Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Od kolika let vlastní pokojíček?
Ptám, se vás proto, že jsem nedávno psala k uspávání miminek, jak se nám malá 2,5 bez problémů přestěhovala do svého pokojíčku na svou postel, v noci spinká s pauzou na napití a vyčůrání. Když plače, tak se jí ptám jestli chce jít za náma, ale ona chce zůstat na svém. Ale máme problém přes den je hrozně uplakaná, začala na mě viset, je taková pořád podrážděná což opravdu nebývala, tak nevím jestli to s tím mám spojovat nebo ne. Trvá to řekla bych už tak druhý týden a v tu dobu jsme jí dali (na den dětí) postel. Druhé mimi nemáme, tak nemá na co žárlit, věnujeme se jí oba dva dostatečně,ale i s rozumem. Myslíte si, že je to období nebo, že to může souviset?
Myslím, že věk okolo dvou let je optimální.
Naše dcera začala sama spát v pokojíčku od 2 roků a 3 měsíců.
Naše děti spaly ve svém pokojíčku od dvou let a proběhlo vše bez problémů.
Syn začal spát sám v pokojíčku na postýlce asi v 18m. Teď jsou mu skoro 2,5roku. Neznám, že by se budil a plakal, příp. nás volal. Od začátku když se probudil, vstal a došel za námi (ložnici máme přes obývák a chodbu, svítí noční světýlka). Když přijde, zůstává spát s námi, nebyla jsem dost důsledná, abych ho vodila zpátky do jeho postýlky. Ale vyhovuje nám to. Teď už často spí celou noc, já se přesto budím a chodím ho kontrolovat a přikrývat.
Také jsme to měli rozdělené, kluci v pokojíku a holky v ložnici. Malý prostě odmítal spát sám v pokojíku, chtěla jsem vydržet, aby tam spal sám. Jenže jsem musela na týden do nemocnice a tatínek měl strach, že malého neuslyší a tak se tam přestěhoval k němu. Předtím se mnou malý spal na letišti a tatínek se odstěhoval do pokojíku, aby se vyspal. Postýlku prostě nemusel. Na letišti se mu spalo dobře, dokonce se odnaučil plen v noci ještě před 2 rokem. Potom se narodila malá (jemu byly 4 roky) a musel do pokojíku a tatínek tam spal s ním. Malé se v postýlce líbilo a ve 3 letech z ní šla rovnou za malým do pokojíku. Spánek celou noc jsem zažila až s malou, protože ta hned po návratu z porodnice spala skoro celou noc. Jakmile se malá nastěhovala do pokojíku a tatínek zpět do ložnice, bylo u nás již po problému. Vyspali jsme se všichni.
Téro ja s Tebou souhlasím.Víme co máme za děti.Udělám pro ně cokoliv.A když vím,že tomu dítěti je u mě dobře tak proč bych je měla dávat od sebe pryč?Je malé jen jednou pak vyroste a už se nebude tulit tak jako když bylo malé.Radši odšoupnu přítele než aby se dítě cítilo špatně.
máme pokojík od 2 let a 3 mesícu ,co se nám narodila malá,mysela jsem ,že bude boj,ale není to taková hrůza,ale spí tam s ním tatínek.Takže to máme rozdělené holky v ložnici kluci v pokojíčku.Nesouhlasím, s babofkou,jaký si to uděláš, takový to máš…Náš malý od narození spí špatně i usínal , spával s namí ,aby vůbec spinkat…ve 2,5 letech se stále budí a plače v noci, pořád s tím bojujeme,ale je to stále stejné,podotýkám, že plakával i když spal s námi v postely, takže jsou děti,které nepotřebují přítomnost rodiče a jsou děti,které to vyžadují, samozřejmě, se to dá udělat nasilím…ale nemá to cenu, takže zalží na dětech:)
Teď máme druhé je v ledačem jiná než první,ale také spí se mnou v postely, jelikož v postýlce jen plače-už od porodnice.Jakmile ju dáme do postýlky jen plače a plače, nemá to cenu, takže spí s nami…Buďte rády maminky, co máte takto bezproblémové spáče,protože je to opravdu dřina, když je nemáte , jsem z toho u navená a zoufalá,ale vím, že děti vyrostou a ja na to budu jen vzpomínat:)
Naše holčičky mají pokoj od cca 2,5 roku. V té době jsme se stěhovali z 2+1 v paneláku do většího.
Chtěly tam být od první noci. Mají noční světýlko a já stále používám chůvičku.
Zpočátku byly ještě v miminkovských postýlkách, ke třetím narozeninám dostaly postele (ale to hlavně díky tomu, abychom se s na narozeninovou oslavu přijedšími babičkami a dědečkem měli kde vyspat).
Mou přítomnost během usínání, či v průběhu noci, holky vyžadují jen výjimečně (když mají horečku při nemoci).
Ale přes den (když nejsou ve školce) jsou se mnou v obyváku, do pokojíčku odbíhají trucovat, nebo když se bojí papiňáku…
Že by si v pokojíčku delší dobu samy hrály, to ještě ne.
Tak kdyby jsme měli větší domek tak by možná měl svůj pokojik,ale my máme jen 2+1.Tak to nejde.Příští rok by jsme měli stavět tak už taky budou mít děti svůj pokojík.A babofko já to nijak neovlivním aby se v noci nabudil.