Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Asi vše moc řeším
Ahoj holky, já už si připadám kolikrát jak blázen. Mám syna 10,5 měsíce. Je to moje první dítě, tak to asi moc řeším. Všichni mi říkají, že na něm pořád jen hledám chyby, ale já mám strach aby byl po všech stránkách v pořádku. Pořád si čtu různé příručky o vývoji dětí v jednotlivých měsících a mám pocit, že Vašík vůbec nesplňuje, co se tam píše. Nedávno konečně začal dělat “pápá“ a taky třeba zaťukal na dveře, když jsem mu řekla “udělej ťuk ťuk“. Teď zas nechce dělat vůbec nic, vždycky se otočí a leze pryč. Pořád ho učím paci paci, kovej kovej kováříčku, ale on nesnáší,když mu držím ručičky a snaží se mi vytrhnout. Mám pocit, že vůbec nespolupracuje. Taky ho učím názvy několika předmětů a pak třeba říkám, ukaž auto, kde je auto?, ale je to bez odezvy. Myslíte, že po něch chci v jeho věku moc? Já vím, že jsou mezi dětmi velké rozdíly, ale stejně o tom pořád přemýšlým, jestli je v pořádku.
Milá Jessenko, mám roční dceru, na devíti měsících ještě ani sama neseděla a dnes? Povídá, “ukazuje“, začíná chodit a máme za sebou pár pokusů na nočníku…před třemi měsíci jsem si taky myslela,že je to moje dítě nějaké pomalé a dnes si říkám, že to jde nějak moc rychle((-:
Jéé, Jessenko, tak jestli jde o tchýni, byla bych naprosto v klidu. Kdybych se měla řídit podle toho, co všechno můj manža v roce uměl – chodil na nočník (Mates se mu vyhýbá jako čert kříži), skládal slova do vět (Mates s bídou “táta“), atd. atd., tak bych taky asi byla ve stresu. Všechny ty historky jsem slyšela už několikrát, takže to ani nekomentuju, jen se přiblble usmívám, kývu a myslím si svoje 🙂
Tak hlavně klid a užívej si každého pokroku 😉
Jéé, Jessenko, tak jestli jde o tchýni, byla bych naprosto v klidu. Kdybych se měla řídit podle toho, co všechno můj manža v roce uměl – chodil na nočník (Mates se mu vyhýbá jako čert kříži), skládal slova do vět (Mates s bídou “táta“), atd. atd., tak bych taky asi byla ve stresu. Všechny ty historky jsem slyšela už několikrát, takže to ani nekomentuju, jen se přiblble usmívám, kývu a myslím si svoje 🙂
Tak hlavně klid a užívej si každého pokroku 😉
Moje holčičky se narodily dřív, než měly. Byly celkově “ochablé“. Taky jsou to dost pohodářky.
Cvičily jsme Vojtovku do roku a pak od roka a půl znovu, protože se jim nechtělo chodit…
Pravda, na příručky jsem neměla čas, ale ani jsem je – z jakéhosi pudu sebezáchovy – nevyhledávala programově. Rodina byla rozumná a nesrovnávala, jen se mě vždy ptali, jaké zase holčičky udělaly pokroky. A tak jsem to brala i já.
No, a pak mě čas od času “zpražila“ naše dětská (no, předpokládám, že neúmyslně) – a to když do zdravotního průkazu psala poznámku o psychomotorickém vývoji – že jsou lehce zaostalé. No jo, doháněly to předčasné narození. Dneska ten rozdíl není vidět.
A jak mám dvě děti zároveň, tak i názorně vidím, jak jsou rozdílné a každé má svůj rytmus vývoje.
Moje rada: nezaměřuj se na odchylky od tabulek, raduj se z úspěchů.
;o)
Jessenka:-))) měl by umět..no joooo to tchyně často říkávají…však víš jejich děti byli ve všem rychlejší:-)))) to neřeš,užívej si každý den,děti rostou tak šíleně rychle..za 2roky Ti bude úplně fuk v kolika měsících uměl říct auto…ale budeš stále vzpomínat jak se uměl smát:-))) K
Ahoj holky, díky za Vaše rady a zkušenosti. Určitě s Vámi ve všem souhlasím, jen mě někdy chytne depka a taky jsem od přírody pesimista a čekám vždycky spíš to horší. Asi se hodně nechávám ovlivnit okolím, třeba tchýně malého pořád něco učí, a vždycky když jsem řekla, že je na to ještě malý, tak řekla že ne, a že by to už měl umět. Taky srovnávám s dětmi kamarádek, i když vím, že se to nemá. Vašík je jinak v pohodě, všechno si dlouze prohlíží a prozkoumává. Jak psala Karamelka, tak na schovávanou si taky hrajem, při lechtání má záchvaty smíchu, ukazuji mu jak dělají zvířátka a protože bydlíme na vesnici, tak jich spoustu vidí i naživo. Nechci ho do ničeho nutit, když vidím, že se mu něco nelíbí, hned přestanu. Určitě bude v pořádku a Vám díky, že jste mě uklidnily.
