Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
dospělá dcera
před vánoci dcera obvinila rodiče ze sex.využívání a že s námi nechce žádný kontakt.Měla veškerou péči,včetně studii a nikdy bych od ní nečekela takové zlé odkopnutí.je jedináček a nevím,jak to mám řešit.mému srdci není pomoci,děkuji za radu
millka
Nepodezírala bych nikoho z ničeho, dceru ani jiné členy rodiny. Pokusila bych se nejdřív zjistit od dcery, co vlastně řekla otci, protože tím celá honička vznikla. Nevím, jaké vztahy máte s bývalým, je však časté, že po rozvodu jsou vztahy nevalné a lidé si vymýšlejí neuvěřitelné věci.
Že se dcera nestýká s otcem, může souviset s děním kolem rozvodu. Mnoho lidí nese situaci velmi těžce, a ona nemá sourozence. Asi sama víte dobře, z jakého důvodu se vztah dcery k otci změnil. Bez důkladného rozhovoru s dcerou bych o ničem nepřemýšlela, není k tomu dost informací. Sama tedy moc nechápu zmíněnou SMS – dcera ani nemusela chápat, o čem píšete. Pokusila bych se všemi způsoby dceru jemně přesvědčit k osobnímu klidnému rozhovoru – matky s dcerou.
vazena pani , urcite bych se zamyslela a zacala bych u vaseho muze dcera vam naznacila neco co ji velice boli a tezce se o tom mluvi nepodcenujte to …
misan
Takže, abych tomu rozuměla.
K otci už dcera několik let nechce, nechce ani k jeho matce. Bydlet u něj při studiu odmítla.
Jako matka bych zkoumala, proč má dcera k otci nechce – rozvedli jste se, když byla plnoletá – takže nějaký důvod dcera mít musí. Holky většinou k otcům táhnou – pokud jim otcové neubližují.
Jak jste se dozvěděla, že to otci řekla v množném čísle. Vy jste měli vánoce trávit společně s otcem – že se na jeho pozvání „řešilo“, že nechce vidět matku?
A bylo to množné číslo míněno na matku? Dcera to přece nepotvrdila. Co když množné číslo znamenalo jiného muže v rodině – strýc, dědeček – neříkám, že to tak bylo, ale co když…
Vlastně to vypadá, že dcera s Vámi vlastně vůbec nemluvila – jen s otcem. Kdoví co mu řekla a kdoví co si on mohl přidat. Jak jste chtěla poznat reakci dcery z SMS?
Možná dcera chtěla přijet za mámou a probrat to sní, ale zarazila ji právě ta SMS, ve které je jí „vyhrožováno“.
Čím vlastně – co jste chtěla řešit právní cestou? To, že dcera řekla otci o zneužívání – nebo to, že ji možná otec zneužíval? Kdyby se ukázalo, že ji zneužívali – stála byste za dcerou nebo za jejím otcem?
Mám pocit, že si s vámi bývalý trochu zahrál – část možné viny rychle hodil na někoho jiného. Místo abyste to v klidu řešila přímo s dcerou, tak jste se možná chytla na hru a šla také rychle proti dceři.
Možná to tak nebylo – jak to bylo, ale nevíte ani Vy.
Je jen s podivem, že si i po rozvodu stojíte za mužem a nevěříte vlastnímu dítěti.
Já chápu, že to musí být hodně těžké a snažím se do toho vcítit, asi vás to hodně trápí.
Přesto si myslím, že bych zvedla telefon (nepsala bych smsky) a domluvila se na setkání.
Možná bych se snažila dceru ujistit, že ji mám stále ráda a chci s ní být v kontaktu. Že bych chtěla vědět, co se jí stalo, čím jsme jí ublížili, že bych chtěla, aby mi to řekla do očí, abychom si to mohly vyříkat, ujasnit, řešit a ev. napravit.
Dceři je 22 let,letos dostudovala DIS.Sotcem jsem 4roky rozvedena.Ona šla studovat do jiného města a otec měl představu,že bude bydlet s ním,ale to ona nechtěla.Našla si chlapce ke kterému si dala trvalé bydliště a otec nechápal její dospělost,protože už nechtěla ani za ním a babi jezdit.Už loni netrávila štědrý den u jednoho z rodičů,ale u chlapce.Já jsem to chápala,protože se mezi svátky zastavila a daly jsme si dárky.
Bývalý manžel ji před vánoci zavolal,aby ji popřál k svátku a chtěl vědět,kdy přijede na svátky a na to dostal odpověd,že ho nechce vidět a že JSME ji sex.zneužívali.Kdyby to nebylo řečeno v množným čísle,tak bych se to ani nedozvěděla.Abych se dozvěděla,jak bude na mě dcera reagovat,tak jsem ji SMSkou sdělila,co jsem se s hrůzou dozvěděla a jestli ihned kladně neodpoví,že to budeme muset řešit právní cestou.Odepsala,že ji nemáme vyhrožovat-tudíž potvrdila,že to řekla a že už s NAMI nechce žádný kontakt.Její bydliště jsem si zjistila.A co dál?Nemohu tomu uvěřit ani na to přestat myslet.děkuji,že mě píšete
millka
Tohle je opravdu velmi složitá situace. Netroufala bych si cokoliv radit. Nicméně musím říct, že takovéhle obvinění se nevypouští z úst jen tak pro nic za nic.
