Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dopisy z Peru......
Mám obrovskou radost a musím se taky pochlubit-dneska nám přišel další dopis od naší indiánské holčičky z dalekého Peru. Naše korespondence je v posledních měsících opravdu čilá-teď je totiž doba, kdy do Peru jezdí řada kmotrů a dopisy od indiánských dětí vozí do Čech a naopak-dopisy z Čech se snadno dostanou za dětmi….
Vždycky k dopisu připojí obrázky, není to tak dlouho, kdy Gisella poslala pro každého člena naší rodiny dárek, který sama vyrobila-pro mě a manžela ručně tkaný náramek s nápisem “maminka“ a “tatínek“(strašně nás dojímá, že kmotr je pro dítě po rodičích druhý nejdůležitější člověk na světě), pro své “bratříčky“ čepici z lamí vlny a barevný šál…. Šimon to strašně prožívá-hrozně se těší, že až vyroste, pojede se za naší “sestřičkou“ podívat a naučí se španělsky. Pravidelně pláče, že by chtěl, aby Gioselka přijela k nám a má v plánu uvařit jí palačinky a řízek…
Nadace posílá také fotografie-z Giselky roste krásná okatá slečna, která je teď hrozně šťastná a v každém dopise obřadně několikrát děkuje za možnost studovat….Nedávno jsme také obdrželi kopii vysvědčení-strašně mile nás překvapilo, že naše holčička studuje bez problémů-má samé jedničky….
Každý dopis mě spolehlivě rozpláče-naposledy Giselka psala, že zima byla moc krutá(cca4000m.n.m.) a pomřela jí všechna její zvířátka-morčátka a kuřátka…. Sama také stonala….
Mám obrovské přání-chtěla bych našetřit tolik peněz, abychom se do Peru mohli s mužem za naší holčičkou jednou vydat…. Schůdnější je ale možná druhá možnost-našetřit peníze na letenku pro Gisellu a přivézt si ji do Čech. Naposledy tady tímto způsobem byla na jaře skupinka asi 12 Indiánů na pozvání nadace….
Dneska mám skvělou náladu a nic mi ji nezkazí….Pěkný den všem!!!!
užívej si skvělý pocit:-)))) můžete být na sebe hrdí rodinko:-) taky Vám moc přeju abyste se mohli setkat osobně. K
Lenio…. krásné :)))
Je moc hezké, že se staráte…. my se chystáme, až nebude tolik finančních starostí s našimi dětmi 🙂
Moc vám přeji, ať se vám vaše přání splní a vy se se svou dcerkou setkáte 🙂 Děláte pro ni hrozně moc – jste skvělí!!!
Tvůj příspěvek mě rozbrečel 🙂 jak já bych si taky přála finančně podporovat nějaké děťátko, kdekoliv na světě! Jenže při mé situaci to prozatím není možné. Moooc a moc Ti přeji, abyste se určitě jednou setkali osobně, bude to rozhodně zážitek na celý život. Vědět, že někdo díky mé podpoře může studovat a slušně se oblíct nebo netrpět hlady, to musí být nepopsatelný pocit na duši!!!
Lenio, hezkým způsobem mě mrazí po těle. Je od vás moc hezké, že se staráte o budoucnost peruánské holčičky. Je fajn, jak s vámi komunikuje a držím palce, ať se jednou vidíte osobně.
Až mi vyhrkly slzy…. To se ti nedivím, že máš dobrou náladu, tvoje pozitivně laděná zpráva dobře naladila i mě… 🙂 Asi o adopci na dálku taky začnu vážně uvažovat….