Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zastavení řízení
Ahoj,dcera zletilá si podala jak jsme zjistily v nevhodnou dobu žádost o zvýšení výživného.Tou nevhodnou dobou myslím to,že od posledního zvýšení uplynulo1,5roku to byla ještě nezletilá,dál že asi měla počkat až se mi sníží rodičovský příspěvek k třetím narozeninám dítěte což bude v březnu.Soudce nám totiž vzkázal po své asistence že pokud nedošlo k podstatnému snižení naší životní úrovně tak to zamítne.Můj příjem se nezměnil spíš naopak vlastně zvýšil o cca4000rod.příspěvku,který mi ale s novým zákonem vezmou,dcera sice nastoupila na nástavbové denní studium po vyučení,ale to nejspíš není důvod,nevím jestli je důvod že druhá nezletilá dcera nastoupila na učební obor kde mě pomucky stály přes 10 000,pro zletilou dceru 4 000,jsem samoživitelka,ale dcera uvedla,že uvažuji o společném soužití se svým přítelem,což byla asi chyba protože mi asistentka u soudu řekla že mi pro přítele pošlou na vylnění formulář o příjmech,nicméně jeho oficální příjem je 10 500hrubého,(otec do vyjádření napsal že spolu žijeme dávno) .Nějak si s tím teď nevíme rady,protože otec požaduje prostřednictvím svého právníka zamítnutí žádosti a zaplacení nakladů na právníka ,což jak jsem zjistila není nemožné.Proto se chci zeptat jestli je možné zastavit žádost a obnovit ji až když se mi sníží příjem?Nevím,ale jestli by i tak mohl otec požadovat zaplacení právníka.Vím že zpětvzetí žádosti se to ruší a zastavením se to automaticky za rok obnoví,je to teda možné dříve pokud to vůbec jde?Připadá mi že zletilé děti berou u soudu jako vyžírky.Co ted aby z toho dcera vyšla co nejlépe a né aby platila otci právníka na kterého nemá.Soudce vůbec nezmínil že by důvod pro zvýšení mohl být vyšší příjem otce o cca7 000,takže má téměř 38 000hrubého,má pracující manželku a s ní dítě.Žádost kterou dcera podala,kde popsala svou situaci a vztah s otcem soudce asi nepřijal ,protože dceři napsal,že musí napsat jak se změnili naše poměry a že musí napsat jak si předstravuje rozsudek.Mám docela strach,protože na zaplacení pražského právníka opravdu nemám.Díky
Romana
Děkuji za odpověď,jen nerozumím poslední větě Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.Znamenalo by to že když při jednání soudce žalobu zamítne,že dcera bude na přání otce hradit jeho právničku?Ještě teda nechápu rozdíl mezi zastavením návrhu na zvýšení výživného a zpětvzetí návrhu na zvýšení výživného?Díky
Romana
Z vašeho dotazu mám pocit, že dcera podala neúplné podání, proto jí soudce vyzval k doplnění potřebných skutečností a důkazů.
Při rozhodování o výši výživného jsou důležité nejen potřeby dítěte, ale i poměry povinného – kromě posouzení, zda se zvýšily dceřiny potřeby (popř. snížil příjem domácnosti, v níž dcera žije), by měl soud proto zkoumat i to, zda se povinnému nezvýšil příjem, přičemž skutečnost, že se mu příjem zvýšil o 7.000,- Kč oproti předchozí době, by mohla ke zvýšení výživného stačit.
Dcera by tedy měla zvážit, zda nechat žalobu podanou a jen ji doplnit dle požadavku soudu, nebo zda ji vzít zpět – pokud by tak učinila, neběží žádná roční doba, žalobu může podat kdykoli znovu. Nebezpečí, že dcera spor o zvýšení výživného prohraje existuje vždy, stejně tak jako naděje, že uspěje.
Co se týká náhrady nákladů řízení v případě zastavení věci, zpravidla se žádnému z účastníků neuloží povinnost hradit náklady druhé straně, ale za určitých okolností je to možné – viz § 146 odst. 2 o.s.ř.
Občanský soudní řád:
§ 146
(1) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení
a) mohlo být zahájeno i bez návrhu; to neplatí, odůvodňují-li okolnosti případu přiznání náhrady nákladů řízení;
b) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného;
c) bylo zastaveno.
(2) Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
(3) Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.