Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Bouřky nám změnily trasu výletu:-(
Ahoj holky, jen se chci podělit o včerejší “bouřkový“ zážitek z výletu vlakem přes Ostravu. Jak už asi víte, na trať popadaly stromy, už ráno jsem si říkala, že nepojedu nikam, ale sraz s kamarádkami, se kterými jsem žila kdysi v dětském domově, mě hrozně lákal, a ráno ještě počasí nevykazovalo žádné hrůzy, bylo oblačno, semtam prosvítalo sluníčko. Jely jsme se Sárinkou vlakem ze Štramberka (kde teď pár dní pobýváme u kamarádky) do Havířova přes Ostravu. Cesta tam proběhla v naprostém pořádku, veděla jsem ale, že kolem 15.hodiny přijdou bouřky. Bohužel, s naprostou přesností. Přečkaly jsme to ještě u kámošky, kde jsme všichni seděli a v 17 hodin jsem už chtěla jít. To už bouřky řádily v Ostravě. No a na nádraží už nám to hlásili – stromy v cestě, vlak končí ve Vítkovicích, přestupte si tam a tam a jeďte na hlavní nádraží. S malým dítětem, které bylo na to všechno ještě nadmíru akční, to byla fakt otrava. Na hlavním nádraží zmatky, hrůza, malou jsem nosila na rukou, jinak by ji asi ušlapali. Před nástupem do vlaku ještě stihla skočit do každé kaluže a obstříknout kolemjdoucí…. (Takové zlaté dítě to bývá…) No, mezi Studénkou a Jistebníkem jsme opět stáli, opravovali trolej, zničenou po zásahu blesku. Naštěstí jen chviličku a i přes velké zpoždění na nás vláček do Štramberka čekal:o) Celkově musím říct, že ty největší bouřky se nám jako zázrakem vyhnuly a i přes hrůzostrašný pohled na “černou“ Kopřivnici, jsme nakonec dojely naprosto v pořádku a suché. Jo, a sraz stál za to, bylo tam super!!! Všechny holky už máme děti a všechny se je snažíme vychovávat tak, aby ani náhodou neskončily tam, kde jsme musely vinou rodičů a jiných okolností být my. :o)
…. a je nás tu dost, co nejsme tak zdaleka 🙂 Něco by to chtělo, ale já nemám ty organizační buňky…. Jovanko???? :DDD
Příště bych byla ráda, kdyby se konal nějaký slet zdejších maminek :o) ještě jsem na žádném nebyla a mám pocit, že jsem snad jediná, která neví, jak vypadáte :o)
:-)) to je dobře, že Tě optimismus neopustil :-)) výlety jsou moc fajn 🙂 kam pojedeš příště?
Kuře, jo, známá mi nechala v mrazáku ukázku, 3 kuličky, a taky spíše “kostičky“, prý auta zůstaly stát na cestě a nemohly pokračovat v jízdě, tam se to přehnalo dříve, v tom Štramberku, někdy kolem 15.hodiny, jak říkám, asi byl nad námi anděl, že jsme s malou dojely absolutně suché, ono to pak ještě večer začalo!!! Ale na výlet bych jela okamžitě znovu!! :o)))
No, Darčo, to jste měly teda super, hlavně, že jste byly suché…. a stihly jste ještě, jak nám z nebe padaly kusy ledu? To totiž opravdu nebyly kroupy, ale skoro kostky ledu z tvořítek na led….. hrozné.. v tom jít venkem, tak to člověka možná i zabije, jak to lítalo 🙁
A je fakt, že cesty vláčkem jsou úžasné… my teď s Majdou taky jezdíme a paráda 🙂
A ještě se mi líbí, jak ty dětičky nic neřeší, Sára už byla fakt rozpustilá, funěla okolo sebe ve vlaku a zas krčila ten svůj nosík na lidi, ti se smáli, mně bylo trapně, ale výlet to byl krásný, nehledě na to, že jsem tady ani nepsala, že jsme ho absolvovaly už podruhé, neboť den předtím jsem tam jela s tím, že sraz je 12.7. Jsem popletka, tak dlouho jsme totiž řešily, jestli 12. nebo 13., až jsem si zapsala 12.7. a byla zlá, že tam na mě nikdo nečekal. Na tu holku jsem totiž měla jen kontakt na Skype. Prostě zážitek zvaný “Dvoudenní výlet do Havířova…“ A Karamelo, výlet vlakem je fakt super, mohla jsem zvolit bus, ale tím my jezdíme pořád, tak jsme se rozhodly pro vláčky. Za oba ty dny to bylo tam i zpět dohromady 12 vlaků:o))
Taky v tom teď vidím spíše pozitiva a nesmírné dobrodružství:o), ale když jste v té situaci a nevíte, kdy a jak se vrátíte domů, to je v ten moment docela skličující. Ostravu znám, ale když vás vysadí, a řeknou “Tak a běž…“, bylo mi všelijak, na hlavním nádraží davy zmatených lidí, u přepážky fronta a jen jedno okýnko otevřené a tabule ukazovala u různých spojů ta zpoždění, někde až 150 minut! Prostě na přírodu nemáme, to člověk pozná, jak je “malý“. Že mám lístek jiným směrem jsem vůbec neřešila, koupit si nový znamenalo jistojistě nestihnout spoj. Naštěstí dráhy situaci nesmírně chápaly a lístky nikdo nechtěl vidět. Pak ta mračna nad Kopřivnicí, to jsem si říkala: “Tak jestli jsme doteď nezmokly, teď to odneseme čtyřnásob…“ Protože to jsem snad ani neviděla, takový úkaz na obloze, brrr! Ale čekalo to, než doťapkáme domů :o)))
Darčo,tak to byl výleteček:-) je to těžké,cestovat sama s dítkem a ještě vlakem:-) já si tak zvykla na auto,že už je to pro mě jen vzpomínka:-) ale taky budeme muset něco takového podniknout-aby prcek věděl,že existuje i něco jiného..a vláček je romantika:-)
srazík se Vám vydařil,to jsem ráda. K
TAk hlavně, že jste to v pohodě zvládly a ty sis užila ten sraz. Muselo to být super 🙂
Piškotko, tak náhodou, přese všechny “příjemnosti“ z cestování na mně z tvé zprávičky dýchá veskrze pozitivní náboj 🙂 Předně – je krásné, že jste všechny skvělé mámy, které své děti milují, chápu, že pro ženy, které samy nepoznaly milující rodinu, to musí být docela těžký úkol – jelikož všichni si s sebou neseme určité vzorce chování a výchovy z rodiny, ať už ty dobré nebo špatné. Takže před lidmi jako jsi ty, kteří s sebou nesou jistou “rodovou zátež“ a přesto to zvládají – hluboce smekám.
No, bouřka byla opravdu děsná, nás to chytlo zrovna na pouti, takže jsme to nejhorší přečkali pod slunečníkem u stánku 🙂 a pak jsme utíkali v tom lijáku domů – máme to sice kousíček, ale doběhli jsme promočení na kůži, takže honem do horké sprchy…. ve sklepě nám tekl potůček a zahrada plavala – naštěstí jen do té doby než přestalo lít, pak to vsáklo a steklo, ale vypadalo to hrůzostrašně, malí kluci ječeli, jelikož se báli a byli mokří…. ale ta horká voda a hrnek horkého čaje – to bylo nebe na zemi 🙂
Tak hlavně, že jste dobře dojeli a myslím, že z krásného setkání budeš ještě dlouho čerpat 🙂