Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak pravdivé....
Holky, tohle mi přišlo mailem, uznejte, že jsem si to nemohla nechat pro sebe…. je to citát Marka Ebena, snad to nevadí, že to dám sem…. :)))
“Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul.
Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí.
A co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty.
Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“
Tak to je trefný. Přesně to si totiž pořád říkám. Když byli hoši malí, tak jsem si říkala jak budu těžce nést jejich opuštění hnízda. A dnes si říkám, že ta puberta je aspoň k něčemu dobrá – vůbec to nebudu nést těžce ( i když stýskat se mi asi bude). Ale někdy se na to už i těším.
Druhýmu synovi je také 12 a musím říct, že ta puberta se už projevila stoprocentně. Někdy je horší než jeho starší brácha.
Ve dvanácti se ještě dají tvarovat, věřte, že bude hůř.
Myslela jsem, že už bude mít v 18 po pubertě a nemá, je to hrůza, doufám, že se to nebude ještě stupňovat
Co ve 12…
Jedna neteř v 11, druhá (mladší) dokonce snad už v 10…
Si říkám, kolik mám s holkama ještě času…
šmarjááá už ve 12ti ouvej ouvej..:-)))
Karamelko, ještě jo, ale Domča se pomalu posouvá do té druhé kategorie :))) Zatím nás ještě respektuje, ale občas už VIDÍŠ, jak jsme nemožní, začíná mutovat, tělesný vývoj taky nezastavíš…. 🙂
A asi bude hůř, takže tímto se pomalu připravuji…. Někde jsem taky četla, že Pán Bůh nám dal 12 let na to, abychom si děti zamilovali, než se z nich stanou puberťáci…. :)))
Ajik,tohle sme probírali ve škole v občanské nauce-rodina:-) pamatuju si to:-) taky se mi ten citát moc moc líbil.
ale Tvoji kluci jsou ještě Ti miláčci,ne? :-))) K
Úžasné, pravdivé….