Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Strach z dětí
Dobrý den, začínám být zoufalá a proto bych se ráda poradila ohledně problémů se synem. Je mu dva a půl roku a má strašný strach z dětí. Vůbec se nezapojuje do hry, když někam přijdeme, kde se mu líbí, tak je to jen do doby, než tam přijde jiné dítě a to chce ihned domů. Chodíme i do MC, tam by nejradši na děti jen koukal z povzdálí, ale běda aby se k němu někdo přiblížil. Snažím se s ním mezi děti chodit a pomáhat mu se začlenit, ale občas je to prakticky nemožné. Na podzim čekáme druhé mimčo, myslíte, že by to mohlo pomoci, aby zjistil, že děti vlastně nic nedělají? Nechá si sebrat všechny hračky, neumí se bránit ani prosadit. Je to ještě normální, nebo bych s ním měla zajít někam k psychologovi. Jinak je na svůj věk moc šikovný, krásně mluví a rád si hraje s dospělými, možná mu jen nic neříkají vrstevníci….. Teď mi ještě tchýně přidala brouka do hlavy, prý žije malý ve svém světě a určitě má nějakou poruchu, já si ale myslím, že na ten svůj svět bezpečí by v tomhle věku mohl mít ještě nárok ???
Jaroslava
Ahoj, mám 3letou dceru a děti nesnáší …nesnense je ve své přítomnosti na vzdálenost tak 5-6kroků, nesmí si ji nikdo všímat, chválit,dotýkat vůbec ne to je okamžitě histerický řev a utíká ke mě. Nevšímat si ji je to co vyžaduje. Dovede dost dobře a bolestivě kousat a žduchat. Má ještě staršího sourozence a jakš takš se spolu snesou. Taky jdeme v září do školky a doufám že se to spraví.
petˇa
ahoj! náš kuba je také takový. dospělé celkem zvládá když na něj nešahají a nejsou moc hrr, ale děti vůbec. ale co ti chci říci: byla jsem prý taky taková a moje maminka také. A jsme teď :))úplně normální:)) obě!
Ahoj, tak tě můžu uklidnit, můj syn (26m.)je to samé…taky obchází děti, nebo chce okamžitě na ruce, jako by se jich bál, ale když přijdeme na hřiště, chvíli u mě sedí a pak si jde s nimi hrát..jenže zase než mu něco někdo sebere, tak zase je u mě…taky doufám, že mu pomůže školka, ale myslím si, že to je nějaký gen, protože náš tatínek byl absolutně to samé, a teď je společenský až hrůza a pusu nezavře, dokud mu ji někdo nezalepí :-)))
S.
Ahoj, jestlipak tchýně nemyslela autismus, což je podle mě úplná blbost. Já myslím, že miminko to může jen spravit, že je to ta nejlepší cesta. Pak přijde školka, jak píše Pitula, zlepší se to. Kamarádka má chlapečka a ten byl naprosto stejný! Teď je to lepší, už i tím, že se navštěvuje se svou ségrou, která má teď taky děti.
Darča
Podle mě je normální, takovej byl můj synovec, když šlo proti němu dítě, obešel ho po trávě, MC bylo pro něj za trest. Pak se to ve školce zlepšilo kolem 3,5 roku, teď je mu 6 a je drzej jak vopice ,hlavně na děti:) dost si dovoluje. Je jedináček, zatím. Myslím, že když bude mít sourozence, moc mu to pomůže. Neboj, bude to lepší:-))).