Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
strach ze ho stratim
dobry den,ja by som si chcela s vama trocha popovidat ale hlavne poradit co mam delat.Mam 16mes.synka a hodne mne trapi to ze lipne na babicke a dedovi no hlavne na babi.jeste jich jen vidi zdalky a uz krici radosti a hned chce odemne pryc.kdyz jsou tam oni ja pronho uz neexistuji,vubec si mne nevsima a ani nevnima co mu rikam ja.nechce ke mne jit a to mne hrozne moc trapi.uz nevim jak dal.su to rodice od manzela bydlime v jednom baraku oni maju dolne poschodi a my horni takze nekdy se ani nevidime 2-3dni.ale maleho furt taha dole a furt vola babi babi.kdyz sme samy tak je jenom za mnou aj se prituli no proste je to fajn jak sme samy.Vite mne nevadi ze de k babicke a dedovi ale to ze pak nechce vubec spatky ke mne a breci.proc se tak netesi na tatku ved on je taky cely den pryc a pride az vecer?Problem vidim aj v tom ze babicka ho dost rozmazluje,furt ho nosi po rukach de s nim tam kde chce on.neda mu chvilku aby se pohral sam furt mu stoji prominte za zadkem.nevim cim to je prosim poradte mi co mam delat,nekdy mam pocit ze ich ma radeji jak nas.Proc mne vubec nevnima jak je s nima a proc breci kdyz si ho chcu vzit?dekuji pekne za odpoved.naschledanou Zuzka
Zuzka
Dekuji za rady a Taky za to ze pisete.Mate pravdu vsechni co pisete ja to vim,ale v ten momen kdy to male vydite jak vas odstrkuje kvuli babicce to boli.Casem sam pozna ze ja pro neho delam vse aby byl stastny a rozlisi kdo je kdo.I kdyz ve 3 letech by to mel uz vedet ne.
Monika
Moc krásný názor od Jarky:-) díky:-)
Já si snažím užívat i když jsem ,,teprve“ maminka:-) nádobí se opravdu dá umýt i v 11večer a není nad den strávený na hřišti pozorováním úsměvů dítka.
Moni s tím oslovením je to zvláštní…to by měl rozlišovat-snad se to srovná ve školce-mohlo by to pomoci-aby si ujasnil jak to mají doma jiné děti.
taky by mě to mrzelo…ale je to tou blízkostí babičky…u nás je to opačný extrém-tchyně jezdí jednou za měsíc na půlhodinky a přitom to má 5km,pracují doma..prostě takový nezájem..pohlídá jen když tam malého vyloženě přivezu..za 3roky hlídala 2x přes den. moje mamka bydlí 15km a malý ji miluje-tráví s ní více času…ale je rozumná a když něco řeknu,tak ona malému jen řekne..co Ti maminka říkala?-poslechni…
často mu opakuj kdo je kdo a objímej a říkej že ho máš ráda…ono se to srovná…držím palec. K
Já bych to viděla stejně, je to nejspíš o pohodlnější variantě. Ale s tím, že by vás neměl rád, to určitě nesouvisí. Že pláče, když má jít od babičky? No, bodejť by neplakal, když mu babička (a od toho babičky a dědové jsou,když to nepřehání) dovolí tu to, tu ono a tolik nazakazují a hlavně mají čas jít třeba tam, kam právě vnouček chce.
Vidím to na svém vnukovi, jsou mu teprve 3 měsíce, ale když je u nás, jde všechno stranou, jenom si ho užívám. Protože pro mě se v ten moment stává elixírem života a mám další dny z čeho čerpat sílu na další život. Snažím se, no fakt, abych ho moc nechovala a nedrndala v kočáře, protože by si pak dcera s ním užila. Ale dá to hodně moc práce se udržet. Všechno to vyplývá asi z toho, že když máte děti, tak je kolem moc starostí-výchovné,finanční,pracovní. Ale když máte vnouče, tak si uvědomíte, že ten čas fakt letí, a tak si to užíváte.
Jestli jsou babička s dědou v mezích, jak já říkám, nehledejte v tom žádný velký problém, vysvětlete dětem, že zítra zase půjdou za babi s dědou, nebo oni za nimi, zkuste těm starším jakoby vysvětlit, že si starouškové taky musí odpočinout, že třeba půjdou taky do postýlky apod. Chce to trošku trpělivosti. A teď mě tak napadá, že ta trpělivost je taky s babičkovstvím určitě mnohem větší. Asi opět proto, že ta vnoučata jsou v ten moment opravdu pro nás nejdůležitější. A že není umyté nádobí či vyžehlené prádlo? To nás vůbec nebolí, protože vždyť oni jsou naše sluníčka života a musíme je užívat.
