Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Malý vzteklounek
Ahoj maminky,
máme skoro 20.měsíční holčičku a poslední dobou má takové střídavé období. Někdy je hrozně hodná, usměvavá,poslušná …prostě má fakt dobrou náladu a jen záři. Ale někdy dokáže obrátit, tak že ztrácím nervy. Je protivná, samé NE, NE, NE ..jak jsme mezi lidmi,tak se jen vzteká, má panický záchvat že skoro nemůže dýchat. Když si chce jiné dítko půjčit její hračku tak je konec,nebo v obchodě taky umí stropit parádní scény. Nic na ni neplatí, domlouvat nepomáhá,protože mě přes ten křik neslyší, občas ji jednu plácnu přes zadeček,nebo ji jen dám do pokojíčku ať se tam vyvřve. Nevím co s ní. Manžel to zkouší tak, že ji vždy něco slíbí. Zmrzlinku, kolotoč…teď mě nic jiného nenapadá. Ale já bych chtěla mít hodnou a poslušnou holčičku bez nějakých slibů – přijde mi že tím se dítě jen kazí. Děkuji vám za rady
My jsme na tom s obdobím negativismu podobně (synovi je 28m). Když jsme dřív slýchala o vztekajících se dětech, jak se třeba válí po zemi, nevěřila jsem. Teď bych se pod to podepsala, občas to doma máme…
U nás bohužel nefunguje zavřít syna do pokoje, aby přišel, až se uklidní. Čím víc si ho nevšímám, tím víc chce být u mě, chovat, chce pozornost. Tak to zkouším – ano, ale až přestaneš plakat.
Jinak hračky docela půjčuje, ale mívá nějakou oblíbenou, kterou ne.
Ahoj maminky,moc vam dekuji za nazory. Ja vim ze Anicka je moc hodna, ale nekdy je to opravdu dabel. A pak se pristihnu ze me tak dokaze vytoci a je mi to lito. Zkusim vase figle 🙂 diky moc
shatorey-venku se snaž dítku vyjít vstříc-cho´dte tam kde se mu to líbí-vydrž obdivovat kamínek…atd
při kontaktu s jinými dětmi zkus metodu popros chlapečka jestli Ti půjčí-většinou jsou ostatní maminky rozumné a hračky půjčí…pokud nechce půjčit svoji hračku je jediná možnost-něco za něco-ty mu půjčíš a on Ti půjčí-žádné slibování něčeho…pokud to nefunguje tak sbal hračky,malou pod paží a odnést domů…dokud ji uneseš je to ok:-)))
od 18měs do 2let je to takové ,,blbé“ období..dítko nechce pochopit,že si má sednout a že mu jen vyzujete boty,když ono zrovna chce dělat něco jiného…chce to vydržet a někdy udělat potřebnou věc i přes křik…v klidu,nerozčilovat se,nehledět na okolí. Když to budeš dělat s úsměvem spíše se Ti dostane obdivu okolí.
A je to jen období přejde to:-))) budou zase jiná období:-))))
Ona je hodná holčička,ale je inteligentní a začíná si tvořit svoji osobnost-musí to zkoušet,kam až může zajít-na Tobě je udělat hranice a dodržet je. K
Tak uvažuju o tom, co napsala Kathy, a sice, že období vzdoru je spojeno s negativismy. Naše malá už má 2,5 roku a období vzdoru celkem „ujde“, i přes ta „nenene“ a „to je moje“, „já sama“, jen mě zaráží slova mojí holčičky, pokud jde o jiné děti. Potkáme dítko a naše Sára stále opakuje to stejné: „Maminko, holčička nemá ráda Sárinku“ a „Maminko, ona nechce Sárinku“, „Já holčičku nechytnu za ručičku“ a usmívá se u toho… Mám v tom hledat jistou spojitost s obdobím vzdoru? Mohu vás ujistit, že dcerka je odmala vychovávána k velké lásce k lidem, dětem, nemluvím na ni negativně, ale toto mě trošku znepokojuje. O školce, do které by v září tohoto roku měla nastoupit, mluvím jen hezky a jen mírně navádím řeč k tomu, že tam se děti drží spolu za ručičky a půjčují si hračky atd… Někdy se to povede, že i sama půjčí hračku. Toto její negativní slovní chování takhle nebylo vždy, ikdyž je pravda, že ona miluje dospěláky, mezi dětmi tolik nebývá, jako právě s dospělými… Tak jestli je to tím? Mezi děti samozřejmě chodíme, velice dobře se snese s kojenci a pak naopak se staršími, cca od 4let nahoru, s vrstevníky se nějak zatím nemusí. Nechci si z toho dělat hlavu a budu doufat,že to přejde…Jen jestli s tím třeba nemáte některá zkušenost, proč tak negativně mluví?
