Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Další mateřská
Nevím, kde bych se už zeptala, tak se ptám vás všech:o). Jak je to s další mateřskou? V současné době jsem na rodičovské s ročním synem. Plánuji jít do práce v jeho 3 letech, ale pak bych ráda další mimi. Naše mzdová mi řekla, že mezi mateřskýma musím odpracovat 240 pracovních dní, do kterých se mi prý nepočítá nemocenská, nebo paragraf, kdyby byl malý nemocný. Pokud toto nesplním, bude mi prý mateřská vypočítána z minimální mzdy. Abych měla mateřskou slušnou, muselo by se prý mimi narodit buď do 3 let věku prvního dítěte(ale zaměstnavatel by mě pak už prý nemusel vzít po mateřské zpět), nebo až po odpracování té doby.
Na sociálce mi řekli, že mohu jít na další mateřskou kdykoliv, protože jsem zaměstnaná na dobu neurčitou.
Na pracáku mi zase řekli, že pokud chci tu vysokou mateřskou, musím pracovat už při současné rodičovské.
Jsem z toho jelen, info mi přijdou úplně protichůdné a už nevím, kde se mám zeptat. Penízky potřebujeme, jako každý, nechci vypadat jako vypočítavka, jen chci mít všechny informace, abych věděla, co a jak. Prosím poraďte mi, jak to je, nebo kde to můžu zjistit.Předem díky!
Innesi, jsi skvělá, prostuduju to! Moc a moc díky. Nechceš to napsat do nějakého článku? Víc maminek by ti určitě bylo povděčno:o)
Hlášení změny RP od 1.1.2008 Vybranou variantu musí rodič nahlásit na úřadu práce prostřednictvím předepsaného tiskopisu. Pokud tak neučiní, bude mu automaticky poskytována dávka v pomalejším režimu vyplácení (7600 Kč do 21 měsíců dítěte a následovně ve výši 3800 Kč do 4 let věku dítěte).
Přikládám příslušná ustanovení zákona č. 117/95 Sb, o státní sociální podpoře s účinností od 1.1.2008.
§ 30
(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek
a) do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže
1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a
2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen „volba nároku“) ve zvýšené výměře,
b) do 21 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a),
c) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže
1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a
2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře,
d) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v písmenu a) nebo c),
e) ode dne
1. zjištění, že jde o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo
2. zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutého z důvodu péče o dítě uvedené v bodu 1 ve zvýšené výměře
do 7 let věku dítěte v základní výměře; dnem zjištění podle bodu 1 se pro účely nároku na rodičovský příspěvek rozumí nejdříve den podání žádosti o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.
(2) Volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) nebo c) je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby nároku má na rodičovský příspěvek nárok. Volbu nároku nelze měnit, a to ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, kdy už byla volba nároku provedena. Volba nároku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává úřadu státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje.
(3) Vznikne-li nárok na rodičovský příspěvek rodiči pečujícímu o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v době do uplynutí termínu, který je určen pro volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, náleží až do provedení volby rodičovský příspěvek v základní výměře.
(4) Nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře náleží, jestliže je v rodině dítě uvedené v odstavci 1 písm. e), které není nejmladším dítětem, pokud by jinak náležel nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře podle odstavce 1 písm. d), anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině nenáležel. Podmínka osobní celodenní a řádné péče musí být splněna u dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. e).
(5) Je-li rodičem muž, považuje se pro účely rodičovského příspěvku podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. c) bodu 1 podmínka nároku na peněžitou pomoc za splněnou, jestliže na ni nevznikl nárok jen proto, že rodič nesplnil podmínky uvedené v § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na požádání rodiče je povinen ten, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (péči), nejpozději do 8 dnů rodiči sdělit, zda mu vznikl ve smyslu věty první ke dni narození dítěte nárok na peněžitou pomoc, a jestliže rodič v žádosti uvede, že žádá o nárok na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 písm. a), též denní výši peněžité pomoci stanovenou ke dni narození dítěte.“.
§ 30a
(1) Stane-li se nejmladším dítětem v rodině dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, u něhož nebyla provedena volba nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a jde o dítě
a) starší 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, jde-li o dítě, které se narodilo zároveň s dalším dítětem, avšak je mladší 21 měsíců, náleží rodičovský příspěvek v základní výměře, a to až do dosažení 21 měsíců věku dítěte, nebo
b) starší 21 měsíců věku, náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. d).
(2) Volbu nároku na rodičovský příspěvek stanovený podle nejmladšího dítěte v rodině podle § 30 odst. 1 nelze měnit, a to ani v případě, že nárok na rodičovský příspěvek náleží v téže rodině druhému z rodičů nebo se toto dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, stalo nejmladším dítětem v jiné rodině. Po změně oprávněné osoby, která má nárok na rodičovský příspěvek v rodině, nebo po změně rodiny, v níž dítě žije, může nově oprávněná osoba provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c), jen je-li to s ohledem na věk dítěte možné a taková volba nároku nebyla ještě provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.
