Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Poplatky
Dneska přijel manžel domů z cest ( je kamioňák). Dorazil z bolestí ucha a byla dost nesnesitelná. Tak jsme vyrazili do Novojičínské nemocnice. A ouha. Parkoviště je placené, ale ne hlídané. Než jsme podnikli všechna vyšetření, uplynuly 4 hodiny. Manžela si tam pak nechali, ale já za parkovné zaplatila další prachy(80,-Kč). Jela jsem domů pro věci, protože nás ani ve snu nenapadlo, že to bude tak špatné, nic jsme sebou nebrali. Další parkovné, další penízky. Postavit se jinam není možné a tahat roční dítě na rukou kdoví odkud, abych neplatila. Nevím, ale můj názor, pacienti by snad platit nemuseli. A nedovedu si představit, kolik by se platilo, kdybych rodila. Někdo rodí i celý den. A to už chtějí 500,-Kč. K tomu přičtěte: otec u porodu cca 500,-Kč , poplatky za nemocnici. Pěkně vydělané penízky. Třeba jsem jen divná a nechápu. Jsem ale ráda, že to mám komu říct.
Jitko to je mi líto. Na jaře zase manžela chtěli okrást v Portugalsku. Zrovna spal. Kabinu si vždy ještě zabezpečí kurtami. Prostě dveře k sobě přiváže. Do klimatizace mu nafoukali nějaký sajrajt. Ještě že měl otevřené střešní okno. Tak se mu to pomalu odvětralo a on jen dlouho spal. Podle lékařů by byl jinak mrtvý. Zrovna byl složený a čekal na náklad. Takže mu ukradli “jen naftu“. Nereagoval na telefony, ani naše ani firemní. Naštěstí mají ve firmě sledovací zařízení, tak tam majitel poslal místní policii. Té se podařilo ho dostat ven. Pobyl si v tamní nemocnici. Naštěstí je majitel firmy solidní člověk a náklady na léčení nám posléze po předložení dokladů proplatil. Bylo to nějakých x tisíc na naše.
U nás se taky jednomu obvoďákovi říká Dr. Mengele, ale jde spíš o to, že většina lidí si na svého doktora stěžuje, o život snad nikomu (jako v případě Jarmuschky) nejde :-D.
Jitko, určitě to nenechte “usnout“, tvrdě za svým.
Ájík má pravdu, nemocný chlap, to je hrůza, známe to asi všechny, stačí rýmičky a kašlíky a je jim, chudáčkům, na umření, snad to nebude číst můj manžel, ten by měl radost :-)))
Stalo se to v baště Baskicka – Martin se sice španělsky domluví, ale na “hádání se“ to není.
A taky je to takovej ten typ co mi doma “vyhrožuje“ co všechno někomu v rámci stížnosti řekne – a pak když dojde na realizaci stížnosti, tak se v úvodu omluví za to, že otravuje (já jsem stejná – takže si moc nestěžujeme nikdy na nic – leda v hospodě u piva na všechno :-))).)
Takže spoléháme jen na to, že DAZ čuchá prachy (samozřejmě, že si část nechají pro sebe) a že za tím půjdou ti, co na to mají žaludky – jejich skvělí právníci :-))).
No, já měla jen tu zkušenost s protivným doktorem.
Co udělali ostatní – to nevím. Ale když mi to manža vyprávěl, reagovala jsem stejně jako Ty.
Jitko, to je strašné…. ale normálně jsi mě rozřehtala – no jo, nemocný chlap ! :)))
Jarmuschko, to je tedy mazec, divím se, že ten doktor má ještě licenci a diplom…. Stěžovali jste si aspoň? Vždyť takový doktor – to je opravdu o život. To bych opravdu raději jela jinam – klidně i dál.
Takového “umělce“ jsem naštěstí nezažila, ale u nás na obvodě byl jeden ze tří lékařů – obvoďáků – něco podobného…. ani do krku se nepodíval, neposlechl si pacienta,léky si museli kupovat sami, nejlépe přímo od něj, pak dokonce pil…. vyštípali ho, už tam není a nevím, jestli vůbec ještě ordinuje.
Jo prima ženskou – je doma 14 dnů a jsem “hotová“ :-). Když bývá doma, tak vaří a snaží se pomoci, Káťa (18 měsíců) bez něj neudělá ani krok.
