky od sebe 7 let…..skoro….18 a 11 a totalni pohoda v jejich vztahu….ale my jsme asi specificky pripad:)
s bratrem jsme byli o 4 roky….a nikdy jsme si nepadli do oka….nyni spolu nekomunikujeme vubec
Ahojky,já mám děti od sebe o 8,5let starší je holka a kluk má 19,měs.myslím,že je to v celku výhoda,když je nutné,tak dcera pohlídá nebo pomůže,tak super.I když na mladou jde pomalu puberta,tak už je to takové to občasné odmlouvání,typu ted´si s ním nemůžu hrát,nebo pohlídat atd.nebo takové ty že jí malý zlomil pravýtko do školy aspoň to má na koho svést.Ale jinak si myslím,že je to super…………(i když z druhé strany ať mají věkový rozdíl od sebe malý,nebo velký hlavně,že jsou zdraví).
Ahoj holky, díky za vaše názory. Jsem ráda, že jste napsaly. Je fakt, že holky mají malého rády, ale občas chtějí taky svůj klid, že. A pak právě vznikají ty stresy. Taky je to tak, že když přijdou ze školy, je malý pořád s nimi. Snažím se taky o domluvu, teď budeš půl hodiny s holkama, pak budeme spolu, holky mají úkoly apod. No a po domluvě nastupuje násilí, neboť je nechce opustit. Asi by bylo pozitivní, kdyby měli oddělené pokoje, ale nemáme další pokoj, takže malý je s holkama a od léta s nima i spí. On je má moc rád, starší bere asi spíš jako druhou mamku, s mladší se víc vyblbne. V podstatě se mají myslím všichni dohromady rádi, akorát já mám místy pocit, že je malý omezuje. Ale do života je to možná pozitivum, vědět, že nejsem jenom já. Jinak je taky pravda, že když vycítí, že nestíhám, přijdou mi holky pomoct samy od sebe. Takže jak to tak sleduju, shrnuto a podtrženo, jsme asi v normě. Tak vám ještě jednou děkuju za váš čas. P.
Jsem na tom podobně jako Bramborka, brácha o 2roky mladší a ségra o 10. Miminko jsme si užívali, zpočátku bydleli ve 2+1, to si dnes nedovedu představit… ale zvládli jsme. Pak jsme se stěhovali do 4+1, já si prosadila pokoj se ségrou. Odmala jsem ji hodně hlídala (také mi to nevadilo), vodila ze školky, na kroužky. Jen ten můj až mateřský vztah jednu dobu skřípal, já ji chtěla poučovat (možná až sekýrovat – to je hrozné slovo) a museli jsme si doma vyjasnit, že to je úkol rodičů.
V jejích 10letech zemřel tatínek, brácha jakoby přejal jeho roli – chlapa v rodině. Asi také tíhne ke starším.
U Tebe, PaKo, bych neviděla problém, pokud jsou s malým holky rády 🙂
Jsem ze tří dětí. Já nejstarší, za mnou, o dva roky později, bratr a o devět let později sestra. Letos jí bude 19, toto letí… Když se měla narodit, dost jsme se na ni těšili. Nejdřív jsme se hádali kdo ji bude hlídat, později jsme se hádali kdo ji, k sakru, bude zase hlídat ((-:. Myslím, že tím, že vyrůstala s tak staršími sourozenci, vzniklo to, že i teď si hledá kamarády mezi lidmi o něco staršími, než jsou její vrstevníci. Vzhledem k tomu, že jsem ji měla odmala na starosti (čehož nelituji, to předesílám), naši se po jejím narození poměrně brzy rozvedli, mám k ní spíše mateřský vztah, než sourozenecký, a myslím, že ona to má podobně. Nemyslím si ale, že by to bylo špatně. Vycházíme spolu dobře a i brácha, který je občas na zabití a se sestrou se někdy můžou “sežrat“, na ní v případě nouze rozhodně nedá dopustit. Jediná věc snad… Když jsme odcházeli z domova, já se ve 22 vdávala, bráška odešel za prací do Anglie, bylo jí 13 – pěkně telecí věk, a myslím, že dost špatně snášela, že je náhle doma sama jen s mamkou. Nedělej si starosti, přepínání mezi pubertálním a tím druhým myšlením tě udržuje mladou a bystrou. ((-: Navíc, jsi od těch starších už “vycvičená“, tak tě jen tak něco nerozhodí. Trošku hlídej holkám soukromí, teď to budou potřebovat, ale jinak myslím, že to děláš dobře.. Když se občas zapojí, neuškodí jim to a jednou za to budou vděčné, že si umějí poradit s prckem((-:. Tož tak…((-:
U nás je to podobné, až na to že kluk se nekonal. Všechny jsou holky. Nejstarší mají 16 a 13 let a nejmladší má 15M.
