Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Holky, chybíte mi...:-(((
Ahojky, moje virtuální spřízněné dušičky. Po dlouhé dlouhé době se dostávám na své oblíbené stránky, protože prostě nestíhám. Často mě přes den přepadne ta touha sednout ke compu a jen tak se ozvat, ale bohužel, mé naprosto nespavé miminko míní jinak. A tak teď, když už spinká, kašlu na totální binec v kuchyni a jinde, protože já prostě musím. Musím pozdravit Ájíka, Karamelku, Jovanku, Virenku a další, protože mi holky strašně chybíte.
Jinak – Vladánek krásně roste a přibírá, jak by ne, když pořád pořád pořád jen kojíme. Ve dne, v noci. V noci snad častěji než ve dne. Člověk by řekl, že aspoň kila půjdou dolů. Ani náhodou. Po porodu mi zůstalo 6 kilo, no a teď mám navíc další kilo. No jak já to dělám…
Tak to jsou stesky jedné maminy, která ač již ostřílená z předchozích dvou dětí ví, že první měsíce jsou nejhorší, ale stejně je zralá na pofňukání někomu na rameni. Tak díky holky, díky moc za vaše ramínka…:-)
Lucinko, moc ráda tě tady čtu:-))) Díky za slůvka povzbuzení, jsou rána, kdy mám pocit, že se vůbec neprobudím. Maminka odjíždí zítra zpět do Ostravy a já po těch dvou měsících nevím, jestli se mám smát nebo brečet. To jsou asi pořád ty hormony, bestie jedny:-)
Autíčko má zatím pracovní název Macek a asi mu to už i zůstane. Kačenka ho už zvládla celé pozvracet, když jsme jeli do nemocnice na oční. Stihla to těsně před špitálem, tak jsme ji svlíkli na chodníku, naložili zpět do auta a jeli domů:-) Pěkný první výlet:-)
Díky za optimismus, že se každým dnem blížíme prospané noci, to si budu muset říkat každé ráno. Jsem škodolibě ráda, že tu noční smršť nemusím absolvovat sama a že mi někdo rozumí. Tak ať Peťulka chce dneska už jenom 2x, ať máš důvod k oslavě!
Díky holky za podporu, až bude líp, určitě vám to oznámím.
Martinko, moc a moc zdravím!!! :-))
Neboj, všechno má svůj čas, i to hrozné obskakování miminek jednou skončí (a snad nás pak, až to budeme potřebovat zase my, nestrčí dětičky do domova :-)) ).
Je fajn, že máte i dobré zprávy (jak se to autíčko jmenuje?), a mamča se určitě uzdraví. Zatím ať třeba povídá těm větším dětem (ale to určitě děláte, viď?).
Jinak, jak píše Karamelka, to moje “vypaření se“ se bohužel nevztahuj jen na dobu po porodu, ale s časem je to stále hrozné a mám pocit, že doživotně beznadějné….
Taky kojíme několikrát za noc – dnes Peťka chtěla “jen“ třikrát, ó to jsem jásala. Pro někoho moc, pro nás teď málo. Vše je relativní 🙂 Prostě naše dítka dohánějí pitný režim v noci. Určitě to nebude tak navždy, každým dnem se blížíme prospané noci :-))
Tak se holky všechny opatrujte a moooooc zdravím!!! :-))
Matildo, bude líp:-)))
Matildo, tak aspoň gratulace k novému “přírůstku“ – ať dobře slouží!
No jo, mně se blíží 35 a taky zjišťuji, že už to není to co ve dvaceti (i když se cítím jinak skvěle!) a říkám si, že už se to asi přehupuje do toho věku – mládí pryč a do důchodu daleko :))))
Musí to být pěkný záhul, ještě k tomu maminka…. Marti, moc držím palce, ať to zvládáš a ať už je jenom lépe! Drž se holka! 🙂
Tak vás děvčátka zdravím, strašně jsem se těšila, kdo mi odepíše a potěší mě, děkuji moc, je to hřejivý pocit.
