Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Období vzdoru
Holky já volám o pomoc…..nevím jestli je to ono „období vzdoru“ ale to co dělá moje původně velmi milé,hodné a roztomilé mimi je děsné. Vojta mě původně perfektně poslouchal,ale teď ani náhodou. Je zlobivý, dělá přesně to co mu zakazuju a vždy. Když chci abychom šli za ruku protože jsme u silnice buď začne vřískat,brečet nebo si sedne na bobek a krok z něj musím páčit. Prakticky tak probíhá naprosto vše jakmile ode mne slyší ne nesmíš tak to buď udělá nebo se to neobejde bez scény. Já Vás prosím o radu nenejen jak to zvládnout sama v sobě,ale hlavně jak v klidu a míru dosáhnout toho co chci…aby šel za ruku, aby do nečeho netřískal…aby mě poslechl bez vztekání a šílených scén. Děkuji za záchranu život mě i mého syna :-)))) Giru
Ahoj Giru a holky, synovi je 20m, ale mám pocit, že období vzdoru taky pozoruji, občas. Zatím spíš negativismus, na všechno říká nene. Jinak jsem vypozorovala, že pokud JÁ jsem v pohodě, lépe nesu chování syna, i to vzdorovité. Pokud mi není dobře, spěchám domů (často na záchod) nebo se mi něco honí hlavou (co udělat, nakoupit a tak), vytočí mě každá jeho hloupost. A pak mě mrzí, že já jsem selhala, že on jen zkouší, co může a co ne a nemá z toho rozum 🙂
Lenka
souhlasím s Katií,musíš se nad to povznést a pořád si opakovat děti rostou,děti rostou,hlavně že je zdravý:-)))) ať si zlobí ,ono ho to přejde,….apod:-))))
Nepomáhá ve zlosti naplácat na zadek,pak má člověk ještě výčitky..sama to znám:-)))
spíš nám zabírá vzteklounka pořádně zlechtat a obrátit vše v žert a odvést tak jeho pozornost..většinou úplně zapomene co si to vlastně chtěl vynutit
Nebo venku ho učit,pozor jede auto,rozhlédni se a pak jedéééém,nebo a utíííkááámeeee..prostě někde se MUSÍ za ruku a pak zas dát dítěti volnost a možnost se proběhnout,tak aby se necítilo pořád svázáno jen příkazy a neslyšelo celý den jen samé NE.
Rozděl si ve své hlavě věci na opravdu důležité a ty méně důležité,které není nutné vyžadovat..třeba dojíst poslední lžičku jídla není nutné,jet na odrážedle stejnou cestou není nutné..
někdy je dobré dát dítěti možnost volby ..ale kladné a tak aby obě možnosti byli pro Tebe vyhovující..třeba můžeš jet po tomto chodníku nebo po tomto chodníku,vyber si a NE nejezdi na TRÁVU…TO VYVOLÁVÁ ODPOR…ale je to normální a aspoň vidíš že dítě se stává osobností a začíná používat abstraktní myšlení a vůbec je to prostě přirozené. Nejsi v tom sama:-))) K
Ahoj.Zrovna minulý týden jsem si koupila knížku od Portálu „Proč jsou šťastné děti šťastné“.Přijde mi dobře psaná s dobrými radami.Už podle toho něco na mou dceru zkouším a docela úspěšně.Tak se zkus v knihkupectví na ní podívat. Třeba ti pomůže.
Renča
Giru, kdyby existoval nějaký univerzální návod, který by zabíral, asi bychom měly všechny poslušné děti a zdravou nervovou soustavu.
Bohužel získávám časem ten dojem, že výchova dítěte je stálé zkoušení toho, co na dítě zabírá (a na každé dítě zabírá něco trochu jiného).
U nás v období vzdoru zabíralo jen fyzické donucení – když nechtěli jít děti u silnice za ruku, vzala jsem je do náruče, aby nevběhly pod auto. Když se Lucinka odmítala obléknout, prostě jsem ji násilím oblékla. Chce to ukázat, že i když dítě nechce něco udělat, stejně se musí podřídit rodiči. Ale bez zbytečného trestání dítěte a vzteku (i když sama vím, že občas nervy ujedou asi každému a nějaká na zadek sedne).