Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Z holky kluk
Dnes jsem potkala po letech “dceru“ své bývalé kolegyně. Slyšela jsem, že se nechala předělat na kluka…. přesto mě to překvapilo. Je to divné, jako by to byl úplně jiný člověk. Zdá se mi, že je ještě napůl ženská, ale hlas má jako chlap, rysy v obličeji se taky hodně změnily. Musí to být strašné – ten pocit, že je něco špatně, že bych měla být v jiném těle. A to odhodlání s tím něco udělat, zvlášť když bydlíte na malé vesnici, kde vás každý zná. Zajímalo by mě jak se cítí teď – jestli jako muž nebo žena??
ver ze tahle divenka pokud do toho sla se nikdy necitila jako divka…ale jako kluk od zacatku…a ted je stastna
Máme v rodině takového kluka, je to hodně vzdálená rodina. Odjakživa nosil podpatky, mamce kradl šaty ze skříně už ve věku 2,5 let. Na základce se mu všichni posmívali do buzerantů, odvrhovali ho. Toužil být ženou, v pubertě mu nerostly ani vousy, nechápu to, byl prostě jak holka, jemné rysy, chování, hlas… Ve školách mu to opravdu dávali sežrat, bylo mi ho líto, pokud se člověk liší, společnost ho nenávidí, měl sebevědomí na nule a pomýšlel na sebevraždu. Pojišťovna nechtěla operaci na ženu zaplatit, on si to nejdřív myslel, že případům,kdy je to od narození, se to platí. Našel si nakonec holku lesbičku, žijí spolu, je nadále kluk, dostal nějaké hormony, vousy rostou, žije normálně. Akorát si pořád říkám: co z toho života má, když se mu smějou, když není tím, čím chce být….
taky znám jednu takovou, předělanou na chlapa, bohužel, tím mé informace končí.
No já myslím, že se jako muž cítila odjakživa.