Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Cesky nebo slovensky?
Ahojky ja bych se chtela zeptat nejake maminy slovenky ale nemusi to byt slovenka proste vas vsech.Mam 17mes.synceka ja som slovenka tu do Ciech som sa vydala.Moj problem spociva v tom ze neviem ci s nim mat mluvit cesky nebo slovensky.Nechcem aby mel pak nejake problemy v skole a hlavne aby si neplietol slovenske a ceske slova dohromady.Niektore kamaratky mi radia aby som s nim hovorila slovensky ini zas ze cesky tak ja fakt neviem.Myslite si zeby som mala len cesky?dekuji pekne Zuzka
Zuzka
V naší rodině máme stejnou situaci, jen obráceně, já jsme češka amanžel slovák…..mluvíme na děti každý svou mazeřštinou, manžel se ani česky učit nechce a v práci ho i podporují aby mluvil i psal česky…nechce se mluvit šesky proto, že by jen češtinu komolil a zbytečn kazil..a dokud mu to nepřekáží v práci (dělá na vedoucí pozici) tak není dlvod to měnit….
oni ty malý děti mají úžasné mozečky a přeberou si to a preferujou pak jeden jazyk ale umí i druhý..navíc co jsem i četla, tak je u těchto dězí předpoklad, že se v budoucnu budou dobře učit cizí jazyky..:-)
Starší syn zatím nemluví, tak ještě nemůžeme posoudit..ale myslím že prostě bude na všechno mít češtinu, ale slovenčtině bude normálně rozumět a snad i mluvit….
Já mám pocit, že to snad i radí odborníci, že matka má na dítě mluvit svou mateřštinou. Švagrová se vdala do Německa a tam se jim narodil syn, takže mají taky dvojjazyčné dítě. Přináší to spíš úsměvné situace, když jsou tady na návštěvě, ale že by s tím měl nějaké výraznější problémy, to ne. A jednou z toho bude těžit, stejně jako tvoje dítko, Zuzko 🙂
No tak to je jasné – radši výborně slovensky, než špatně česky.
A ještě mu to něco přinese.
;o)
Dakujem pekne za vase rady tak to som rada ze s nim mozem komunikovat slovensky lebo ja sama este cesky velmi neumim.:-)dekuji
Zuzka
Určitě bych toho využila a na dítko mluvila slovensky a manžel ať mluví česky.
Pak se mu to jednou bude třeba hodně hodit. Dnešní děti prý slovensky moc nerozumějí….
Ještě dodám..slovenčina:-)) má tolik krásných výrazů a myslím,že to dost dítě obohatí a nechá mu to vzpomínky na dětství..jak mu maminka říkala:-))) Pro ostatní děti bude taky vyjímečné.K
Já být na Tvém místě tak mluvím slovensky a otec ať mluví česky…myslím si,že je dost malý a má spoustu času se naučit jazyky oba…takové tzv.osvojení jazyka je pro dítě nejlepší a nejsnazší. Ovšem připrav se na to,že bude mít období kdy bude mluvit Československy:-)))
Ale srovná se to…pokud by byly problémy ve škole..řešila bych to sjednocením jazyka až potom….co znám ,tak to děti v pohodě zvládli..i moje kamarádka Polka co přišla do Čech v 9letech:-))) K
Já měla splužačku, která měla slovenského tatínka. On na ni mluvil slovensky a maminka česky. Na škole se to nikdy neodrazilo a kdyby naschvál někdy nepromluvila slovensky, ani by to nikdo nevěděl.
Když jsou rodiče různých národností a každý má jiný jazyk jako mateřský, tak může každý mluvit na dítě tím svým – tím se dítěti rozšiřuje schopnost mluvit na dva jazyky. Ale musí se to striktně dodržovat.
Akorát nevím, jak je to v případě češtiny a slovenštiny – jsou hodně podobné. Ale zase vím, že když dnešní malé děti nepřijdou s tím druhým jazykem do styku, nerozumí mu.
Takže jsou asi možné obě varianty – tatínek i maminka česky, nebo tatínek česky a maminka slovensky.
Pak ale byste se toho měli striktně držet, aby z toho dítko nemělo mišmaš.
Pokud se rozhodneš pro češtinu, ty písničky a pohádky jsou podle mě dobrý nápad.
Můj táta je Slovák a do dnes mě mrzí, že mluvil jen česky. Slovensky výborně rozumím, ale nemluvím. Děti bilingvální výchovu bez problémů snášejí, je dokázáno, že využívají větší část řečových center v mozku.
Podle mě záleží i na domluvě vás obou.Pokud budete mluvit česky, přimlouvám se aspoň za slovenské písničky a čtení pohádek – rozprávek:o)
Sama jsem učila několik dětí, jejichž maminky byly Slovenky, je pravda, že se občas spletly (zvláště jedna holčička mě dostala, když ječela, že je tam osa – a já blb myslela, že na ní spadla číselná osa ze zdi; samozřejmě šlo o vosu:o)), ale citlivým přístupem se to v pohodě zvládlo.Je zvláštní, že v diktátech mi nechybovalo ani jedno – znaly pouze slovenčinu mluvenou, nikoliv psanou – v běžné komunikaci občas použily slovenský termín.Momentálně už jsou u jiných kantorech (které nepocházejí ze smíšených manželství) a ani tam nemají problémy. Takže určitě nešlo o to, že bych měla jiný přístup než kolegyně.
Moje maminka je Slovenka a táta je Čech (spíš Moravák). Když jsem byla malá, několikrát jsme se stěhovali z Čech na Slovensko a zpět. Maminka měla jednu zásadu – mluvila na mne a na sestru vždy tím jazykem, kde jsme právě byli. V Čechách česky a na Slovensku slovensky. I tak mi naši řílaki, že jsem vždy první rok používala původní jazyk, než jsem se přeorientovala. Dnes umím oba (léta komunikace s příbuznými a kamarády) – ale jako dítě jsem potřebovala jednotu. Jiné je to pokud jsou jazyky rozdílné – jako němčina, angličtina – ale u velmi podobných jazyků má člověk zmatek (Josef – Jozef) – a hned je dvojka z diktátu.
Kamarádka Češka se na Slovensko provdala a jako učitelka se svými dětmi mluví jen slovensky.
Další 2 kamarádky se provdaly do Rakouska a do Itálie a jejich děti mluví oběma příslušnými jazyky – ale učení probíhá v němčině (italštině).
Je to volba každého rodiče. Já osobně bych to sjednotila.
No on mluvi cesky on je totiz cech
Zuzka
A jak na dítě mluví tatínek?