Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Výživné nerozvedené-rozvedené manželky
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na výživné rozv.-nerozv.manželky. V říjnu 2006 jsem požádala o výživné na nerozvedenou manželku. Až nyní mi přišlel od soudu dopis s žádostí o doložení důkazů.Ty jsem tam poslala a čekám na další vyjádření nebo na trmín soudu. Může soud s takovým časovým odstupem určit výživné a bývalý manžel mi to musí dohradit? Za jakých podmínek mám nárok na výživné rozvedené manželky a musím o něj žádat zvlášť nebo bývalý manžel bude případnou určenou částku platit i jako rozvedený?
děkuji Martina
Martina
Pokud jste návrh na přiznání výživného pro nerozvedenou manželku podávala v říjnu 2006, soud vám výživné může přiznat právě od října 2006, resp. ode dne podání návrhu k soudu. Předpoklady pro přiznání výživného jsou uvedeny v zákoně o rodině:
§91
(1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost.
(2) Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná.
(3) Tato vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí.
Chcete-li i výživné pro rozvedenou manželku, musíte podat nový návrh, přičemž podmínky pro přiznání výživného jsou přísnější – nestačí, že manžel vyživovací povinnost neplní a vaše životní úroveň je odlišná, v případě výživného pro rozvedenou manželku je důležité, aby manžel(ka), který výživné žádá, nebyl(a) schopen (z objektivních důvodů) se živit sám. Klasicky jsou to matky na mateřské dovolené nebo invalidní důchodci, kteří mají velmi omezenou nebo žádnou možnost pracovního uplatnění a jsou odkázáni na dávky od státu. Rozvedený manžel má navíc právo jen na přiměřenou výživu, nikoli na zajištění stejné kulturní a hmotné úrovně jako bývalý partner, od kterého se výživné žádá.
Zákon o rodině:
§92
(1) Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich.
(2) Tato povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům.