Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
A zase nočník...!
Mám dvouletýho chlapečka,a ještě pořád máme potíže s nočníkem.Někdy si sám řekne a jindy se počůra a vůbec mu to nevadí že je mokrej.Někdy jde i dokonce na záchod.Fakt tomu nerozumím,ale jsem si jistá že tomu rozumí,jen je možná línej.A nejhorší je,že nedostávam podporu od manžela,říka že jsem neschopná.Je pesimesta a říka že plíny bude nosit do desíti let.Už fakt nevím co mám dělat
No můj rošťák má sice 1,5roku (mladší než píšete vy) a tak se mi zdá, že chápe celkem dost věcí, ale s nočníkem taky bojujem. Jak píše Jarmuschka ráno po kakau, po snídani, před obědem a po a před spinkáním, ale jakmile se de ven tak ani ťuk. Tak ja v létě občůrával za letu travičku a stromečky teď než vybalíme pistolku z plíny nic. A to mu dneska taťulda názorně předváděl – ohromná sranda, ale zas nic. A teď večer než šel spinkat nás aspoň pobavil tím, že si pamatoval jak to tatínek venku dělal a zkoušel to tak na nočník, ovšem opět bez vodopádu. Takže nezbývá se opravdu obrnit trpělivostí a zkoušet dál – nenutit a nebýt s tím otravná. A připojuju se k holkám opravdu zapojit i tatínka, někdy to dá práci vymyslet to zábavně i na něj. Ale co však potomek je taky jeho dílo. Tak se mějte.
Já ještě přidám, že jsem si, když holky ve 30 měsících stále s plínou, připadala jako totálně neschopná.
Ale jak je s dvojčaty to úsilí dvojnásobné (minimálně (o; ), tak to má i jednu výchovu – rodiče názorně vidí, že je skutečně každé dítě jiné, přestože na ně působí víceméně stejné vlivy.
Jedna už je bez plíny, a druhá nočník odmítá…
A s tím čuráním ve stoje s názornými ukázkami toho nejpovolanějšího vzoru doma má Karamela zcela pravdu.
(No, to je u nás pasé… Náš tatínek holt holčičky učí něco jiného…)
Lucinečko ,manžela pošli někam:-)) jestli by tohle mělo být Tvé selhání tak je stejně tak jeho!!! oba jste rodiče..
a jinak je to jen na dítěti..chození na nočník se neučí!!! to přijde samo a záleží na dítěti..Ty si jen prostředník co chválí,kárá a vysvětluje kde se čurat smí a kde se čurat nesmí…podle zkušeností mnoha maminek je nejlepší cestou kladná motivace a to třeba kreslení sluníček a potom veeeeliká pochvala od táty… apropo a co takové parádní a zábavné čurání ve stoje..to je přece doména otců ne??? Tak ať se táta taky snaží a malému to názorně předvede a pak se může klidně pyšnit jako páv když se to podaří:-))))
Buď v klidu..mám doma to samé v bleděmodrém:-)) Někdy je to výýýborně celý den a někdy je počuraný celý byt aaach jooo..Ti chlapi… už od malička jsou jiní:-)))
držím palečky:-)) K
Lucinečko, tak to zase odložte.
Holky budou mít tři, a řešíme to teprve teď.
Když jsme (opětovně, po kolikáté už) začaly s nácvikem, tak tím, že jsem se malé furt ptala, jestli chce na nočník, jestli chce čůrat, dosáhla akorát toho, že nočník začala opět odmítat, a čůrala si klidně do plíny (což jí ovšem vadilo).
Tak jsem se zklidnila, začala se jí ptát, jestli udělá mamince radost a vyčurá se do nočníku (před spaním, po spaní, před jídlem…). A jinak to nechala na ní. Už si to hlídá sama.
S druhou ještě „pracujem“.
A mě tlačí čas – vracím se do práce, holky budou nastupovat do školky, a tam jsou plíny nepřípustné.
Ahoj nenech se otravit fatk je pořád ještě na všechno čas, u chlapečků to trvá déle, ať si manžel přečte odbornou literaturu, kde se již uvádí ,že doknce některé děti jsou zralé až kolem třetíího roku.Já mám chlapečka 22 mšsíců chodí sice sám na nočník,ale jen doma a zlomilo se to až ted teprve poslední měsíc, chodil jen když byl nahulatý jeinak nechapalže nemá plenku a udělal to do kalhot:)Teď se to zlomilo a sám si stáhne kalhoty a vyčůrá.Kakání pořád do plenky dokonce si sám ji přinese a řekne si že ji chce:)Venku to nemá vůbec cenu zajímá ho vš okolo, nenutím ho až bude připravený tak bude.V noci budeme my mít plenky taky do deseti let, jelikož hodně pije a přebaluji ho i dvakrát za noc, takže hlavu vzhuru a pevné nervy na manžele,který si myslí, že všechno ví,Zdravíme Terka a Pata
Lucinečko, nenech se znervóznit, mám dvouletou dcerku a taky jsem to tu psala, začaly jsme to s nočníkem brát vážně až teď, sama si říká. Manžel by měl pochopit, že jednorázové plenky jsou něco úplně jiného než ty látkové, kdy děti cítily mokro a nechtěly v tom být. Už to pochopila i moje babička, takže bych mu to dodatečně vysvětlila. Je trochu škoda, že tě má za neschopnou a nedovede tě podpořit. Nenech se odradit s tím nočníkem, spraví se to, neboj.
Darča
Možná je to tím,že cítí z vaší strany psychickej tlak už díky manželovi.Nechala bych to na čas plavat (i když se to těžko říká)a on pak určitě sám začne,když už občas jde i teĎ.Ale děti jsou fakt takový,že jak cítí nějakej nátlak-psychickej,tak všechno bojkotujou.