Jste zlaté holky, Leni, já nevím, jestli je to ještě poporodní deprese – tu jsem tentokrát nepociťovala vůbec, spíš mi to připadá jako trvalý stav. Jsem jako mátoha, nejvíc mě ubíjí to dlouhé neustálé kojení, protože v tu chvíli se dostávám do letargie, chce se mi strašně spát, bolí mě hlava z únavy a všude kolem sebe vidím ten binec. Brouček jde spát v 8 večer, neuspávám, dávám do postýlky, protestuje, první dva měsíce usínal krásně sám, teď od třetího měsíce bojuje, křičí, až se lidi na ulici zastavují – umí to opravdu náramně.
Na první noční kojení se budí už kolem 23 hod. a pak už kojíme zhruba co hodinu. Beru si ho k sobě do postele a většinou do rána spíme spolu, málokdy mám tolik síly vstát a dát ho do postýlky. Ráno jsem rozlámaná a většinou mě střelí někde v zádech. Holt už mám 36 na krku, tělo se brání.
A to přibírání mě taky štve, cítím se jak rozkynutý knedlík. Padají mi vlasy, když se na sebe kouknu, připadám si prostě úžasná:-)
Virenko, Vladošek je tak živé mimi, že koníčky pase od dvou měsíců a na bříško se překuluje čerstvě týden, to mu ještě nejsou čtyři měsíce. Je hrozně divoký, udržet ho na rukách je docela záběr. Dělá mi radost, to samozřejmě, jen mám strach, že mu prostě nestačím. Není tady totiž sám, další dětičky stojí v řadě na maminku a vyžadují dvojitou dávku mazlení. No je to prostě mazec.
A aby toho nebylo málo, moje maminka si v červnu zlomila nohu. Neštěstí nechodí po horách. A tak ji tady od června mám, nepohyblivou, naříkající, další osůbku na starosti. Jen aby to dobře dopadlo a noha jí srostla bez následků.
Ale holky, abych jenom nefňukala, mám i hezkou novinku. Máme nové autíko, dodávku Hyundai, krásnou světle modrou metalízovou, 8-místnou!!!!! Vleze se tam celá naše sedmičlenná rodinka (počítáno s dvěma děvčaty mého muže). Tatínek ho potřebuje k práci, tak z něj máme obrovskou radost. Konečně můžeme vyjet na výlet a udělat si krásný den.
Tak jsem si ukradla chviličku a běžím si rychle udělat nějakou baštu. Moc vás zdravím!
Martinko, zdravííííím tě móóóc – a přidávám další ramínko k pofňukání – sice až ráno, ale v tomhle období se chce fňukat častěji, viď? 🙂
Úplně ti rozumím, všimla jsem si, že tu nejsi, ale bylo mi to jasné – mimi a ještě dům přes léto…. já jsem naštěstí v době, kdy byl Jeníček malinký, ještě neměla připojení na net, jinak by to dopadlo stejně jako u Tebe…. bobíšku vydrž – bude lépe!
Hlavní je, že Vladánek roste a přibývá …. no a moc držím palečky a myslím na vás, aby si to rozmyslel s tím nespaním…. však to znáš, někdy se to u miminka otočí třeba ve čtyřech měsících a najednou je to ukázkový brouček.
Holka moje zlatá, drž se a občas sem za námi přijď, kašli na binec a na všechno kolem a přijď se odreagovat (i když binec nesnáším, tohle náhodou znám důvěrně, jelikož zrovna v době, kdy byl Jenoušek mimi, jsme dělali všechno naráz – elektřinu, plyn, fasádu… kdybych tehdy měla VD, byla bych tu se svými stesky pečená vařená 🙂 ) Opatrujte se, myslím na vás!!! :)))
Matildo, myslela jsem na tebe, že jsi nějak dlouho off-line, myslela jsem, že někde dovolenkuješ, kompa zaprášeného v koutě… Drž se, holka, však holky vydrží všechno, právě proto, že jim nikdo od mala neříká, že holky nepláčou. Holky pláčou, tím se jim uleví a všechno zvládnou 🙂 Vladánek je prostě chlapeček, mám 2, tak vím, proč to říkám :-)) Hezky se živí, ale maminku vytíží na 290%. Jak to zvládají ostatní děti? Užíváte aspoň trochu prázdnin? A váha? Jsem po porodu 4 roky a taky disponuju 2 kily navrch oproti návratu z porodnice :-((. Hubnutí v rámci kojení se u mně nekonalo nikdy, i když kluci byli jak otesánci.