(3) Stane-li se opětovně nejmladším dítětem v rodině dítě, které už zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, a to v téže rodině nebo v jiné rodině, platí pro nárok na rodičovský příspěvek podmínky, které byly stanoveny v době, kdy dítě bylo nejmladším dítětem, pokud věk dítěte neumožňuje provést volbu nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a taková volba nároku ještě nebyla provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.
(4) Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4.
(5) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství stanoví zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a zákon č. 56/1954 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Jedná se o tyto podmínky:
1) účast ženy na nemocenském pojištění (podle § 2 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb. obsahuje výčet osob, které jsou pojištěny, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice. Jedná např.: o zaměstnance v pracovním poměru, členy družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni atd.), nebo žena má zachované nároky ze zaniklého nemocenského pojištění v době účasti ženy na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců.
2) získání aspoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem
3) porod
4) nevykonávání práce v tom zaměstnání, z něhož byla peněžitá pomoc v mateřství přiznána
Do doby 270 dnů se započítávají také dřívější období, v nichž zaměstnankyně v posledních dvou letech před porodem
a) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,
b) byla poživatelkou důchodu ze sociálního zabezpečení,
c) byla účastna zabezpečení podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, anebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,
d) pobírala po zániku pojištění, popřípadě jiného zabezpečení (péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
e) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Pro získání peněžité pomoci v mateřství je třeba splnit všechny zákonem vyžadované podmínky zároveň.
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje 28 týdnů (osamělé matky a ženy, které porodily dvě a více dětí 37 týdnů). Počátek poskytování dávky je 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu.
Pro Kejko:oprava dní.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před porodem a jejíž účast na nemocenském pojištění trvá ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Pokud trvá Váš pracovní poměr, trvá i Vaše účast na nemocenském pojištění; do doby 270 dnů účasti na nemocenském pojištění se počítá i doba mateřské a rodičovské dovolené a čerpání neplaceného volna.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69% denního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je posledních 12 měsíců před zahájením výplaty dávky. Pokud jste v této době neměla žádný příjem ze zaměstnání (nepracovala ani nečerpala dovolenou), prodlužuje se tato doba vždy o 3 měsíce dozadu až se dojde k období s příjmem. Výpočet denního vyměřovacího základu je upraven v §18 zák.č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jehož text v podobě účinné od 1. 1. 2008 přikládám.
Zároveň si Vás dovoluji upozornit, že od 1.1. 2008 bude též platit, že pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství.
Pro úplnost dodávám,že po dobu, kdy budete celý kalendářní měsíc příjemcem peněžité pomoci v mateřství, Vám nebude náležet rodičovský příspěvek. Poté budete pobírat rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině.Tato varianta platí když Vám zaměstnavatel dá na čtvrý rok neplacené volno.
zák. č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném od 1. 1. 2008:
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby 3) a kalendářní dny po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c).
(2) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.
(4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce.
(5) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.
(6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.
(7) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 6 se upraví pro výpočet
a) nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží,
b) vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.
(8) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 7 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.
Ještě najdu další změny které platí od 1.1 2008.Třeba se Vám info bude hodit.
Innesi
Moc děkuju. Opravdu jsem, učitelka na MD. Ještě se zeptám, opravdu se mi do těch odpracovaných dnů nezapočítává nemocenská a ošetřovačka nemocného dítěte? Nedovedu si představit, že by malý po nástupu do školky nemarodil.
Pokud tedy nastoupím na MD po odpracování toho roku, mám stejné podmínky jako u té první?Tedy co se týče následného nástupu do zaměstnání? Momentálně je dětí strašně moc, tak pro mě místo asi mít budou, ale stejně se raději ptám. Se školkou to bude horší, město mi dítě do školky vezme až od 1. září 2009. To už jsem si zjistila.
Už teď chodím občas suplovat. Počítají se mi ty dny do těch odpracovaných – bylo mi řečeno, že těch 240 pracovních dní musím mít odpracováno v uplynulých dvou letech před nástupem na mateřskou. Logicky bych si myslela, že se mi budou sčítat, ale jestli to tak opravdu je, mi říct neuměli. Nebo se to počítá až od klasického nástupu do práce po ukončení mateřské (rodičovské)?
Moc děkuju. V těhle věcech se moc neorientuju. Naše paní účetní už mi tvrdila tolik věcí, co pak tak nebyly – jako třeba že pokud pobírám rodičovskou – těch 7500,- nesmím si přivydělávat. Že pokud jsem nemocná musím si i teď nechat vypsat nemocenskou apod. Pak mi vždy volá, že je to jinak a 3x se opravuje, tak už pak nevím. Nechci se na ni spoléhat. Je hodná, ale ty změny moc neregistruje. Nedivím se jí, je toho moc.