Mluvím za sebe, ale myslím, že je nás mnohem víc. Pozoruji to i své mamky, a ta má těch vnoučat 12 a k tomu i 9 pravnoučat. Nás bylo pět, ale teď má na všechny opravdu čas.
Zkuste se na to podívat takhle. Nehledejte v tom nic víc.
Jarka
Ahoj Mono, můj synovec dělá úplně to samé – od malička. Je šťastný s babičkou a dědou a se mnou-tetou, jen ne s rodiči a často říká, že rodiče nemá rád, ale nemá k tomu žádný důvod. My mu to všichni vysvětlujeme, ale je to zbytečné…Ještě pro úplnost – já jsem hodně důsledná, takže synovec musí se mnou dodržovat možná víc pravidel než doma, nerozmazluju ho. Jeho mladší bratr, který je vychováván úplně stejně, tíhne k rodičům a zbožňuje je. Asi se jedná o povahový rys a nejlepší bude dle mého názoru netlačit na něj a lásku si nevynucovat – ono to přijde samo. Možná později, ale přijde, věř tomu.
karamel ja sem ale pitoma memu synovi sou uz skoro tri a ten rozum uz ma jen sem zapomela napsat rok.Snazim se snim chodit ven a tak at je dal od babicky a stejne to nepomaha.Nejhorsi taky na tom je ze mi nerika mami ale babi.Mami se mu povede nekdy.Zatim cauky a dobrou noc
mona
Moni,dotaz je z loňského roku. a jinak já bych toto řešila většími výlety jen rodiče a děti. Prostě vypadnout z baráku a udělat si pěkný den,plný zážitků. Navíc 16ti měs dítko nemá rozum,logicky upřednostňuje pohodlnější variantu,pokud je na něj babička měkká:-) tak jde za ní. ale není to o srovnávání míry lásky,ale jen o jednoduchém řešení.
využívala bych,že je babička hodná a hlídací a udělala si svou práci,koníčky,nákupy a pak dítko vzala a jela třeba na půldne na koupaliště:-))) nevidím v tom problém. K
maminko mrzi me ze sem si od jinych maminek neprecetla reakce protoze ja mam uplne ten sami problem.boli to strasne moc.My pro deti delame vse starame se o ne kazdicky den,varime jim a oni nam to oplaceji takhle.je to od nich nefer ale onisi to neuvedomuji.Maminky ktere ste uz na tohle reagovali prosim reagujte znovu at si to i ja tak pozde prectu.kdyby nebyla ta chyba 29 tak vas o nove psani neprosim.dekuji a snad si tento clanek nekdo precte
mona
Zuzko, já je pro uklidnění – taky se holky u babičky chovaly tak, až mi to bylo líto (ale my musíme za babičkama dojet – nemáme je v místě). Už jsem si připadala, že jsem jen na to, abych jim vařila, prala, krmila je, přebalovala.
Ale v okamžiku, kdy se bouchly, spadly… utišit se mohly jen u maminky.
A dnes ke mně přijdou, chytnou kolem krku a „mám tě láda“.
:o)
ahojky Zuzi,myslím,že tak jak to popisuješ to mají tisíce maminek:-)))) Jedno řešení je najít si vlastní bydlení.
Dalším řešením je sednout si s tchýní a to co nejdříve a probrat s ní,že malý Tě musí poslouchat a vnímat,když mu něco říkáš a babička to prostě musí taky podpořit. Jakože řekneš dítěti poď sem a ono dělá že neslyší a neposlechne a babi musí zůstat stát,nebrat ho a jen říct slyšíš co maminka říkala?!! Maminka Tě volá!!! Poslechni maminku!!
A na druhou stranu pokud Ti malého pohlídají tak toho využij a zajdi si sama do města,ke kamarádce,na nákup…atd
Dál už píšeš v čem vidíš problém…nošení na rukou,stání za zadkem…ono babičky jsou na rozmazlování expertky:-))) v 16 měsících je dítko
mazlíček a vyhovuje mu taková pozornost..ale počkej kolem 2 let jak otočí a začne se vztekat bude i babi mít dost jeho nálad:-)))
To co nechceš aby někdo s Tvým dítětem dělal to mu řekni na rovinu a bez obalu…Ty jsi matka.
A neztratíš ho,neboj se pořád jsi maminka a čím bude větší tím více Ti bude dávat najevo jak moc Tě má rád..začne sám chodit za Tebou a objímat a dávat Ti pusinky…a není to o tom kdo je hodnější a víc dovolí,ale o tom kdo je pro něj ta jistota,na koho se může spolehnout,koho slovo platí a kde najde vždy něžnou náruč. K