Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Už zase se potřebuju chlubit
Teda je mi trochu stydno, že už dlouho píšu vpodstatě jen “úředně“ a když už se odhodlám zapojit trochu normálněji, tak jen proto, abych se pochlubila, tak snad se nebudete zlobit, že na mě ta chlubivá přišla zase.
Poslední dobou totiž nestačím žasnout, co Majda zvládá. Sice nemám ráda srovnávání, ale u vlastních dětí si člověk občas nemůže pomoct (teda srovnávám jen pro sebe, jim to rozhodně nepředhazuju).
No a k tomu chlubení… 😉 V srpnu bude mít Majda 2 roky a:
– už víc než měsíc je přes den bez plíny a bez “nehod“
– při odpo spaní většinou zůstane plínka suchá
– už párkrát nečůrala ani přes noc, nebo si zavolala o nočník
(zde musím podotknout, že jsme na nočník nijak zvlášť netrénovaly, zřejmě zafungovala spíš inspirace starší ségrou)
– že se sama nají a pije z normálního hrnku ,aniž by to bylo všechno kolem polité a pobryndané, to už dávno považuju za samozřejmost (pokud teda u jídla nedělají obě holky blbiny)
– kalhotky, kalhoty, ponožky a sandálky si v pohodě oblíká a obouvá bez pomoci
– trička a mikiny občas zvládne taky úplně sama (teda občas je má pak naruby), jinak stačí pomoct s druhým rukávem
– usíná sama v postýlce a celou noc
– dokáže si sama hrát s kostkama a zvířátkama – staví domečky, vodí tam zvířátka, dává je tam spát apod. a “mluví“ jakoby za ně
– zvládá schody nahoru i dolů (což jsem zjistila včera, když mi prachsprostě zdrhla, když jsme šly pro poštu)
– umí šlapat na tříkolce (teda zatím jen z kopečka, jinak to neušlápne, ale snaží se)
– sama si dává sponky do vlasů
– umí skákat snožmo (to Áňa pochopila až v necelých 3 letech)
– nemá problém odjet bez nás sama na odpoledne k babičce (u Aničky donedávna naprosto nevídané)
Teď si připadám trochu jako magor, že to tak vypisuju. Každý den mě ale překvapuje něčím, co mi přijde skoro neuvěřitelné.
Ale aby to nevypadalo, že Áňa byla nějakej truhlík. Ona zase ve dvou letech krásně mluvila ve větách i souvětích, uměla kvanta básniček a písniček. Magdička se začíná víc rozmlouvat až teď, dá dohromady max. tři slova, přičemž jedno z nich je oslovení (mami, táta hají ;-)). Její slovník by byl na nějaký kvíz 😉
Petro, jen se chlub 🙂
Máš opravdu šikulku.
To naše Majda tohle všechno začla zvládat tak o rok později. Ona byla ten typ, že jakmile to nešlo hned, tak se vztekla a ani omylem to nezkusila znovu dřív než zapomněla, že se jí to kdy nepovedlo 🙂
Tak uvidíme jaká bude Silvinka, už se na to těším.
Velká šéfko:-) gratuluju k báječným dětičkám.
Jak jsem to tak pročítala tak Kryštof některé věci nezvládá ani ve svých 3letech:-)) třeba oblékání trička:-) asi to bude hodně tím starším sourozencem a vůbec zájmem či nezájmem o tyto činnosti:-)
Co se týká mluvení je ve velkém předstihu od ostatních dětí-všimla sem si podle chválení okolí:-) také mě to velmi blaží a velmi si to užívám:-) asi tak jako když v 8mi měs sám chodil:-)))
Já říkám jen díky:-) nebo jo je to šikulka:-))) proč si to neužít-děti rostou a za čas bude zase jen a jen na nás abysme dělaly nějaké ty pokroky v osobním či profesním životě-takhle se aspoň chvilku můžeme hřát na sluníčku:-)
jo a je milé číst tu zase něco od Tebe:-) K
babofko, obdivovat Magdičku, já jsem jako matka značně laxní. Nočník jsem se odhodlala trénovat až někdy v Majdiných 19m a ona to nějak zázračně pochopila. Jen jsem jí ty dva měsíce nebyla schopná vysvětlit, že když chce čůrat, nemusí čekat na plínu a může to udělat i do nočníku. Až se toho ujala Áňa a ukázala jí, že se dá čůrat v klidu ve vaně ;-)), tak to pochopila 😉 S jídlem to bylo zase tak, že jsem neměla moc trpělivost s krmením (zvlášť když jsem byla sama hladová), tak jsem jí prostě dala jídlo a lžíci a nechala ji, ať se s tím popere. Pravda, bylo to pak na kuchyni a tričkách dost poznat, ale zhruba od roka jí sama. Takže bych to viděla, že se u nás sešla kombinace lenošné matky a chápavého dítěte a kupodivu to dohromady celkem funguje 😉
