Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
sám si ubližuje
Prosím o radu pro kamarádku.Má chlapečka 13 měsíců,který poslední dobou(asi 14dní) když se mu něco zakáže,nebo se mu něco nepovede,tak si sám ubližuje a to tak,že se bouchá rukou (fakt docela silou)do hlavy,nebo tluče hlavou o zem a nebo o zeď.KAmarádka je z toho nešťastná,neví,jak mu to vysvětlit,nebo co má dělat,aby si tak neubližoval.Ještě jen pro doplnění,když se mu něco povede,tak si tleská.Díky moc
zdravím, máme obdobný problém. Náš Honza (14 m) také občas při vztekání bouchá hlavou o zem, ale je to tak týden, kdy začal bouchat hlavou bez důvodu v kočárku o konstrukci boudičky. Nebrečí u toho, je to podobné, jako kdyby pohupoval jen tak nohama visícíma ze židle. Tady mu to narozdíl od vztekání vydrží dlouho, i když si ho nevšímám. Nejsem si jistá, jestli i tady je taktika nevšímání ta správná. Setkali jste se s tím někdy?
Bára
No jo. Ale ono všechno se dá zneužít. Terka zjistila, že když se vztekne, tak jí ignoruju – no hádejte, kdy se vzteká. Když potřebuju, aby se rychle oblékla, aby uklidila hračky atd… Prostě vždy nelze ignorovat.
Mně se to netýká, nikdy sebou děti nemlátily, ale na jakékoli projevy vzteku platí nevšímat si jich. Když ztratí publikum, ztratí zájem o vztek a uklidní se. Jinak hrozně miluji komentáře lidí, podívejte se, jak to dítě zlobí, ona s ním nic nedělá. Zajímalo by mě, jak by se chovali, kdyby to bylo jejich dítě. Já jsem zastáncem toho, že když se dítě vzteká někde na veřejnosti, popadnu za ruku, vytáhnu ven z obchodu, tam to velice důrazně vysvětlím, přidám hrozbu, že pokud bude dělat scény, dostane přes zadek před lidmi a většinou se uklidní. Nemíním dělat lidem divadlo a děti taky nechtějí být potrestány na veřejnosti, takže to většinou pomůže. A neslibuji nic za odměnu, protože odměna za zlobení mi přijde kontraproduktivní…
Náš HOnzík dělá to samé, nejdřív se vztekal tak, že ztrácel dech, teď sebou většinou práskne na zem nebo si klekne a bouchá čelem do podlahy (třeba i o dlaždičky), takže má neustále modřiny na čele. Ptala jsem se doktorky, jestli mu to nemůžer ublížit – prý děti mají nejpevnější hlavičku vepředu (čelo) a vzadu, horší by bylo, kdyby se bouchal do spánkku. Dál mě říkala, že to dělají cílevědomé děti, že je to vlastně projev jejich povahy a nedá se s tím nic moc dělat, že to odezní samo. My si Honzy taky moc nevšímáme, když se začne bouchat, když se mlátí moc, tak ho okřiknu, někdy to zabere. Když bychom ho vzali do náruče, vztekal by se ještě víc (vyzkoušeno).
Jo, ještě bych dodala, že když se to ,co chce mu povolí, tak zjistí, že tohle na mámu zabere a bude to dělat furt a vymáhat si tak nějaké věci, sladkosti… Neustoupit!!Děti jsou děsně vyčůraný.
No, co vím když byla dcera malá, tak si taky děsně ubližovala, mlátila sebou o podlahu i v obchodě atd. Zabralo to, že jsem se k ní hned nehnala, dělala jsem, že to nevidím. Chvíli sebou mlátila a když zjistila, že se o to nezajímám, tak toho nechala. Takže souhlasím s holkama – nechat dítě vydupat a nevšímat. je fakt, že jsou děsný ty pohledy lidí, ale ono to vyjde nastejno, jako když v obchodě sebou mlátí o zem nebo ječí. každý si stejně myslí svoje. A tohle ho to odnaučí.Ivča
ovsem neprala bych vam ty pohledy kolemjdoucich jak jsem desna matka…me uklidnovalo memorovani vety“vy ho doma nemate“ ale jen v hlave:)
pokud mohu poradit….nevysvetlovat…nevsimat si toho…(to mi kdysi poradila psycholozka a zabralo to 100% i kdyz si dite lehlo na ulici a zacalo rvat jak kdyby ho vrazdili…prekrocila jsem a sla dal…zvedlo se chytlo se za ruku a bylo v pohode)…jde o upoutani pozornosti…a pokud tu pozornost nema…necha toho..funguje to i ve skole u kluku vylupku:)
Ahojky já také neporadím, právě procházíme tímto obdobím,ale volím metodu odvést do pokoje a pak když se dovzteká mu říkám,že ho máme rádi, zatím nic, tak přeji hodně síly.
Já mám 18 měsíčního syna a měla jsem stejný problém. Vždy, když jsme mu něco zakázali, tak sebou v zápolu vzteku švihnul o zem, nebo mlátil hlavičkou o všechno co mu přišlo do cesty. Mlátil se ruřičkama, kopal nožičkama.
Nejdříve jsme zkoušeli metody domlouvání a vysvětlování, ale bylo to ještě horší, pak jsme zjistili, že když ho necháme a nevšímáme si ho popřípadě ho dali do svého pokoje a přivřeli za ním dveře a nechali jsme ho tam trucovat, tak zjistil, že pozornost na sebe neupoutal a postupně to vzdal.
Dnes to taky ještě někdy zkusí, ale když ho manžel vede do pokoje, tak ví že je to marné a hned se uklidní.
Maminkám přeji hodně štěstí. Brzy i to vaše dítko se uklidní.
Jo jo je to období vzdoru :o))
U nás až takovéhle nenastalo, ale rady jsou 2:
buď si vzteklouna nevšímat a dělat že ho nevidíte, neslyšíte…
nebo ho vzít do náruče a šeptat mu že ho máte moc rádi dokavad ho to nepřejde….
časem při 1 variantě pozná že to nemá žádnou odezvu a bolí to tak přestane….
U té druhé var. to bude asi na delší dobu – protože uvidí že to má nějaký efekt….
Náš mladý to dělal taky, tloukl hlavou do země. Já jsem se snažila ho co nejrychleji zabavit něčím jiným nebo ho alespoň zvednout a podržet, než se dovztekal. Přešlo ho to samo a celkem rychle (tak do dvou měsíců).
Nessy, já ti asi moc neporadím co s tím, ovšem dcera mé kamarádky se vždycky rozběhla proti zdi hlavou. Naštěstí se jí nikdy nic vážného nestalo. Zřejmě to bude obdobím vzdoru.