Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Rozvod
Dobrý den, ráda bych poprosila o radu pro mou švagrovou, i když její příběh je podle hesla „kdo chce kam, pomožme mu tam“. V roce 1998 začala chodit s rozvedeným mužským, přistěhovala se k němu do bytu a začali vést společnou domácnost, přičemž se cca 2 roky starala, kromě svého syna z 1. manželství, i o jeho 2 děti, které měl svěřeny do péče. Když začal mít v roce 2000, po propuštění ze zaměstnání pro nabdytečnost, problémy s hraním automatů, táhla nejen celou domácnost, ale i jeho dluhy, ze svého mizerného platu prodavačky. Nakonec prodala i nějaké své zlato, aby dluhy zaplatila. Jeho děti se po čase vrátily k matce.Následně se dohodli,aby se dostal z té závisloti, že on prodá svůj byt za velmi lukrativní částku (téměř 4mil), koupí dům a za zbylé peníze v něm zařídí hospodu. Tak se také stalo. Odstěhovali se mimo Prahu, zařídili hospodu, jejíž majitelkou však byla má tchýně, neb druh švagrové nezískal živnost (je vyučený autolakýrník), druh stál za pípou, o nic víc se nestaral (objednávky zboží atd. zařizovala švagrová),čepoval, nejen pivo, hostům zdarma,až přived, nejen hospodu, ale i vekšeré získané peníze, na buben. Takový malý tunel na svůj vlastní účet. Pak se rozhodl, že si švagrovou vezme a slíbil, že jelikož je „takový lump“, přepíše alespoň část baráku na ni, kdyby se s ním něco stalo, aby měla kde bydlet. Sliby chyby, švagrová ho k tomu nijak netlačila, neb jí někdo poradil, že to není potřeba, kdyby se s ním něco stalo, jako manželka bude s jeho dětmi dědit ze zákona. Tak spolu žili jako manželé v té chátrající barabizně, neb došly peníze a švagr je lempl. Když došly peníze, švagrová nastoupila do práce a živila ho. On sám začal chodit do práce až ve chvíli, kdy se jí stal vážný úraz a její nemocenská jejich výdaje už nepokryla. Letos na prvního máje místo polibku po rozkvetlou třešní sdělil švagrové, že miluje jinou, hoří mu pro ni v srdci oheň (jeho slova) a nechť se sbalí a vypadne z jeho baráku. Následně si jinou do baráku nastěhoval a podal žádost o rozvod. Švagrová se nesbalila, má tam totiž trvalé bydliště a naštěstí i oddělený prostor. Jediným společným majetkem je auto, na který si ona vzala hotovostní půjčku, která ještě není splacená, a které je napsané na něj. Dohodu o vypořádání bydlení a majetku nemají, neb s manželem se nedá mluvit, a on sám ji jako žalobce švagrové nepředal, není ani součástí předvolání k soudu, ani se o ní v návrhu na rozvod nezmiňuje ( podle mne zde vůbec nejsou splněny podmínky k rozvodu, kromě již uvedeného jsou to navíc sotva 2 měsíce od ukončení jejich společného finančního i sexuálního života). A samozřejmě, ona ani, nepřipravena na tuto situaci, nemá vůbec žádné peníze pro stýčka příhodu. Klidně se s ním rozvede, růžové brýle spadly, ale ráda by ze situace, kterou nezavinila, něco pro sebe získala. Navíc nemá kam se synem jít. Podle mého názoru by se jí on měl postaral o bydlení, pokud chce, aby odešla z trvalého bydliště (vyhnat na ulici ji díky tomu, že je zatím jeho manželka s TP v baráku nemůže, ale donekonečna tam bydlet taky nemůže – i když takový případ ze svého okolí také znám), a to minimálně tak, že by jí měl přispívat na podnájem nebo tak něco. Poradí někdo, jak do toho? Jak vyřešit bydlení (ona nemá moc šancí, neb je vystudovaná chovatelka hospodářských zvířat a je jen náhoda, že je vedle vsi statek, kde našla zaměstnání), případně jak žádat nějaké odstupné, když převážnou většinu společného, ať již přemanželského nebo manželského, života chod rodiny zabezpečovala ona (finančně i vlastní péčí o domácnost a manžela), a je-li vůbec šance na takovéto řešení?
Alexandra
Jestliže je dům, v němž švagrová bydlí, ve vlastnictví jejího manžela, může ji tento po rozvodu nechat vystěhovat, protože švagrová zde má pouze odvozené právo bydlení, které je podmíněno právě souhlasem vlastníka domu (manžela).
Pokud zde bydlela delší dobu, mohla by s ohledem na dobré mravy požadovat v případě vystěhování zajištění bytové náhrady, jinak na ni ale právo nemá. Nejlepší by pro švagrovou bylo poradit se o své situaci s právníkem osobně.