Brmbulko – já na místě maminky bych ti synovce dávala naopak častěji, čímž bych u sebe eliminovala nutnost polykat ten lexaurin 😉
Petra…co na to maminka???..no polyka ten lexaurin a me synovce dava minimalne:)))
Petro, tak nevím, jestli obdivovat tebe jako dokonalou matku a nebo spíš jen Majdu, právě jak je šikovná… 🙂 Ale určitě má být po kom 🙂
Já měla minulý týden taky radost z Ádíka, začal sám chodit po schodech jako správný homo erectus, ne po čtyřech jako doposud 🙂 zato nočník… mám pocit, že bude mít plíny snad do 18… :-)))
Petro, jen se chlub!!! Máš být na co pyšná…Naše Eliška v necelých třech letech zdaleka neumí to co Magdi. Nejhorší je to s povídáním – tam je to fakt hrůza – není jí skoro rozumět. Ale zase má dost dobrou jemnou motoriku a je to taková puntičkářka. Jak je v písku nějakej papírek nebo klacík, hned uklízí. A ten rozdíl mezi prvním a druhým dítětem pozoruju taky. Martínek byl takovej hodně opečovávanej a všude za ručičku, na Elí nemám tolik času, takže zvládá daleko víc věcí sama a dřív než Martínek.
Petro, moji Sáru chválí i cizí kolemjdoucí, jak je hodná a na svůj věk i velice rozumná a opatrná. Právě že jsem pořád říkala: “Ale však ona umí i zlobit!“ nebo “Ona zas neumí to a ono….“ a pak jsem si uvědomila, že maličké vlastně dost křivdím, ona je vážně typ dítěte, které by si každý přál, je zlatá a přesto ne “puťka“, takový hodný rarášek. Vážím si jí, moc!!! Jsou to naše zlatíčka, ne?
quendolino, no jo, když ono se to chlubení moc “nenosí“ 😉 Zrovna nedávno mi jeden známý říkal, jak je Majda hodná (ona je asi flegmatik, vydrží sedět i hodinu v klidu a koukat, jak děti recitují básničky na besídce apod.), no a já mu na to odpovídala: “Asi to vyzní blbě, ale máš pravdu.“ Prostě jsem nechtěla odpovídat, jak je zvykem, ve stylu – “teď třeba hodná je, ale jindy zase strašně zlobí“ – nebo hned začít vyjmenovávat, co zase na druhou stranu neumí. Ale měla jsem u toho takovej divnej pocit, jakože se vytahuju. I když on to vzal v pohodě a ještě jednou ji pochválil.
Petro, už jsem Ti psala OV, ale znovu opakuji. Gratuluji, Tvoje holčičky jsou prostě šikulky – po mamince.
Máme co dohánět 🙂
A je dobře, že se chlubíš. Máš nárok být na své děti hrdá. Vždyť to je Tvoje dílo !
Jééé, holky, díky ;-))) Já včera ještě zvažovala, že to nakonec smažu. Celý den jsem se chtěla hrozně pochlubit, ale pak mi to přišlo trapný.
Brmbulko, synovec je fakt borec, lexaurinem musí odrovnávat široké okolí 😉 Co na to maminka?
Mít jenom Magdu, tak si myslím, že přeháníš, že není možný, aby takhle mluvilo 1,5letý dítko. Ale po zkušenostech s Áňou (i když lexaurin teda fakt nevyslovovala) a s tím, jak moc jsou děti rozdílné, věřím všemu 😉
Tomaso, Ájíku, já Áňu uspávala ještě po čtvrtých narozeninách, zlomilo se to asi před dvěma měsíci (teď má 4,5). Majda usíná sama víceméně bez problémů snad odjakživa. Pravda, občas protestuje, že nechce do postýlky, ale není v tom ta úzkost z toho, že je tam sama. Jenom vztek, že nemůže řádit 😉
Pití z hrnku zvládá od 14 m – prostě vidí to u Áni, tak musí taky. Navíc díky tomu, že má starší sestru, tak se dostane k tomu, aby spoustu věcí vyzkoušela (a mohla se tak naučit) mnohem dřív. Třeba by mě nikdy nenapadlo, dát Áně kolem roku plastelínu, nebo jí půjčit před druhým rokem nůžky. Majda jí to prostě sebere a zkouší. No a já nemám oči vždykcy všude, takže zjišťuju, co všechno umí, aniž bych jí to já sama kdy dovolila jen vyzkoušet. Až si říkám, že jsem asi pro svoje děti dost velká brzda ve vývoji ;-)))