Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Ibiškům se daří.
Před časem jsem do poradny Zahrádka vkládala dotaz, zda mám ibišky sestříhat ve vhodnou dobu dle doporučení zahradníků (ale před stěhováním), nebo mám počkat až po stěhování. Aby to nebyl takový šok.
Dle rad jsem je ostříhala před a tak hezky se zelenily.
Po stěhování je manža šupnul na zahradu, do polostínu (pod ořech), ve vedrech jsme je chodili zalévat s kbelíkem vody.
Pak jsme na ně tak trochu pozapomněli, až se venku citelně ochladilo. Snad i nějaký mírný mrazík se nám tu přehnal. Manža je pak přecejenom dal zase do květináčů a šup s nima dovnitř. Moc listů jim už nezbylo, a i to málo zežloutlo a opadalo – první kroky holčiček ráno vedly k ibiškům – bavilo je sbírat opadané lístečky.
V květináčích zbyla doslova košťátka.
Ale uplynulo pár týdnů a ibišky jsou zase krásné. Zelené a husté. Možná i hustější než dřív.
Ještě kdyby se jim tak chtělo vykvést…
My máme v rodině červené. Některé plnokvěté, některé jen jednoduchý květ.
Ale moji rodiče si pořídili ibišek s oranžovými květy – prostě nádhera.
Hodil by se nám k sedačce…
;o)
Taky červený bohatě kvetoucí:-))!
Jovanko, moje tchýně má růžový, velký, jednoduchý květ, ale momentálně jí ibišek nějak klempíruje, takže nevím, jestli přežije. Já mám červený, bohatý květ – není vidět prostředek, babička má žluté a skorošvagrová myslím taky žluté. Jenomže jsme strašně daleko, Ty na Moravě, my u Prahy, nejsem Starkl, takže nevím, jak ibišky přepravovat, aby přežily péči České pošty,a.s. ;-D
Holky, a jak Vám ty ibišky kvetou? My máme doma červené – všechny pocházejí z jedné rostliny.
Kdybychom vymyslely, jak na to, mohly bychom možná občas nějaké květenstvo vyměnit 🙂
Tedy, jak jsem milovník zvířat, za tohle bych je asi nakopla. Babička věšela prádlo na sušák, pod kterým protékal malý potůček, do potůčku chodily kachny pít, jak cedily bahýnko v zobácích, obtiskávaly jí ty zobáky na bílé dlouhé prádlo :-D.
Některé cizopasníky doporučují odborníci odstranit mechanicky, myslím, že právě puklice, mají se zmáčknout. Babička stříká kytky proti mšicím mýdlovou vodou a děda vykuřoval skleník tabákovým prachem – takové ekologické typy. Já musím zaklepat, moje kytky zatím nic nenapadlo, mám je na schodišti u luxferů, kde se na ně přímo nevětrá, je to možná tím.
Lenousi, naše ibišky chytly ty mšice, ale uvnitř při větrání by je mohly chytit taky. Prý s tím teď mají velký problém na terasách v New Yorku a dovážejí berušky až z Kalifornie(zdroj: ČR2 :-)).
Jinak cizopasníky jsem vždy koupila už v půdě, do které jsem sázela. A jednou mi táta dal kalanchoe právě s puklicemi. Zkusila jsem asi dva prostředky a pak šla kalanchoe do popelnice. Plísně nic.
Kočka ani její nápadníci mi ibišky neznačkují, prádlo je na tom hůř;-).
Kočky ani psi nemáme (a ty cizí kočky o naše kytky nejeví zájem, to spíš o rozhož před dveřma – asi dlouho nevydrží), brambory ani rajčata nepěstujem (i když na rajčata se chystáme – budou ale na opačném konci).
Navíc jsme letnili první rok, tak uvidíme, jaké budou další zkušenosti.
My máme spíš problém s citrusy – ty míváme plné puklic a já nevím čeho. I bez letnění.
No, už je radši ani nemáme…
Holky, pěstitelky, při tom „letnění“ nebojíte se, že si na kytičkách přenesete domů nějakou plíseň nebo cizopasníky? Moje tchýně několikrát přinesla po létě domů kytky plné různých breberek a plísní, v podstatě si myslím, že tam venku chytily např. plíseň bramborovou nebo tu, co napadá rajčata, to létá vzduchem. Jak tomu předcházíte? Já mám květiny doma celý rok a jsou bez mšic a jiných problémů, ven se je bojím dávat. Dalším „nebezpečím“ jsou naše kočky a pes, určitě by mi je značkovali.
ibyšky jsou vděčný, ale citlivý na průvan a na přemisťování, taky se mi letos nepovedlo včasné přemísrění domů, tak mi opadaly listy i květy, naštěstí mi kvetou ty menší na okně, které neletním
Na hnojení ještě nedošlo (po stěhování – našem sem i ibišků ze zahrady).
Naše ibišky prý kvetly, než jsem se přistěhovala, prý na mě žárlí (tvrdí manža). Jeden vždycky na květ založí, ale než to vykvete, květ upadne…
Tak uvidíme po změně stanoviště.
Jinak naši mají snad třicetiletý stromek a ten má každoročně několik desítek květů.
Akorát po stěhování (do menšího) ho nechali na chodbě a tam do něj místní omladina močí… Tak letos snad už ani nekvetl…
Ach jo.
Ibiškům krátký a slabý mrazík neuškodí. Mají rády hodně světla, já jsem měla doma krásný, košatý skorostrom, ale nekvetl, přesunula jsem ho k luxferům na chodbě, kde není ani takové teplo a hle… Každý třetí týden jeden krásný, plný, červený květ. Prý jim nevadí ani přímé sluníčko, ale to jsem nezkoušela, bála jsem se o spálené lístky. Já ho stříhám vždycky v lednu nebo únoru, odrbu ho o třetinu délky větviček, vymýtím všechny směřující dovnitř stromečku, vypadá pak jako chudinka, ale brzy znovu vyraší a je krásný.
Hnojíte? Hnojíte? Myslím, že ty potvůrky na to dost reagují. Ty naše chytily chudinky na podzim nějaké dost úporné mšice, takže jeden z nich je stále ještě košťátko a jen pomalu obráží. Asi taky udělám radikální řez. Jen nevím, kdy… A k tomu hnojení: na to já taky čas nemám. Zvládám tak jen občas ty tyčky:-) To jsem ráda, že jsou u vás také ibišky členy rodiny!:-))
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.