Nic si z toho nedělej, o prázdninách stejně většina z nás tráví volný čas někde venku a citelně to tu postává, počkej, na podzim bude určitě líp, Vladánek si najde nové zábavy v rámci pasení koníčků a válení sudů a až to tady zase bude cvrčet, určitě se už nějaký ten časík najde :-)) budu se těšit 🙂
Matildo,mamčo:-) já Ti ty 3děti závidím:-) taky bych jednou chtěla tak velkou parádní rodinku:-))
S tím kojením to znám velmi důvěrně a opravdu je to na mašlu:-))) prcek byl schopný se kojit 40min a cca 10x denně..mezitím jsem jezdila s kočárem na hodinové výpravy po našem pidiměstečku–ano pořád dokola:-(( tehdy sem ještě neřídila auto a tak sem tam cesta busem a navečer sem kolikrát bulela,že to není možné…tohle že je mateřství..tohle že je ten pocit naplnění:-)))))
ale srovnalo se to..však Ty to víš,srovná se to…vydržžžžžžžžžžž…zase bude trošku více času….Když se Jovance narodila Petřička-taky tu najednou nebyla-zmizela:-) Všimla sem si že i po Tobě se ,,slehla zem“:-)))) ale jak děti rostou času bude více…K
Jéé Matildo tak fůůůůůůůůůůůůůůůů,musím říct že obdivuju každou kdo se dá víc jak na druhé dítko,opravdu,já bych to nnezvládala mám dvě a byt věčně vzhůru nohama,takže tě taky moc obdivuju a určitě bude líp,jen se jdi podívat na svého prcka když spinká a zase nějakou energii z toho pohledu dobiješ.Hodně síly přeju.
Ahoj Matildo, tak koukám, jak si pěkně “užíváš“ 🙂 TAky mám za sebou pěknou krizi. Johanka sice v noci jakž takž (kojíme dvakrát za noc), ale absolutně odmítala spát přes den a pořád jenom kojit a kojit kojit. Navíc ani moc nepřibírala. Tak jsem jí nasadila kaši (když jí bylo 4 a půl měsíce). Docela se to zlepšilo. Ale s tou mou váhou, to jsme na tom stejně. Už mám o 2 kila víc, než při návratu z porodnice…. hrůza!!!! Břicho mám, jak kdybych byla v pátém měsíci… Jsou to radosti… Tak se Matildo drž, myslím na tebe a snad tě Vladánek nechá taky chvilku odpočinout. Ale jinak mám radost, že se mu daří a pěkně roste…..:-)
Tady se hlásí jedno ramínko k vybrečení. Máš normální “poporodní“ trápeníčka. Když Vladánek nechce spinkat, není divu, že nemáš na PC čas. Znám to taky důvěrně, když už mimčo spí, tak vidíš všechno kolem sebe, jak to volá po úklidu – nekonečný příběh.
Uvidíš, režim se vám srovná a bude všechno v klídku, hlavně, když je klučina spokojený a prospívá. Měj se krásně a zase zabrus….
Tak ahojky,ja te sice “jeste neznam“,ale i tak te zdravim,jsem zde novacek,ikdyz moc casu nemam a jsem zde spise pozde vecer,navic u vas je uz vzdy o hodinku vice-jsem za morem:-))..Taky mam 3 deticky,dve pubertalni a na ctvrte se “zadelava“.-))Nebuj,kila pujdou dole,ani nebudes vedet jak,u me hlavne kojenim:-)Ale to urcite vis..Mej se moc krasne a uzivej si to,strasne to utece vsecko.-)Ahooooj Jessica-cokolada..koukam,ze jsem vlezla neprihlasena,uz je pozehnane hodin-)