Puberta dorazila u té starší, už když jsem byla těhotná. Keců bylo na mé těh. hodně, ale má to pozitivum. Nechce být těhotná kráva. Beru je to puberta, ale tenkrát jsme se pohádali. Mladší je super od malé se nehne.
Taky dělají míň než já v jejich věku, protože také nechci, aby si mysleli, že je to za trest.
Jak dorazí ze školy Eliška od nich nehne. Tak je domluva. Hodinu hraní a pak úkoly. Malou také tahám z pokojíku násilím. Ale o to víc blbnou k večeru. Pozitivum, pěkně malou unaví a ta zalehne a spí.
Ale jak holky vidí, že mi není dobře, hned samy mají zájem o domácí práce a pomáhají.
A manžel ten je kamioňák a tak doma je míň než ten tvůj.
taky si myslím že by to nemel byt problém.naopak si myslím že ty 3 roky rozdíl je průšvih mnohem vetší.teda až od té doby až začne to starší dítko chodit do školy.my to tak máme a je to katastrofa,holky se rvou jak koně o každou blbinu,a vubec nejhorší je delt s ní v te první třídě ukoly.
ona chce abych je delala s ní a stala u ní.to bych taky správně měla.ale co s tou skoro tříletou?taky musí být všude se mnou,nenechá ji tonapsat v klidu,pořád do ní strká(což je u dítete učícího se psat docela průšvih).ale sama vedle v pokoji čekat nebude tak to je vždycky katastrofa,ještě že je dnes pátek,aspon nedostanou dnes ukoly.
janna
Já mám věkový rozdíl mezi dětmi hodně malý – mezi kluky tři roky a po roce a půl po mladším holčičku, ale nemyslím, že by takhle velké holky měly mít s bráškou problém. Je docela dobré, že nemají třetí sestru s větším věkovým rozdílem, protože to má známá a malá té velké bere věci, velká je na ní naštvaná, malá dělá naschvály. Pokud holky brášku “berou“ a nevadí jim, že s nimi tráví čas, nemusíš je od sebe separovat, ony se s ním určitě domluví, kdyby je rušil a už se na ně můžeš spolehnout, že se mu s nimi nic nestane, že mají rozum. Ony ho naopak mohou brát před vrstevníky jako výhodu, ony se umí postarat i o menšího brášku a puberťáci tyhle cvrčky docela “berou“, mají pocit, že jsou dospělí a můžou vychovávat.
Ahoj. Tak já mám dvě holky s věkovým odstupem 10 let. U jedné puberta, u druhé prepuberta. Takže veselo.:-)
Tento věkový rozdíl mi přijde super. Sama jsem se ségrou o 10 let a vždy jsme spolu vycházely dobře.
S malou chodím do různých kroužků, chodí do školky a starší má také své zájmy. Občas se holky poštěkají, ale starší je v tomto hrozně šikovná, je taková samaritánka, malé pořád pomáhá. Nebo spolu krásně vyrábějí a hrají si na princezny, což mě nebaví vůbec. Navíc pokud občas potřebuji, starší malou bez problémů pohlídá. Není to často, ale když ano, je to bez problémů. Starší i kolikrát za svoje kapesné nakoupí nějakou drobnost pro malou. A vůbec, mám pocit, že se holky mají rády.