Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Už to zase jede
Hlásím, jak pokračuji s nákupem bytu. Dnes mi přišel mailem od právníka návrh smlouvy o smlouvě budoucí, výpis z katastru nemovitostí a návrh smlouvy o převodu bytové jednotky. Když jsem všechny ty dokumenty tiskla, volal mi odhadce, že si zítra mohu vyzvednout odhad – mimochodem, vyšel dobře, odhad není nižší než kupní cena (měla jsem strach, kdyby byl nižší, nepůjčila by mi banka celou částku). Teď budu čekat na schválení hypotéky a pak už nic nestojí v cestě. Už začínám věřit, že je vše na dobré cestě. Klepu se jak ratlík, bolí mě hlava už skoro týden…… ještě pořád není nic jisté.
Máš pravdu, že se chováme jak malé děti na písečku. Opravdu to nejde mu to říct…. on si něco vezme do hlavy a když to nejde podle toho jak si to představuje (aniž by sám řekl jaké má představy) tak je zle.
Já jsem mu to řekla, že s ním nejedu na dovolenou, že hledám bydlení (dokonce jsem mu řekla, že máme vyhlédnutý byt), že prostě našemu vztahu je konec. Odstěhovala jsem se ke klukům do pokoje…… spala jsem na zemi.
On mi řekl, že máme vypadnout do 1.června, že chce narozeniny oslavit už bez nás….. já začala balit a připravovat věci na první stěhování do kuchyňky do školy. Pak vychladnul, řekl, že samozřejmě můžeme zůstat než se všechno vyřídí a že samozřejmě nebudu spát na zemi. Souhlasila jsem s tím, že se rozejdeme v klidu ….. já si to představuju jinak a on asi taky. Od té doby o tom vůbec nemluvíme, on dělá hodnýho a předpokládá, že zůstanu, já neříkám nic….. stačí, že jsem mu to řekla jednou a dost jasně. Nemyslím, že má smysl jemu cokoliv vysvětlovat, zbytečně by byl agresivní…. ani tenhle stav není v pořádku, ale je to lepší než válka….. už jsem byla v takovém stavu, že jsem chtěla vjet na kole cestou do práce pod náklaďák…. ale co kluci? a co chudák ten řidič…… pak jsem ve vlaku přišla do uličky a byly za jízdy otevřené oboje dveře – lákalo mě to “vystoupit“
Nechci obhajovat, vím, že je všechno špatně, ale jsem na tom psychicky už vážně hodně špatně. Až budu ve svém, tak si s tím poradím. Vím, že bude otravovat, já už ho k sobě nepustím. Chvíli bude dělat hodnýho a až zjistí, že zbytečně, bude zlý, ale s tím už si snad poradím…. dokud budu u něho, jsem jako svázaná, zadupaná do země, nejsem to já……… už se chovám jako jeho dcera Eliška – vůbec se nedivím, že je taková ušlápnutá chuděrka.
Peťko, já mám strach, možná to nechápeš….. je fakt, že jsem ho hodně milovala a není to jednoduché ho odmítat a není to lehké ho ani přijímat…… říkám si, že to musím vydržet, nevím čeho je schopen, opravdu se ho bojím…. taky si připadám jako d..ka a sama spoustu věcí nechápu. Nechápu jak jsem se mohla do téhle situace dostat a ještě do toho vtáhnout děti. Jemu nemůžeš nic říct na rovinu…..a bez rizika – on si všechno stejně ve své hlavě upraví dle svého ….. já se ho opravdu hodně bojím. A nemusíš se omlouvat, já kdybych tohle sledovala z bezpečí, taky bych to nechápala a možná odsuzovala.
Blanko, já tvůj “příběh“ samozřejmě sleduji. Držím ti palce, ať je vše za tebou a jsi hlavně šťastná.
Ale i když to asi nechceš číst, stejně mám pocit, že se chováte jak malé děti na písečku. To opravdu nejde říct, promiň…představovala jsem si to jinak, náš vztah nemá budoucnost, půjdeme každý jinou cestou?
Co budeš dělat, až tě bude navštěvovat ve tvém novém bytě? Budete zase tam, kde jste byli? Polevíš, nebo se budeš zamykat a dělat, že nejsi doma?
Proboha, když někoho přestanu milovat a rozhodnu se pro rozchod, resp. odchod, pak přeci s tím člověkem už nebudu spát. Nikdy jsem toto řešit nemusela, možná to vidím jinak a opravdu tady čteme jen pohled z jedné strany. Nevíme vlastně vůbec, jak to u vás vypadá. Ale beru tě jako inteligentní ženu, takže některé věci fakt nechápu. Promiň.
Včera byl i Libor jaksi nesvůj, asi mu dochází, že vážně odcházím (ale vůbec o tom nemluvíme). Musím se přiznat, že opět provozujeme společné postelové hrátky….. pro mě už to není milování…. jen uspokojování potřeb…… vášeň je pryč – z mé strany, on se lísá jako už dlouho ne….. a mě už to není příjemné…. jen držím a připadám si jako mrcha. Možná by bylo příjemnější, kdyby nebyl tak “miloučkej“
Panáka si včera dal asi on (já zůstala u pivka)….. ještě, že odpoledne přišly jeho děti…. bylo trochu dusno než se objevily….. dnes je v práci a zítra taky, tak se mi bude lépe dýchat
Mimochodem, odhad už putuje do banky a já budu čekat na schválení a pak už mě čeká jen podepisování všech těch smluv a konečně stěhování. Ale ještě není ruka v rukávě
Blani, dej si panáka a drž se!!! A děkuji za vzkazík…
Blani drž se, míříš do finále :-))) vicikovka
Dej si panáka a něco sladkého, ať se ti napraví žaludek a nervy, hlavně ať ti to konečně všechno bez problémů vyjde.
TaHad, vydrž, čekání je vždycky nejhorší, horší to už ale nebude, to nám věř. Věci se pohnou, uvidíš, ještě užiješ kousek hezkého léta 🙂
Vydrž, bude zas dobře, je krásné to číst,že se to všechno už rýsuje 🙂
Jsem si myslela, že jsem v klidu a v pohodě…..nejsem, chce se mi brečet, není mi vůbec dobře, nějak to na mě padlo…. nastřádalo se to ve mě za pár dní a jsem zas hotová s nervíkama
Držím palce,hlavně ať jsi ty i kluci zase v pohodě a v klidu!!
Tfuj tfuj tfuj:-)))
Cvrček
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.