Pro Kejko:přečetla jsem si článek Škola – výchovný, nebo vzdělávací ústav?.Z něj jsem usoudila ,že jste asi učitelka na MD.Doufám,že jsem to nespletla.Mohla by jste být na RP do dvou let dítěte a vyšlo by to na těch 11.000.- a domluvit si na příští školní rok nástup do školy,syn by měl dva roky a mohli by ho vzít do školky,kterou máte určite blízko školy.Vím,že se děti do MŠ berou až od tří let,ale když prošel ten nový zákon o RD tak se školky budou muset zaměřit i na ty děti dvouleté.
Nějakej ten rok učit a pak mít druhé mimčo.Záleží na Vás ,a jak se k tomu postaví manžel.
Souhlasila bych s pí. účetní.
Rozdíl je v PPM a RP.PPM ta jak řekla účetní se počítá z 240 dní před nástupem na PPM což je 6 týdnů před porodem do 6ti měsíců a pak žádat o RP.
Varianty jsou následující:
1. Narození druhéno dítěte do 3 narozenin prvního dítěte.Pak by byla PPM ve stejné výši jak jste brala u prvního dítěte.V půl roce druhého dítěte se rozhodnout jak dlouho s ním budete doma.Buď do dvou let za předpokladu, že vaše čistá mzda byla kolem 16.000,- ,dostávala by jste RP těch 11.000,-.Když budete s druhým dítětem doma do tří let budete brát RP 7.600.-.Když do čtyř let tak rok a půl 7.600.- a do čtyř let 3.800.-.
2.Když se druhé dítě narodí po 3 narozeninách prvního dítěte,počítá se PPM z min. mzdy.Tak 2 roky na RP s druhým se vám nevyplatí,protože na 11.000.- nebudete mít požadovaný plat před nástupem na PPM.Tak jedine RP do 3 let za 7.600.-, nebo do 4 let jak u bodu 1.
3.Jít po 3 roce do práce,mít takový plat aby jste dosáhla na těch 11.000.- u RP do 2 let .Nebo odpracovat aspoň rok aby se PPM nepočítala s min.mzdy nebo z nástupního platu.Ikdyž máte smouvu na dobu neurčitou,nemáte zaručeno,že vás zaměstnavatel po třetím roce věku dítěte znovu zaměstná.Když ano dá vám novou pracovní smlouvu,nový nástupní plat a podmínky za jaké bude pracovat a určitě zkušební dobu,ve které vás může kdykoliv propustit bez odstupného.
Mám příliš mnoho bohužel špatných zkušeností s řešením PPM,PM a nástupem maminek do původního zaměstnání.Ne všichni zaměstnavatelé jsou seriozní k maminkám.Nakonec jsem byla ráda,že jim zaměstnavatel umožnil ukončení prac .poměru dohodou(když dělal vše aby je nazaměstnal) a měly v pořádku zápočtový list, a všechny doklady na soc. zabezpečení a zdrav. pojišťovně.
Zrovna jsem řešila takový případ,že maminka si zažádala o přídavek na syna – narozen v dubnu tr.vypisovala jsem ji doklad o příjmu ten pro sociálku a chtěla jsem po ní a jejím zaměstavateli přímy 2 roky zpětně.Paní v mzdové účtárně byla 2x,pokaždé ji vystavili něco špatně a vratku daně za 1 rok 2005 ji nechtěli potvrdit,že prý žádnou neměla.Pak jsem tam s ní musela jít,chovali se k ní fakt hrozně,protože věděli,že tomu moc nerozumí.Nakonec jsem udělala dodatčné opravné přiznání za rok 2005 a paní tam měla vratku 4.500.-.A to si paní myslela jak má všechny doklady v pořádku.
Teď řešíme s manželkou od švagra taky jednu „lahůdku“.Podali jsme žádost na soc. zabezpečení o bezdlužnosti na soc. pojištění jen tak pro klid duše.Přišlo ji doporučeně s pruhem že zaměstnavatel u kterého byla před 10 lety za ni 9 měsíců neplatil pojistu.Za ty roky je tam slušný dluh i s penálem.O víkenu jsme hledaly všechny pracovní smlouvy zápočťáky, výplatní pásky,sepisovaly odvolání.Heleně na úřadě řekli:No paní nejste první,víte kolik Vás je!Tak se připravujem na to,že asi skončíme u soudu.
Ale to jsem trochu odbočila o tématu.
taky nevím jak to je a taky mě to hodně zajímá.. Mám stejnou situaci, mám ročního syna, chceme drué dítě.. smlouvu mám v práci taky na neurčito….
Jsem zvědavá na reakce….
Kejko, nejsem si zcela jistá, ale něco se mi motá, že když neodpracuješ dostatečný počet dnů pro další výpočet, tak se Ti to počítá ze stejného platu jako první mateřská.
Ale jista si tím nejsem.
Jsem zvědavá na další odpovědi.