Já se sem tam vztekám i teď, a to už mám období vzdoru dáááávno za sebou… :-)))
Vztek je normální reakce. Jak říkají holky – neuklidňovat, neslibovat úplatky, ale ani nehrozit odepřením čehokoli.
Chce ležet na zemi a kopat? Fajn, nechte ji. Jen dohlédněte, aby se nemohla o něco poranit, zachovejte klid a jděte si třeba udělat kafe. V klidu se vyvzteká a jakmile zjistí, že s vámi to ani nehne, že dokonce při svém vystoupení nemá ani diváky, velmi rychle přestane…
My to teď máme na denním pořádku (16.m).
A když sebou seknul na chodbě, protože ještě nechtěl jít domů, beze slova jsem ho vzala za oblečení, poponesla do předsíně, zase položila, zavřela dveře a šla se převlíkat. Během chvilky byl malý zvědavec u mě a sledoval, co dělám…
Tak pevné nervy!!! 🙂
Jo a já mám pocit, že někde psali, že odložené tresty (právě to, že pak něco nedostane, nebo nebude si moct hrát) děti chápou taky až tak od 2,5-3 let… Ono asi taky záleží, jak je to dítě komunikačně vyzrálé, ale vím, že Honzíček to tedy ještě nechápe.
Jinak Honzíček má teď taky vztekací období – a to je vyloženě hodné dítě… Afekt už taky párkrát dostal i v obchodě – prostě vidí autíčko a chce ho. Terezce bych vysvětlila /při drobnosti/, že hračky jsou buď za odměnu, nebo musí počkat na narozeniny :-D… Máme doma takový list, když Terezka udělá něco „navíc“ nad rámec jejích povinností – sama, dobrovolně, bez keců, tak jí napíšu bodíka a když je bodíků hodně, může si vybrat nějakou hračku…
Takže opravdu neboj – až bude malá víc chápat, budeš moct tyhle situace vysvětlit.
Jé, to je beruška….. Já mám dvouletého chlapečka, to je fakt těžké, v tomhle věku se jim těžko něco vysvětlí, vlastně vysvětlovat mi přijde, že má smysl až kolem toho třetího roku (co jsem vypozorovala s Terezkou)…. Navíc v afektu to fakt nemá smysl. Čapnout, odejít s ní na klidnější místo, tam nechat uklidnit – a dělat že vám to nevadí :-)) Klidně si u toho čtěte noviny :-DD A že se lidi koukaj? Ať koukaj, ne?
Shatorey ahojky, vypada to, ze ta vase malicka beruska uz zacina s obdobim vzdoru, ktere se vyznacuje prave samymi negativismy, vztekanim…. tim si projde naprosta vetsina rodicu, takze hlavne pripravit si pevne nervy 🙂 dulezite je dodrzovat duslednost a kdyz se bude mala vztekat, tak rozhodne neustoupit pokud uz jsi po ni chtela neco co ma udelat, scenky – a hlavne ty, ktere se snazi zkouset mezi lidmi – jsou take normalni, nejspis mala vycitila rozdil v pristupu k ni venku a doma. Rozhodne bych ale nesouhlasila s tim, ze manza ji neco slibuje… jedna vec je, ze by to mel pak dodrzet a druha vec je, ze si takhle mala bude vyrvavat veci o to vic. takze proste zadne uplatky 🙂 kdyz nebude chtit poslechnout tak bych ji upozornila, ze treba pak nedostane nejakou dobrotu, nebo ze nebude zadna pohadka…ale hlavne to dodrzet.
Tak tot muj nazor 🙂
Drzim palce a jeste jednou pevne nervy, ono to prejde 🙂
Kacka
Hodné a poslušné dítě by chtěla asi každá maminka:-) a asi každá má pocit, že má doma zlobila…
Každé dítě si (bohužel pro rodiče) prochází obdobím vzdoru, kdy je samé ne a vzteká se. U našeho Honzíka zabírá jedině nechat ho vyvztekat, když ho utěšujeme nebo se naopak rozčilujeme či ho plácneme, je to jen horší. Snazší je zkusit záchvatům vzteku předcházet.
Kdyby opravdu ztrácela dech (modrala by), musíte jí prudce fouknout do obličeje nebo stříknout studenou vodu na tvář, aby se dostala z afektu – my to měli u Honzy od 10 měsíců, teď už vím, že se zvládne nadechnout i sám, ale zase tluče čelem o zem:-(