Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
zdravím vás všechny!
Trápí mě to…máme 15měsíčního klučinu,nově koupený domeček…taťka má kolem domku spousty práce,víkend co víkend pracuje…V týdnu jezdí z práce kolem šesté. Nemá na nás vůbec čas. Mrzí ě to a už i pořádně štve,přijdu si jako bezvýznamná. Když jsem mu jednou řekla,že bych chtěla odejít,že to stejně nemá cenu,že nemá čas, tak se rozbrečel,bylo mu to líto…říká, že to všechno dělá pro nás,že sám by tu nebyl. Jenže co malý,co já? Ach jo, co s tím, vzdálil se mi tak moc, že jen když na mě promluví, tak hned bych odešla pryč. Nepotřebuji žádný „věci“, potřebuju vyslechnout,pohladit…jako asi každý??!!
Hanka
Tuto situaci znám.Pokud není domeček nově postavený, je kolem něho spoustu práce a to už napořád. Určitě chce abyste to tam měly pěkné. Musíte si promluvit. Takhle to dál rozhodně nejde. pokud Vás má rád, kompromis se určitě najde. Držíme palečky, hlavně to nevzdávej.
Hani, souhlasím se všema holkama. Na vztahu se musí pracovat minimálně tak, jako na domě. Jenže to naši muži většinou nevidí (ono to ani vlastně okem vidět není).
Zkuste si udělat nějaká pravidla – jeden večer v týdnu a celý víkend za měsíc budete prostě spolu jako rodina (ten večer spolu jen vy dva) – např. Nebo co kdybys mu zkusila pomoct na tom domečku? Chlapeček se dá už zapojit do „důležité práce“ a vy budete spolu. Navíc muž uvidí, že to, co dělá, nachází odezvu u jeho nejmilovanějších.
Ať je brzy líp!
Hanko to je mi moc líto.ale je to tak nemůžeš mít všechno ani všeho dostatek…život je kompromis…já bych se taky trápila,kdyby manžel syna ani neviděl jak by pracoval.
líbí se mi přístup andrei…prostě si udělejte rozvrh…na domečku je potřeba pracovat ale na vztahu taky…takže dej tohle manželovi přečíst a pokuste se domluvit jako dospělí lidé…myslím,že Tvůj drahý by Ti snesl modré z nebe,máš chlapa co žije pro rodinu..važ si toho.K
Hani, je to složité…. Víš, já úplně chápu tebe, ale chápu i tvého muže….
U nás je to taky podobné – koupili jsme starší domek před třemi lety. Manžel je tak do 16 – 18. hod. v práci, přijde domů, nají se, převlékne do montérek a pracuje zas kolem domku, o víkendech je to podobné. Takže na 4 děti jsem téměř sama. Ale snažím se příliš se tím netrápit – vyřešili jsme to po svém: Alespoň o nedělích se snažíme trávit čas společně, sem tam manžel pracuje za asistence některého z našich dětí, občas je vezme do kina nebo s sebou někam ven, pomůže mi alespoň s nákupem. Jen když prší a nemá jinou práci, pomůže mi doma tím, že si pohraje s dětmi nebo mi pomůže s nějakou prací. Více po něm ani nechci, protože vím, že to dělá pro nás, pro sebe volný čas taky téměř nemá a vím, že nás má rád – jinak by to asi nedělal. Je to hodně těžké, já jsem spoustu věcí přijala a pochopila až s pokračujícím manželstvím…. Oni to ti naši mužíčci taky nemají jednoduché, tak prosím, zkus s ním mít trpělivost, zkus mu to takhle říct, že si chceš jen popovídat, pomazlit se, určitě to pochopí – chlapy musíš k těmhle věcem holt trochu „nakopnout“. Když chceme strávit večer opravdu jen spolu, vypínáme televizi a tím dáváme druhému najevo, že teď jsme tu navzájem pro sebe – ono to zní obyčejně, ale je to důležité.
Jen to nevzdávej, bude lépe, uvidíš! Moc ti držím palce! (vám oběma holky!)
Já jsem na tom podobně.Manžel je také do večera v práci a o víkendu dělá zase na baráku.Také na nás nemněl čas a vyřešili jsme to takovým rozvrhem.V sobotu+neděli dopoledne uděláme nejaký společný výlet po okolí(muzeum,hrady,hřistě a pod).Pak manžel už do večera dělá na baráku.K večeru zase projíždkou na kolech po okolí.S hlídaním pomáha aj babička a od září už budu pomáhat manželovi v práci.Tak budeme spolu déle a snad jsi nepolezem na nervy.
Já jsem na tom podobně.Manžel je také do večera v práci a o víkendu dělá zase na baráku.Také na nás nemněl čas a vyřešili jsme to takovým rozvrhem.V sobotu+neděli dopoledne uděláme nejaký společný výlet po okolí(muzeum,hrady,hřistě a pod).Pak manžel už do večera dělá na baráku.K večeru zase projíždkou na kolech po okolí.S hlídaním pomáha aj babička a od září už budu pomáhat manželovi v práci.Tak budeme spolu déle a snad jsi nepolezem na nervy.