Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
pořád křičí
Ahoj všem, už to nějak nezvládám, tak píšu. Ema (2ra3m) mi už leze na nervy a to pořádně. byla jsem na ní pořád tak pišná, nehádala se se mnou, nechtěla všechno co vidí, neztekala se …. najednou jako když utne. pořád na mě kvůli všemu křičí nebo bulí, už nevím jak na ní. Dřív pomáhala domluva a slib, že to co chce bude později nebo až si uklidí atd., ale teď nezabírá ani to plácnutí. řeknu jí, že pohádku teď nepustíme a je oheň na střeše, začne ječet, chci a když to nezabere, tak něčim mrskne a když nezabere ani to, tak mě plácne. To pak dostane přes ruku a začne bulit. A to pořád dokola, a hlavně kvůli všemu, že nechce jíst tohle, že nechce jít ven, pořád něco nechce a nebo naopa a je to k nevydržení. Manželovi to nedělá, tak nevím, co jsem udělala špatně. Nepovolím, to si hlídám, ale občas už se neudržím a taky na ni křičím… poraďte. Díky
Já tedy svoje názory stále měním jak Terezka roste :-)) Každopádně – řekla bych, že jsou období, kdy plácnutí na zadek je kontraproduktivní, a pak jsou období, kdy po upozornění mohou pomoci. Terezka dostane plácanec tak 2x týdně – ale až teď po pátém roce… Teď má období dětské puberty a je stráááášně chytrá (hlavně po příchodu od kamarádů) a potřebuje být děsně sexy a my jsme nemoderní :-)) Takže když už opravdu hodně provokuje, tak jí plácnu. Ale vztek se takto řešit nedá. Máme výhodu v tom, že máme zahradu, tak já jsem jí vždycky vyhodila na zahradu a tam se vyvztekala :-)) – No, a musím říct že dost mi pomáhalo, když jsem odešla do druhé místnosti a tam jsem si také pořádně zařvala :-))
Jen přidám další knihu:
„Máte neklidné dítě“ – tam jsou rady jak s dítětem mluvit, aby ke konfliktům docházelo méně často. Moc mi pomohla……
Ahojky, ty jo, jako by jsi mi mluvila z duše, malá to delá ted poslední 3 tydny taky. brek, brek, vztek a když rázně zakážu, pokouší se mě také placnout, což ji chytnu ruku a zeptam se co to děla a kde to videla. nechapu, kde to mohla vubec videt! po těch knihách se také podívám, a přectu si ji, krom Tvoje díte….tu mám ted rozečtenou a je opravdu zajímava.:o)) Přeji pevné nervy jako u nas. veřím že se to zlepší. Amm
Mirko, moc děkuju za radu. Určitě si ty knihy seženu, četla jsem od pana Matějčka Po dobrém nebo po zlém. Snažím se nekřičet a neplácat, ale i já jsem z domova zvyklá na tuto výchovu. Snažím se tak nedopadnout, ale někdy to nezvládám. Zatím co tady píšu, si ta naše vzteklice sundala pyžamo, protože tohle nechce. Chce se slonema to je špinavé. Asi bude dneska spát nahatá, ještě že je teplo 🙂
Ahoj olívko!
Tak u nás je to podobné.Když jsem doma já tak naše Evička (28 měs.) řve ,vzteká se pokud není vše hned a pokud je doma manžel sám, tak to nedělá.
Zrovna v pátek jsem zažila její největší výbuch vzteku, protože jsem jí nechtěla utrhnout hned pampelišku.Vyndala jsem jí z kočárku a sama si sedla na takový patník v parku a čekala jsem až jí to přejde.Dupala ,skákala, pak si z výšky sedla na zadeček ,řvala.No trvalo to asi 15 min.Víš , mě ty její vzteky strašně vytáčí a nevím ,kde se v člověku bere ta „chuť“ nařezat toho vzteklouna, aby to už nedělal.Už se tady hodně mluvilo o tělesných trestech, nesouhlasím s nimi a obdivuji ty maminky, které své dítě ani jednou neuhodily.Ale nevím jak ty, já jsem bohužel vyrostla v době a v rodině, kde křik plácnutí bylo první a jediné řešení.A protože to chci změnit tak ,na sobě pracuji.
Pokud se na mě nebudeš zlobit, tak bych Ti moc doporučila dvě knížky,tu první jsem už četla a tu druhou hltám teď.
Jenom upozorňuji, že nejde o to dodržovat vše ,co tam píšou, ale vybrat si to co Tě osloví.
1.Jak být dobrým rodičem -Jirina Prekop
2.Tvoje dítě jako šance pro tebe – Zdeňka Jordánová
Neboj,se jsi určitě ta nejlepší maminka jakou může Ema mít.Hodně štěstí.
Mirka