Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
malá vzteklina
Ahoj maminy, jsem docela zoufalá, mám holčičku necelých 11 měsíců, vztekala se snad už v břiše:) a hned po narození se rozčilovala a kousla mě do prsa, je to pytel blech, s tím nic nenaděláme:) ale teď si s ní nevím rady. Vzteká se, prohýbá se, vříská ze všech sil – prakticky od narození – nejčastěji když je omezená v pohybu – v ohrádce (nutnost, máme velkého psa, nemůžu ji nechat úplně volně a když jdu na záchod nebo krájim cibuli, tak tam prostě musí), v autosedačce (jsem mistr zpěvu, došlo už i na internacionálu…), o kočáru ani nemluvě (kvůli možnosti pohybu jsme sehnali kšíry, takže v něm stojí a hopsá, ale cesty MHD jsou horor)- většinou jí to vymlouvám, chvilku ji nechám vztekat se, snažím se ji zabavit, hraju s ní hry na „ještě to a to a už si budem hrát“ a pak jí věnuju 100% pozornosti(možná mírně předčasně, asi to „něco za něco“ ještě nechápe) , ale poslední dobou mě ničí – vzteká se už při náznaku toho, že musím dělat cokoli bez ní. Vím, že to JEDNOU přejde, ale už se vztekám i já, někdy musím odejít nebo si plácnu někam stranou do polštáře – po třech hodinách vztekání se, když ji uspávám a pořád chce prso (vyloženě na uspání, nikdy nechtěla dudlík, jeho funkci plním já, jako za starých jeskynních časů…:) už jsem fakt na zhroucení. Vztek je neopodstatněný, vzteká se i když jsem u ní a držím ji v náručí. Nepomáhá ani dát ji někomu jinému (zkoušeli jsme mockrát). Prostě se vztekne a nazdar. Zhruba od půlroka jsem nastoupila systém nechat vyřvat a vyvztekat(samozřejmě po uspokojení hlavních potřeb – suchý zadeček a plné bříško) – ale jakmile se začne zalykat, nedá mi to. Poraďte, potěší každá rada:)
magda
Ahoj Magdo.
Mám doma také vzteklinku, ale my máme nyní období prvního vzdoru, jsou jí už 3 roky. Takže v tomto věku se už i ten vztek apod. dá řešit jinak, důsledněji a lépe.
Vztek je vlastně přirozený projev. Vztekáme se všichni a všichni máme právo na to se někdy hněvat. Dítě tuto situaci ale neumí zvládnout, neví co se sebou dělat.
Píšeš, že už jsi vzteklá i ty. Chápu, že celý den poslouchat pláč je nad lidské síly. Je mi jasné i to, že se nemůžeš holčičce věnovat celý den na 100%. Je ale pravda, že roční dítě si ještě samo hrát neumí a je nevhodné to od něj vyžadovat.
Určitě jsi už zkusila dát si malou do kuchyně, v době kdy tam potřebuješ něco udělat apod. Nenechávat jí v místnosti samotnou. Mluvit na ní a také jí do své práce zapojit. Je pak sice všude kolem hrozný nepořádek, ale to vůbec nevadí.
Na tvém místě bych se snažila se dcerce opravdu věnovat, vše ostatní počká. Být v klidu a v klidu řešit její vzdor. Když se vzteká, neodtahovat jí od sebe.
Musím napsat ještě jeden postřeh, byť s ním asi nebudeš souhlasit.
Jsem zásadně proti “ nechání vyřvat „. A myslím, že sama vidíš, jak se tato metoda projevila u tvé dcerky. Půlroční dítě bych neneachala “ vyřvat „, a už vůbec ne do stavu, kdy se začne jak píšeš, zalykat.
Jen suchý zadeček a plné bříško ke spokojenosti kojence nestačí. Třeba opravdu jen dcerka potřebuje tvůj kontakt, pomazlit a pochovat.
A ještě bych ráda napsala, že i když jsem starší dcerku takto chovala a věnovala se jí opravdu na 100%, nevyrostla mi z ní žádná kňourka, ani rozmazlené dítko. To jak jsem se jí věnovala se mi několikanásobně v dobrém vrátilo. A když teď vidím, jaká je z ní slečna, jen mě to utvrzuje v tomto přesvědčení a k mladší se chovám také tak.
Zkus dát na svůj mateřský instink. S dcerkou běžte hodně ven, dej jí prostor a podněty.
Tak třeba si tvoje holčička vztekací období vybere takto brzo a později bude hodné, miloučké dítko. 🙂
jezis,mam uplně to samé.ale uplně.doktor rikal ze to musi prejit samo.
jana