Pokud je to možné, byla by nejlepší upřímná, otevřená a hlavně klidná diskuse – dialog mezi dvěma dospělými ženami (vámi a vaší dcerou). Asi byste měla vyslechnout, co má na srdíčku, co ji trápí.
A jestli vaše dcera medituje, spíš mám pocit, že se snaží najít ztracený klid a jestli vyznává budhismus, tak ten naopak nabádá k lásce a úctě rodičů.
Asi bych se ji pokusila kontaktovat, smluvit si s ní schůzku a promluvit si na neutrální půdě (ne u vás doma).
Pochybuji, že by budhismus vedl k neúctě a zatracování. Žádná víra ani nevíra přece nezpůsobí, že dítě řekne, že jej rodič sexuálně zneužíval a odmítne kvůli tomu kontakt s rodiči.
Nepíšete, kolik dceři je – jinak reaguje člověk v 18 po střední a jinak kolem 30 a třeba po vysoké. Každý je „dospělý“ jinak. Pokud studovala – brali jste ji jako dospělou – nebo denně poslouchala – dokud taky bydlíš, tak…, dokud Tě živíme, tak…
Vztahy mezi rodiči a dospělými dětmi bývají složité – někteří rodiče odmítají pochopit, že jsou „děti“ opravdu dospělé a že mají právo žít po svém – třeba i s tím, že je rodiče vidí jen jednou za pár měsíců.
Nevím, ale myslím si, že milující rodič (z jehož pozice píšete) nepřemýšlí o tom „co si má od dítěte nechat líbit“. Rodiče pokud milují, tak milují bez podmínek. Milují i když jim řeknou ošklivé věci, dokonce milují i vrahy ve vězení.
Děti pak rodiče milují a ctí – i ty, ktěří si to nezaslouží. Pokud jsou vztahy bezproblémové, pak nemají důvod je zraňovat.
Zkuste si spíš doma otevřeně popovídat a podiskutovat, proč by vás dcera takto „bezdůvodně“ napadala. Co by ji k tomu vedlo. Jak vlastně došlo k tomu, že vám to řekla. To před vás předstoupila a řekla to co řekla a odešla?
Nezlobte se, ale ve spojení – „nechat si líbit“, které užíváte – cítím „já jsem matka, já jsem Tě porodila, já se nemýlím, neexistuje, že bys měla pravdu…“.
Co dělat nevím – víte, kde je? Možná nezbyde než čekat a doufat. Jsou děti, které příjdou a jsou děti, které už nepříjdou – u druhé varianty by stálo za zamyšlení, zda neměla dcera pravdu.
Děkuji za odpověd.Vím,že dcera medituje,je v budhismu.Myslíte,že by se tam učili k neúctě a zatracení rodičů?Jak mám nato reagovat?Zatím jsem vydržela čekat,ale ani na štědrý den se neozvala a já
jsem zničená.ted bude nový rok a já nevím,co ji napsat nebo udělat,aby jsme sito vyjasnily.Otec ji až příliš miloval,ale o sex.zneužívání nic nevím.To si mame obvinění nechat líbit a čekat,jestli někdy dcera za mnou přijde?A co když už nikdy nepřijde?
millka
Těžko radit – pokud je dcera dospělá, pak neexistuje žádný právní nástroj jak její rozhodnutí změnit.
Neřekla bych, že je to důsledkem péče, umožnění studií ani tím, že je jedináček. Jsou miliony jedináčků, o které rodiče pečovali, umožnili jim studovat, a přesto své rodiče z ničeho neobviňují.
Normální, sebevědomý, psychicky zdravý člověk, který má s rodiči dobré vztahy, takováto obvinění nevznáší. (Jedině, že by to řekl v afektu, při případné hádce – to občas z lidí vypadnou zajímavé věci – většinou se však tyto věci zakládají na pravdě. Člověk mívá při hádce potřebu vyřešit to, co jej trápí, o čem se v rodině nemluví, co chtěl tisíckrát v klidu říci, ale nikdo jej neposlouchal…)
Máte opravdu jistotu, že ke zneužití nikdy nedošlo? Nejvíce bývají děti sexuálně zneužívány právě nejbližšími příbuznými a matky to (bohužel) nechtějí vidět, ze strachu, že by mohly ztratit partnera.
Také se mohlo stát, že se dcera dostala do party – sekty, která ji oblbla. Pokud se však sama nebude chtít vrátit, tak vy jako rodiče asi těžko něco zmůžete.