Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Výchova
Maminky,jsem naprosto a doslova zoufalá.Mám 26měs. chlapečka a je naprosto nezvladatelný.Neposlechne,musí být po jeho ať je to cokoliv,jinak se válí po zemi,nebo brečí.Dnes jsem z něho už brečela i já.Nikdo nestojí o mojí návštěvu s ním.Všude si dělá co chce,křik a naplácání na něj neplatí.MOC dobře rozumí,je chytrej a šikovnej,ale nemluví.Jenom něco málo,ale domluva s ním není.Jenom tak pipi táta apod.Někdo mi říká,že to je tím,že právě nemluví,ale není to není ono.Prostě se postupně hroutím a představa s ním někam jít mě děsí.Nesnáší nákupní centra,kde jsou jiné děti v pohodě.Kroutí se na kočáru a vypustit ho tak uteče.Že bych se mu ztratila mu vůbec nevadí….Prostě jde a nezajímá ho,že mě nevidí.PORAĎTE MI.Děkuju
Radka
Radko,mám doma stejně starého kluka a chová se podobně. Taky moc nemluví, jen pár slovíček, jak píšeš.Mám pocit,že se někdy vzteká proto, že mi nedokáže říct,co ho trápí,co zrovna chce,že má pocit,že mu nerozumím. V obchoďáku i jinde si jde po svém, je mu jedno, že jdu jinam. Vždycky se ho snažím co nejdéle udržet na kočárku, příp. mu koupit nějakou drobnost, funguje třeba flaška se sladkým pitím nebo nejlevnější autíčko a když se začne vzpouzet, tak nákupy ukončím. Nejlepší je, když se může podle svého vyběhat na zahradě. Taky hledám rady,jak mu porozumět,jak se v těch situacích zachovat,ale nic moc jsem nenašla.Zkus si koupit knihu Nejšťastnější batole v okolí od Harvey Karp,tam jsou docela dobré rady.Jinak asi rada je vydržet,vydržet to období vzdoru,snažit se nenechat se vytočit a říkat si, že nám roste osobnost.Tak se drž a občas si od něj zkus odpočinout.
Petra
ahoj,jako by si mluvila o mojí malé(26měs),je to s ní prostě šílené,někdy má světlé chvilky,ale většinou když není pojejím tak řve kouše,škrábe atd(a to i mě)už jsem z toho taky celkem zoufalá,připadám si že je to moje chyba,protože jiné děti takové nejsou,neříkám každé se vztéká,ale u nás je to na denním pořádku.prostě se uklidńuji že je to povahou,je strašně temperamentní,a už mluví docela hezky,což si myslím že to ve vašem případě nějak nesouvisí,znám plno nemluvících i starších,prostě to musíme vydržet,a nedívat se co si myslí okolí,i když je to někdy k nevydržení,upřímně tě chápu a jsem ráda že v tom nejsmesami.papa martina a kristýnka.
martina
Ještě: Zkus mluvit na chlapečka pomalu a spíš tišeji, ale jistě. Vytváří to dojem síly a klidu, i když v jádru klidná nejsi :-))
Proč Ti vadí, že chlapeček brečí, nebo se válí po zemi? :-)) To přece není tvoje prohra. Dokud si záměrně neubližuje, je to v pořádku… Moje kamarádka má stejné problémy jako Ty, s tím rozdílem, že její chlapeček jde s hlavou proti zdi :-((
Raduš, já myslím, že v prvé řadě by sis Ty měla odpočinout. Jak funguje otec? Věř mi, že dokud budeš Ty unavená, nervní a nejistá, nezvládneš to…. Už z toho důvodu bych zkusila vyhledat odbornou pomoc. UKLIDNÍ PŘEDEVŠÍM TEBE a pomohou Ti najít správnou cestu k synovy. A zkusila bych také foniatrii….