jj jak píše Aknelka to je přesně ono…věnovat se mu,ale nečekat,že se chytne hned..oni pak broučci po čase překvapí:-))) K
Jessenko, každé dítě je jiné, víš, jak by to na světě vypadalo, kdyby byli všichni stejně předpisoví? 🙂
Když už jsme u toho, já mám syna 16,5 měsíce a ten teprve teď začal ukazovat zvířátka v knížce a to jen zatím jen 3 a ještě se občas splete 🙂 Mávat začal někdy po roce, ale užívá si to pořádně až teď. Stačí říct, že už musíme jít a mává na všechny strany. Na druhou stranu je už odmalinka dost pohybově zdatný, takže vím, že zase získává poznatky jinak. Hlavní je být sice bdělý, ale nechávat věcem volný průběh. Uvidíš, že tě brzy začne překvapovat 🙂
Jo, a ještě jsem si vzpomněla – někdy kolem 10 měsíce jsem syna asi týden marně učila “Jak se máš? “tak tak všelijak“. Koukal na mě vždy pobaveně a asi si myslel svoje. Po týdnu marné snahy jsem toho nechala a milý Mates mě překvapil asi za dva měsíce, kdy to na mě sám z ničeho nic vybalil a pobaveně čekal, co já na to.
Jessenko, přikláním se k holkám, nesnaž se vést malého k tomu, aby byl tabulkový. Všímej si toho, v čem ti dělá radost, co ho baví, moje dcerka se začala zajímat o knížky až hodně po roce, dřív mi taky odstrkovala ruce a ukazovala naprostý nezájem. Kašlala jsem na to, prostě jsem ji nechala tak, krásné hračky zůstávaly stranou, vařečka s hrncem byly hračkou no.1 !!! Dnes má přes 2,5 roku a otevírá mi čím dál častěji moje cizojazyčné slovníky a rozpozná, kdy se mluví anglicky a kdy francouzsky. Nechej malého, ať si sám určí tempo. Děti si zaslouží klidné dětství, trpělivou maminku… Zvládneš to.
Mám dva kluky a i mezi nimi jsem pozorovala velké rodzdíly nejen ve věku, kdy který začal sedět, lozit, chodit, ale taky v řeči … ochotě spolupracovat na básničky, písničky. Kamarádka má stejně starou holčičku a tak jsem měla s kým porovnávat a je pravda, že holčičky jsou na básničky a říkanky a mluvení daleko šikovnější. každopádně ti každý doktor i logoped řekne, že každé dítě je individuální a zvláště logopedka taky říká, že kluci jsou v nástupu řeči i slovní zásobě daleko pomalejší než děvčata. Mám to osbně vyzkoušené. Každopádně potom určitě všechno dožene. myslím, že to momentálně moc prožíváš, hlavně ho do ničeho nenuť, nemusí umět to, co děti tvých kamarádek. Až bude chtít, uvidíš, jak mu to samotnému půjde.
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185258379-cesty-viry/307298380070016-16.08.2007-12:20.html
a mrkni na tenhle porad:)…treba ti pomuze
hlavne nechtej mit dite podle prirucek
Ahojky Jessenko,připomínáš mi mě když jsem měla první dítko-taky jsem všechno takhleřešila a s každým konzultovala,ale je to opravdu na tom dítku,Ondra má 20 měsícu a když prostě nechce třeba zpívat písničk nebo říct ahoj tetě tak to neudělá ani za nic.a když se mu chce tak zpívá třeba sám v půl páté ráno.Neboj,on se všechno naučí,opravdu všeho moc škodí-pokus se soustředit třeba sama víc na sebe a nechej prckovi víc prostoru,uvidíš půjde to.
Jessenko,no existují i jiné básničky,písničky,hračky…chceš říct,že prcek nemá zájem absolutně o nic? nebaví ho kostky,barevné obrázky v knize,plyšová zvířátka..nic? měla bys jej spíše podporovat v tom co baví jeho…na nějaké napodobování a říkání říkanek je brzy.
Děti mají rády třeba hru na schovávanou zakončenou velkým bááááf:-) a pak lechtání. Co maňáskové divadlo.
Venku..ukazuj kytičky,zvířata.říkej jak dělají…a pak zkus ukázat v knížce aby měl vazbu. nečti text jen komentuj obrázky…a může se stát že prcka bude více než obrázky zajímat jak se dá kniha ohnout a jak se dají listy trhat:-))) to je normální..
Zjisti si jestli máte v okolí nějaké mateřské centrum a od kolika měsíců se tam dětem věnují..většinou děti začnou pěkně spolupracovat a učit se říkanky právě tam.
upřímně do roku až do 18měs je to s řečí a spoluprácí vážně těžké a vážně jsou mezi dětmi velké rozdíly…
mluv na prcka,zpívej mu,ukazuj mu jak se tancuje na hudbu,stavte komíny a autodráhy…ale netlač na něj…pokud mu to není příjemné tak se spíše ještě zpomalí když ho budeš nutit…on se učí Tvým příkladem..třeba by ho více bavilo míchat vařečkou v misce než ukazovat kde je auto:-))))
Máte čas. K