Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dcera a kytara
Naše malá dáma(13let)si vyprosila kytaru.Po velkém nadšení a několika hodinách s učitelem, nechce už ani cvičit.Dal jsem ji vybrat,bude cvičit nebo ji nic už nekoupíme.Vzdala se kytary,přinesla ji zabalenou, že ji již nechce.Jenže vtom to zaslechla manželka a s velkou bandurskou ji přinutila cvičit,a že se hned vzdává a bez učení to nejde.Prosím o radu, máme ji dál trápit ,nebo jak na ni? Táta.
táta
Já jsem jednozančně pro důslednost. Jakmile s nějakou aktivitou začnu, musím vydržet aspon 1 pololetí. Pak teprve se můžu rozhodnout, jestli chci tu činnost dělat dál nebo ne. Přeci i v životě musíme dělat věci, které nám nejdou nebo nás nebaví, ne?
Nenutit, ale kytaru vyvěsit na viditelné místo. Začne jednou jako samouk. Já a moje dvě sestry jsme na tom byly také tak. A dneska , je mi hodně a hraju i duo s manželem. Např. Proměny od Čechomoru. Nádhera! A to jsme si zahráli na své perličkové svatbě.
Synek chtěl po tátovi na harmoniku. Hrál, ale maminčina noční můra.Učitel chtěl 60 min. denní výcvik – pro mne horor, dítě to neumělo nazvat.
Dvakrát zlámaná klíční kost ho odsunula a “ držte se“ propadl v hudební škole. Ale hrál dál,protože táta hrál. V omičce znova klíční kost ( jezdil bajk), dva měsíce nesměl vzít garmošku na ramena a v pololetí se zeptal, zda může zkončit. Oplakala jsem to, ale potajmu. Dnes je mu 21, potkal svého , tehdy mladého učitele- absolventa AMU, na učitelův dotaz, zda hraje odpověděl pravdivě – znovu začínám, ale bez NOT. Měli si spolu, co říci. A opravdu: Na břehu Blanice, Severní vítr , prostě jako táta……………ZNOVA: NENUTIT!
Je dobré děti trochu dotlačit do něčeho, co zrovna nechtějí. Ale pokud si to vybrala a zkusila to, pak zjistila, že jí to nebaví, tak nevím. Trochu přesvědčovat to jo, protože pak toho bude třeba litovat. Také by si neměly moc zvykat od všeho hned utíkat. Ale pokud to opravdu nechce, tak bych jí moc nenutila. Může se jí to tak zprotivit, že jí to bude až odporné.Jde přece o koníčka a ne o povinnost. Náš syn hrál od první třídy do pátý na kytaru v lidovce. Pak ho to přestalo úplně bavit. Víte co jsme do toho nastrkali peněz. Ale o penězích to není. Přesvědčovala jsem ho, ale nebylo to nic platné. Jak ho to nebavilo, tak se tak zhoršil, že by ho asi za chvíli sami vyhodili. Pak 5 let na kytaru ani nesáhl. Až loni jsem uklízela a narazila na ní. On jí vytáhl z pouzdra a zkusil si zabrnkat. Najednou ho to tak chytlo, že dnes už má dvě kytary a zakládají si kapelu. Myslím, že to dítě, nebo pak i člověk si na to musí přijít sám, aby ho to bavilo. Někoho do něčeho moc tlačit proti jeho vůli, tomu moc přikloněná nejsem.
Mimochodem naši kluci už dělali plavání, florbal, fotbal, vodáctví, házenou, kytaru, volejbal a už si ani nevzpomínám co všechno. Všechno stálo peníze, zkusili si to. U něčeho zůstali, u něčeho ne. Ale hlavní je, aby dělali takového koníčka, který je baví. Povinností mají a budou mít i tak v životě dost. Samozřejmě pokud nepočítám s tím, že je to bude v budoucnu živit, ale s něčím takovým se počítat ani nedá. Nikdo nemůže vědět, kam je to zavane.
Souhlasím s Padmé, mám kamarádku, která svoje dvě dcery vedla taky k hudbě. Začaly samy, asi jako vaše dcera, ale pak zareagovaly stejně jako ona. Učení jim šlo, ale nechtělo se. Obdivovala jsem kamarádku, že ač vycházela s dcerami po dobrém, v tomhle byla opravdu neústupná. Vybraly si to, tak peníze vložené do nástrojů a učitele nejde vyhodit oknem. Dneska jí jsou obě vděčné, protože se jim to hodilo v povolání, které dělají.
Přeju hodně trpělivosti a důslednosti.
Jarak
Milý tatínku, vidím to asi tak, že bez vysvětlování, pevné ruky a důslednosti to nepůjde. Tedy pokud opravdu chcete, aby dcera hrála. Bez cvičení se hrát nenaučí a pokud je to jen zjištěním, že to nepůjde samo od sebe a že by pro to musela něco udělat, tzv. bych na ni zatlačila.
Chceme-li něčeho dosáhnout, musíme se o to přičinit. Nic není zadarmo. Chce to píli a trpělivost. A je to stejné u nás i u našich dětí 🙂 Hrála jsem na klavír osm let, vím, o čem mluvím 🙂
Přeji hodně štěstí a trpělivosti.
Co kompromis,nenařizovat,ale zkusit se domluvit,že ještě vydrží třeba 2měsíce a pak se sama rozhodne. Možná jí nevyhovuje učitel. Zkuste zapátrat co jí vadí konkrétně.
Děti by se nutit neměly,ale zase je pravda,že to sama chtěla a v tom souhlasím s Vaší ženou:-) Zkuste ji podporovat a chválit,aktivně se účastněte cvičení na kytaru a taky zkoušejte hrát-aby měla motivaci. Byla by to škoda,pokud má trochu talent:-)
Takto si pak na Vás může vyprosit kde co. K