Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
problémy s nevlastním puberťákem
Dobrý den, nevím jestlí mi někdo pomůže. Před 6 roky jsem si vzala rozvedeného muže, minulý rok v lednu se nám narodila dcera (15 měsíců), minulý rok v květnu jsme dostali do výchovy manželova syna z prvního manželství (doma podpálil stodolu, bil svou mladší sestru, nadával matce)matka nestačila na jeho výchovu. Mysleli jsme, že když se u nás o víkendech chová vzorově, tak, že to bude všechno dobré. Ale není, když navštěvoval školu ve vesnici kde bydlel do 5. ročníku a prázdniny – bylo to vše o.k. Po prázdninách přešel na vyšší stupeň do školy do městečka, kde bydlíme (stejně by musel, jelikož škola ve vesnici je jenom do páté třídy)a v tuto chvíli začaly naše problémy. Bydlíme v rodinném domku zatím 2+1, syn má svůj koutek vyvýšenou postel se skříní psací stůl, svoje poličky a šuplata (prostě takový svůj koutek). Dokážete si představit jak to vypadá ve 2+1, když si jeden člen rodiny po sobě neuklidí, takže ze začátku, když se řeklo ulidit, šel uklidil, prostě dělat co se mu řeklo, ale jenom pouze to nic navíc by sám neudělal. Hygiena nebyla jeho silnou stránkou už u matky, tak se snažíme aby si pravidelně čistil zuby a pořádně se umýval. Poslední dobou to funguje tak, že já jsem pro něho cizí (kur.., kráv., pi.. atd.) prostě nejsem jeho rodič a ani poručník a mě prostě poslouchat nebude a když se ho na něco zeptám tak mi ani neodpoví a bude si stát stále za svým. Ze začátku mě to hrozně vytáčelo, hádali jsme se, teď to řeším, že ho nevnímám, neodpovídám a snažím se dělat to co dělal on mě, nevšímám si jeho bordelu atd. Samozřejmě mě to u srdíčka bolí, vždy jsem měla doma pořádek a teď když tam někdo příjde tak se stydím. Jediného koho bude prý poslouchat bude táta a vždy byl. Myslím si že to už dlouho nevydržím. Příjde mi, že by byl nejradši abych s dcerkou vypadla a syn zůstal se svým tatínkem. Manžel byl sám svědkem i když za dveřmi, jak se ke mě chová když není doma, vůbec se mu to nelíbilo a snaží se jeho výchovu vzít jen na sebe. A v tom je ten háček je delší dobu v práci a já s klukem zůstanu doma sama a je zle. Poraďte mi jak na něj. Poslední dobou je drzí a sprostý a šíleně odmlouvá i maželovi. To že by jsme mu dali na zadek to nemá smysl, matka ho mlátila vařečkou, rukou, páskem a je proti tomu imunní, nic si z toho nedělá, zákazy už jsme zkusily taky, ale dělá si spíš to co chce on. Jeden čas když byl u matky navštěvoval i psychologa. Je toho strašně moc co bych mohla psát ale myslím si že by to prozatím mohlo stačit. Snad jen to, že manžel stojí na mé straně jelikož přesně takhle se syn choval u matky. Díky Hana
Hana
ahoj,tak to je síla. Četla jsem tvůj článek a opravdu nezávidím. Tady myslím každá rada drahá…nevím, ale pokud jste už vyzkoušeli vše – po dobrém i po zlém, pohladit ho, když se zachoval dobře i pohrozit, že ho vrátíte své bio matce nebo dáte do ústavu, když se takto bude dále chovat a nic nezabralo tak bych to už opravdu řešila s nějakým specialistou. A začala bych asi hned, než se mu podaří Vaši rodinu rozvrátit. Takže držím pěsti, Pavlína
Tvůj nevlastní syn je asi pěknej grázlík. Takové nadávky a další věci co dělá to už asi není normální chování ani pro puberťáka. Já mam doma dva a tohle by si nikdy nedovolili ani ke mně, natož k někomu jinému. Je těžké se s pubertálními syny domluvit i když jsou vlastní a člověk je vychovává od mala, ví pak co na ně platí. Ale váš problém je větší, vůbec ti nezávidím. Rozhodně s tím musí něco udělat tvůj manžel, proto také syn k němu šel. Matka ho nezvládla, zvládne ho otec. Ale vypadá to, že vše padlo na tebe. Pokud jediná autorita je u něho otec musí mu to vysvětlit on. Toto by ale asi bylo i pro nějakou návštěvu psychologické poradny.
Dobrý den, děkuji za radu. Na konci vaší odpovědi stojí věta že by mu manžel měl důrazně vysvětlit, že tam žijete všichni dohromady…… Tak to už se mu manžel snažil vysvětlit a odpověď zněla „budu poslouchat jen tebe ty jsi můj táta a jsem paličatej a prostě to bude tak a ne jinak“ načeš skončil a odešel a víc se o tom bavit nechtěl. Myslím si, že je v tom nejen puberta, ale i noví kamarádi ve škole,on v tom žije odmalička u nás je za to, že byl skoro trestně stíhán za žhářství. Udělal tím, že podpálil stodolu velkou škodu a ještě řekl, že to udělal schválně. Snažila jsem se s ním už párkrát sednou a promluvit s ním jen já sama mezi čtyřma očima a výsledek – v tu chvíli to odkýval a za dva dny dělal to samý. Nevím jestli mu to dělá dobře mě provokovat, ale podle toho co dělá tak asi ano. Ještě jednou díky. Hana
Hana
Nemůže radit, nemám nevlastní děti, ale připadá mi to jako jeho obrana proti ženským. Myslím si, že ho třeba matka místo rozmluvy hned uhodila a z toho to všechno pramení.Je asi taky docela vykolejený z toho přestěhování a vůbec neví, co si má o životě myslet.
Moje kamarádka zkusila vůči vlastnímu synovi docela logickou reakci. Něco od něho chtěla a on jí odpověděl, že nemá čas (nebo chuť-už přesně nevím,). No, a když on se zeptal, kdy bude oběd, tak mu odpověděla jeho slovy – nemám čas. A byla důsledná, byl o hladu, a pochopil. Vím, že se to lehce píše a mnohem tíž udělá. Zkuste se ho třeba zeptat, co od vás vlastně chce. A možná, že by mu manžel (když ho jako autoritu uznává)měl důrazně vysvětlit, že tam žijete všichni dohromady a že se k vám takhle chovat nebude a basta. I za cenu nějakého potrestání, teď nemám na mysli trest fyzický. Třeba by pro něho bylo možná víc neúnosné, kdyby na něho otec přestal mluvit. Ne třeba úplně, ale aby pochopil, že je to proto, že přestoupil určitou hranici.
Taky je možné, že už u něho nastupuje puberta a tím se to všechno jenom násobí.
Přeji pevné nervy a držím pěsti.
Jarka