Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Dědictví a závěť
Dobrý den,s přítelem jsme si pořídili starší rodinný domek. Já mám 2 děti z předchozího manželství, které žijí se svým otcem v domě který zůstal po rozvodu ve vlastnictví bývalého manžela.Spolu s přítelem máme půlročního syna.Dotaz zní: Jak vyřešit situaci s dědictvím, když si nepřeji, aby děti měli nárok na dům, ve kterém nyní žiji, neboť jim zůstal dům po rozvodu rodičů. Navštěvují mě jen občas a vztahy nejsou ideální.Dům je navíc zatížen hypotékou, takže v případě mé smrti by se přítel dostal do finanční krizi při vyplacení dětí z prvního manželství. Děkuji za odpověď
Jana
Nevím, jak máte zapsané vlastnictví domku v katastru nemovitostí – pokud nejste manželé, zřejmě máte domek v podílovém spoluvlastnictví s přítelem s tím, že velikost podílů byla stanovena kupní smlouvou, popř. činí 1/2 pro každého.
Ze zákona by po vás měly dědit všechny vaše děti (bez ohledu na to, zda jsou z prvního manželství nebo nemanželské apod.)
Do dědictví se přitom zahrnuje veškerý majetek zůstavitele, tedy nejen aktiva (v tomto případě podíl na domku), ale i pasiva (zde nesplacená část hypotéky). Od aktiv se odečtou pasiva a přiměřené náklady na pohřeb a výsledná částka je čistá hodnota dědictví. Tato částka by se teoreticky měla rozdělit na tři díly (pokud máte tři děti), resp. by se dědici měli domluvit, jakým způsobem se vypořádají – zda podíl na domku zdědí jeden z nich a ten ostatní vyplatí, nebo zda si vaši část domku rozdělí, takže se stanou jejími podílovými spoluvlastníky. Dědici mohou i dědictví odmítnout nebo se svého podílu vzdát.
Přítel, pokud by se do doby vaší smrti nestal vaším manželem, by k dědicům neměl žádné povinnosti (vyplácet je apod.), protože by po vás ze zákona nedědil. Pouze pokud by se děti staly spoluvlastníky domku, mohl by chtít od nich jejich část odkoupit – s tím by však musely souhlasit, popř. by přítel musel podat žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví.
Jiná situace by nastala, pokud byste v době vaší smrti byli manželé – pak by dědil spolu s vašimi dětmi stejným dílem a pokud by se s nimi dohodl, že zdědí vaši část domku, měl by je vyplatit (pokud by nedostaly svůj podíl dědictví v penězích nebo jiných věcech z dědictví nebo by se svého podílu nevzdaly).
To, co jsem uvedla, se týká dědění ze zákona. Pokud byste učinila závěť, mohl by po vás dědit i váš přítel, ovšem na děti by se musel dostat minimálně jejich zákonný podíl, pokud by byly nezletilé (do 18 let) nebo 1/2 zákonného podílu, pokud by byly zletilé.
Jediná možnost, jak děti zcela vyloučit z dědění vašeho majetku je sepsat listinu o vydědění, ovšem ta musí (stejně jako závěť) splňovat určité náležitosti a hlavně musí obsahovat důvod vydědění – přičemž vydědit lze pouze z důvodů uvedených v zákoně (občanský zákoník, § 469a). Navíc pokud by potomek listinu o vydědění napadl žalobou u soudu, mohl by soud dospět k závěru, že důvody vydědění ve skutečnosti dány nebyly a dítě by dědilo stejně.
Skutečnost, že děti z prvního manželství dostaly nějaký majetek od svého otce (i kdyby byl tento majetek původně ve vašem SJM), není pro to, kdo bude po vás dědit a co podstatná. Pouze pokud by děti z prvního manželství dostaly nějaký dar od vás (a nešlo by o obvyklé darování), tento by se jim na jejich podíl započetl a dostaly by o to méně.
Jiná možnost by ještě byla převést svou část domku na někoho jiného – přítele nebo vaše společné dítě (ať již bezplatně nebo za úplatu).
Pokud jste skutečně rozhodnutá nenechat dětem z prvního manželství nic, radila bych vám obrátit se na právníka a celou záležitost konzultovat s ním.
Občanský zákoník:
§ 469a
(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.
(3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.