Teď je nervní jak čuba (nedivím se mu :-)) ani malou nemůže vzít do náručí, když se myje (teda já ho myju) tak s igelitovými pytli na rukou buzeruje, abych mu nepocákala sádru. A ze všeho to nejhorší – musí chudák jíst MOJE jídlo. Když vařím, tak mi stojí za zády a kontroluje (asi abych ho neotrávila :-)). Pak mu to musím pokrájet ma pidikousky, jako Káťe – levou ruku má v sádře celou až pod rameno – ještěže ho nemusím krmit.
Ale stejně – tolik legrace jako teď jsme si už dlouho neužili. Zvláště když pravidelně Káťa podběhne pod jeho rukama a praští se do hlavičy o sádru. ještě si k tomu řekne BUM.
A na pojišťovnu se chystáme – je připojištěný u Kátina Sluníčka na úraz, pak je pojištěný v práci a dnes volali právníci z DAZu (zastupují firmu i zaměstnance), že si pročetli zprávu ze Španělské nemocnice (žádná zlomenina) a z naší nemocnice (3 zmomeniny) – a budou to dávat k soudu o zanedbání povinné péče.
Doma už “porcujeme medvěda“ – děláme si plány jak ty prachy možná jednou krásně utratíme (nebo taky ne). :-)))
No, manža jezdí do zahraničí ne služebně, ale “rekreačně“ (i když já mám teda o rekreaci jiné představy) – na divokou vodu, na skály….
Už taky řešil zranění – v nějakém menším italském městě. Manža neumí moc německy, anglicky ještě míň, ale ten doktor v té nemocnici tam neuměl jinak než italsky. Ještěže doktoři se učí latinu – tak se trochu domluvili.
Ale v podstatěmu manža musel diktovat, co a jak.
Ale zas na druhou stranu tady u nás v nemocnici máme doktora, už se mu říká Doktor smrt. Na mě jednou v nemocnici řval, když jsem tam byla se sádrou na noze a začala mi otékat noha. Manžova sestřička díky jeho “péči“ po banálním úrazu málem přestala hýbat rukou. Před časem prý nebyl schopen jednomu pacošovi s vykloubeným ramenem to napravit – musela sestra z rehabilitačního centra, která tam náhodou byla.
No a teď se tady u nás stala nehoda malého traktoru – převlátil se a skřípnul mladýho kluka. Dojel tenhle doktor, nezkontroloval životní funkce (kluk byl v bezvědomí), nevolal vrtulník a ještě nutil příbuzné, aby si ho zpod toho traktůrku sami vytáhli… Se divím, že tu ještě je. Doufám, že se mu nedostanem pod ruku – asi radši pojedem 20 km daleko do další nemocnice…
Jitko, tak to je mi líto, ale snad bude všechno v pořádku. Když tak slyším, jak se nadává na naše zdravotnictví, je vidět, že na tom ještě tak špatně nejsme.
Držím palce, ať je brzo fit a pojišťovna vám přece jen trošku přispěje.
UFFF! Strašný!
Ale když to tak čtu, Tvůj “kamioňák“ má aspoň štěstí, ža má doma tak prima ženskou…
Buď ráda, že dojel domů a mohl se nechat ošetřit u nás :-). Ten můj kamioňák 7.8. v 10 večer zaplachtovával ve Španělsku návěs, na hladkém betonu, pocákaném olejem, mu ujel žebřík a jak byl dlouhý tak se zřítil na ruce (držící šprucle od žebříku). Odvezla ho sanitka, zrentgenovali to a dali mu dlahu na levé zápěstí, že to má naštíplé. Že má podivně ohlou ruku a druhé zápěstí tamní dotor (ve velké spádové nemocnici) neřešil. Do zprávy o úraze nenapsali banální větu – pacient není schopen řídit motorové vozidlo :-), takže jej pojiš´tovna odmítla přepravit domů letecky. (na poplatcích a taxících přepravujících jej z nemocnice do lékárny a zpět do kamionu zaplatil stovky Eur).
Po 5 dnech tady (chvíli trvalo, než ho konečně dostali domů) na to koukla doktorka na naší pinďavé polikliničce a už při zkoumámí jejich rentg. snímků hlásila – zlomené pravé zápěstí, zlomené levé zápěstí a levý loket. :-)))
Takže mám doma sádrového trpaslíka, ale čert vem peníze – hlavně že žije. ;-).
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.