Archiv diskuzí

Ještě něco – pokud byste se s mužem rozvedli, kolik byste při jeho příjmu požadovala výživného vy? Podle toho zkuste odvodit, kolik asi tak ta druhá žena může chtít.
Radka

Soud zohlední všechny vyživované osoby, tj. vás, i manželovy všechny děti. U platu 100t bude jistě výživné odpovídající, záleží však i na matce dítěte, kolik má příjem. Pokud má jen mateřskou a pak RP, já osobně bych požadovala výživné cca 20t. Pokud máte obavy, že výživné „prošustruje“, navrhněte soudu, že část výživného bude ukládáno na spoření pro dítě na studium apod.
Radka

Jitka67
16.11.2008 v 18:17

Základní otázkou je, zda přítelkyně ví jak vysoký plat manžel má nebo ne. Oni se občas pánové chlubí a pak jim nezbyde, než oči pro pláč.

V tomto případě je nejlepším řešením (pro manžela) dohoda. Uznat otcovství (pokud si je 100% jistý, že je mimčo jeho), přítelkyně má nárok na příspěvek na neprovdanou matku (do 2 let dítěte), na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a samozřejmě na výživné. I tam je možná dohoda – takže pokud přistoupí na určitou částku, tak se dohoda sepíše (nejlépe s právníkem) a nechá se schválit soudem. Samozřejmě, pokud za pár let příjde, že chce víc, mohou se, opět bez soudu dohodnout na změně výše výživného. Do dohody můžete napsat i potenciální plnění „do budoucna“ – stavebko, spoření…, ale chce to nechat napsat na jméno dítěte, aby s tím matka nemohla disponovat. (Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání.)

Pokud se však nedohodnou, pak záleží jen na soudu, jak celou věc posoudí. Kolik určí soud vám asi nikdo neřekne.

Na http://pravnirady.kvalitne.cz/viewtopic.php?f=11&t=52&sid=6a7106e8367226a819e1b1cca4f59415 k tomu píšou:
„…Na výpočet výživného neexistuje žádný pevný vzorec nebo nějaké tabulky, z nichž by se dala výše výživného odvodit. Soud při rozhodování o výživném postupuje podle zákonných hledisek, jež jste sám zmínil, a musí zapojit i svou zkušenost, kterou aplikuje na každý konkrétní případ zvlášť. Oba rodiče by se na výživě dítěte měli podílet podle svých schopností a možností. Zákon přihlíží i k tomu, že jeden z rodičů dítě osobně vychovává, což by druhý z rodičů měl do určité míry vyvážit finančním plněním v rámci výživného. Každý z rodičů by měl poskytovat tolik, aby dítě mělo stejnou životní úroveň, jako rodič. To se ale dá dobře použít u rodičů se stabilními příjmy. U rodičů, kterým samotným stačí, že si vydělají na chleba a pivo a víc nepotřebují, to ale použít nelze. Tam se musí vycházet z toho, kolik by si rodič vzhledem ke svým schopnostem, kvalifikaci a stavu na trhu práce mohl vydělat…“

Na http://rodinausoudu.mujblog.info/otazky-ctenaru/existuji-nejake-tabulky-na-urceni-vyzivneho ještě navíc:
„…Musí ale přihlédnout také k tomu, jestli rodič nemá další vyživovací povinnosti, protože nelze upřednostňovat jedno dítě na úkor druhého….“

Pokud by se tím zabýval soud, pak by pravděpodobně vyhodnotil i to, že dítěti a jeho matce se „odchodem milence“ nesníží životní úroveň tak, jako by se snížila Tobě, kdyby manžel odešel do vás (žil s vámi ve společné domácnosti a plně přispíval svým platem do rodinného rozpočtu) – ale to je jen dohad.

Zákon 94/1963 Sb., v platném znění

Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí

§ 85
(1) Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit.
(2) Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.
(3) Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost.

§ 85a
(1) Rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů, je povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů. Nesplní-li rodič tuto povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7násobek životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu.
(2) Tam, kde to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání.

§ 86
(1) Nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 50).
(2) Soud postupuje stejným způsobem, žijí-li rodiče spolu, avšak jeden z nich neplní dobrovolně své povinnosti k nezletilému dítěti.
(3) Výživné zletilých dětí upraví soud jen na návrh.

Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce

§ 95
(1) Otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.
(2) K zajištění úhrady těchto nákladů, jakož i k zajištění výživy dítěte po dobu, po níž by zaměstnankyni podle zvláštního předpisu náležela mateřská dovolená, může soud na návrh těhotné ženy uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby potřebnou částku poskytl předem.
(3) Právo žádat úhradu nákladů podle odstavce 1 se promlčí ve třech letech ode dne slehnutí.