Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
dotaz
Dobrý den,můj manžel má syna,v rodném listě je uveden jako otec někdo jiný,nikdy se moc nestýkali,protože syn žije v Anglii s matkou,nyní by syn chtěl manželovo příjmení,chtěla bych se zeptat,zda mu poté vzniká nárok na dědictví…děkuji Jana
Jana
Máte to zvláštně zašmodrchané.
Proč se „syn“ chce jmenovat po manželovi?
Má zvláštní důvod?
Je „syn“ již plnoletý nebo je nezletilý a ke změně příjmení budou dávat souhlas jeho zákonní zástupci, uvedení v rodném listu?
Neosvojil si ho manžel?
Odhaduji, že je to biologický syn a matka byla buď vdaná na někoho jiného (nebo pododila do 300 dnů po rozvodu), nebo prostě za „otce“ do RL určila někoho, kdo se včas nebránil.
Ať to je jakkoli pak stejně v obecné rovině platí:
Pokud je v rodném listu syna uveden někdo jiný, než manžel, pak právně tito dva nejsou otec a syn. Otcec je z hlediska zákona ten, kdo je uveden v rodném listu.
Otcovství může být napadeno pouze do 6 měsíců od narození dítěte, pokud tak člověk, který je v rodném listu syna uveden neučinil, pak je právně jeho otcem.
Tento člověk má vyživovací povinnost a po něm bude syn i dědit.
Manžel se pravděpodobně s matkou dohodl na placení výživného, ale tato dohoda je z hlediska zákona o rodině prakticky bezvýznamná.
„Syn“ ať již bude nít příjmení po komkoli by měl dědit jen po rodičích z hlediska zákona. Po manželovi by tedy z hlediska zákona dědit neměl.
Samozřejmě, že manžel může svému biologickému synovi (pokud o něm ví), ale i komukoli jinému cokoli odkázat svou závětí.
Pokud si manžel syna osvojil, pak právně jeho synem je. A po adoptivním otci dědit bude.
Je tady příliš mnoho otazníků na jednoznačný právní názor – některé věci je potřeba upřesnit.
Syn (z prvního manželství) mé kamarádky se ve svých 18 letech rozhodl, že si změní příjmení, aby se jmenoval stejně jako celá nová rodina. Přesto má jeho biologický otec nadále vyživovací povinnost – až do doby než jeho syn dostuduje a „bude soběstačný“.
Samozřejmě, že bude dědit pouze po své matce a po svém otci, uvedeném v rodném listu – nikoli po manželovi své matky, jehož jméno si zvolil – ani jednoho z „otců“ se totiž při změně příjmení nikdo neptal na jejich názor ani nikdo nepožadoval jejich souhlas.
Kdybych se rozhodla, že si změním příjmení na Gates – tak stejně po Bilu Gatesovi nepodědím ani cent. :-)))