Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Chování 6-ti letého syna
Ahoj,potřebuji radu ohledně 6-ti letého syna. Náš syn má poruchu řeči tzv.dyslálii, zárověň je velmi hyperaktivní (ADHD).Máme ještě syna 2roky. Nyní jsme ve stádiu, že už si fakt nevíme rady.Máme pocit, že starší syn propadl jednáním na úroveň svého brášky, co udělá malej to musí udělat taky např.když malej jde a zahodí hračku, tak než mu vysvětlíme, že se to nedělá tak šup a ten starší to udělá taky, přestože ví že se to nedělá a že ten mladší za to dostává kárání.A tak bych mohla pokračovat. Stejně tak máme pocit, že i přes řeč pádá zpátky, myslím že se mu dost věnujeme hlavně ohledně mluvení a přesto máme pocit, že před nedávnem mluvil podstatně lépe. Víme, že se to stává, že starší děti se trochu vrací na úroveň těch mladších, ale nezdá se nám že až tak moc. Stejně jako nám ten starší začíná lhát. Také jsme se dočetli, že se to stává. Tak stále vysvětlujeme a vysvětlujeme, ale máme pocit, že to nikam nevede a že syn vůbec nechápe co po něm chceme, že za pravdu se nic nestane. Tak např.když si oba synové hrají a v zápalu hry ten starší bouchne mladšího a ten začne brečet, tak se pouze dotazujeme co se stalo, abychom byli informováni, no a ten starší řekne nevím, nebo já mu nic neudělal. Nikdy nebyl trestán za to že by neúmyslně ublížil bráchovi. Nebo na dotaz kdo to rozbil, tak buď opět řekne já nevím a nebo to rovnou hodí na mladšího syna. Myslím, že jsme spravedlivý k oboum synům, že když je potřeba tak to slíznou oba stejně. Nevíme jak pokračovat ve výchově,aby jsme mu nějak psych.neublížili a nevyvolali v něm nějaký psych.blok, ale zárověň z něj chceme dobře vychovného človíčka. Chodíme i do PPP, tam tvrdí že je to normální, ale nám to tak nepřijde. Ví někdo jak na to, prosím poraďte nám. Předem moc děkujeme za zkušenosti a cenné rady.
Marťas
Nikdy člověk neví, co se v té malé hlavě odehrává. Mně to také přijde trochu jako žárlivost. Jakoby si nemohl ještě zvyknout na to, že už není sám a veškerá pozornost se netočí jen kolem něj. Domnívá se zřejmě,že se malému věnujete víc a tak dělá to co on, abyste se věnovali i jemu také tak. I když věřím že se věnujete oboum stejně, ale on to možná tak nevidí. Hlavně mu asi vadí, že už není pro vás on ten jediný a na to je asi nejlepší čas. To že napodobují starší děti ty mladší je opravdu úplně normální.Možná si chtějí i vyzkoušet jaké to je chovat se jako ti mladší. Můj nejstarší se nechal v pěti letech i povozit v kočárku a vůbec se nestyděl.
Něco jiného je lhaní. Tam když se to nechá, tak to čas může jen zhoršit. Ale řekla bych, že to je trochu v povaze člověka. No nevím nejsem žádný psycholog. Jeden můj syn zalže málokdy a stejně to na něm hned poznám, druhý lže častěji a dost často se na tu lež i přijde, ale příště zalže stejně. Je ale pravda, že čím je starší, tím lže méně často. Buď pochopil, že se to nevyplácí a je to pak horší než lepší, nebo lže a já na to prostě nepříjdu. Tak nevím.
Syn jde do školy letos v září. Myslíme, že pravidla máme nastavené.
Marťas
takhle by se choval i kdyby nemel mladsiho brasku….je treba mu stanovit pravidla…jedno …dve a dusledne je dodrzovat….a hlavne hodne chvalit…(kdy jde syn do skoly?)….existuji i kluby rodicu s detmi s ADHD
Marťas, připadá mi to jako žárlivost. Někdy se takhle děti chovají, když mají pocit, že se jim nevěnuje stejná pozornost jako dřív (než se bráška narodil). Pokud chodíte do poradny k psychologovi, zkusila bych se zeptat přímo na žárlení. Taky je možné, že syn zkouší vaší trpělivost, zkouší lhát a zapírat, to je možná i k věku, protože mladší se nemůže ještě tolik bránit a je snadné na něj něco „hodit“. Tady je každá rada drahá, možná bys to mohla zkusit přes nějakou pohádku, o lhaní určitě nějaká „výchovná“ existuje, taky by Ti mohli poradit v poradně.