Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
vzteklík
Ahojky holky. Malému je 13 měsíců a už nějakou dobu je z něho hrozný vzteklík. Vzteká se při přebalování, oblíkání, jídle apod. Myslíte si, že je to věkem, a že to zase za nějaký čas přejde? Dříve takový nebýval, dokázal se v klidu soustředit a vnímat mě. Nechal si všechno vysvětlit. Jak mám reagovat? Mám to vztekání přehlížet, nebo mu dávat najevo, že takhle ne? Máte podobné zkušenosti? Jak jste to řešily Vy? Děkuji moc za Vaše názory. Hlavně mi prosím napište, že to přejde :-))
Tilio-nelituj,že touží dělat víc než zatím zvládne-to je přece skvělé-je temperamentní a uvidíš bude brzy mluvit a dělat Ti báječnou společnost.Tak vydrž bude líp:-)))
Tilio-já sem v jednom období-konkrétně kdy se malý učil chodit-měl 8 měs-trávila celé dny v ohybu a zachraňovala.Odpol ve 4 hodiny ,kdy chodil manžel z práce sem byla v takovém stavu,že sem mu ho beze slova předávala hned jak se objevil ve dveřích.Nedej Bože když dělal do 7-to sem se nasáčkovala ke kamarádce-protože bych to asi nepřežila.Malý chodil sám brzo ale naprosto bezhlavě se pouštěl do prostoru.Není o co stát-děti co chodí normal kolem roku jsou daleko opatrnější.K
Ale je to o nervy, když jsem s ním celé dny doma sama. To Vám ale nemusím vykládat, že?
Děkuji všem moc za reakce. VlaďkoJ., já bych ho nechala pomáhat, jenomže je trošku problém v tom, že ještě nechodí a ve svém věku ještě pořád nesedí. Takže je buď na kolínkách nebo na bříšku. Proto odpadá pomoc jako míchání, podávání apod. Plenky používám látkové, takže ty mu raději dávat nebudu 🙂
Ale všechno určitě příjde. Akorát by toho chtěl už dělat víc, než může a v tom je asi ten problém. je hodně aktivní a potřebuje pořád něco dělat. Takže to vztekání je asi jenom z nudy. Nebo když ho zdržuju svýma nezajímavýma činnostma….. 🙂
Jo a ještě k těm neznámým „hračkám“, malý odmala zbožňuje mastičky, krémy, … hlavně pozor, ať to neotevře a nepapá.
Tilio, tak jak radí karamela, nebo když třeba škrábeš brambory – sedni si na zem, dej si tam hrnec a pytlík brambor a ať ti je malý podává a oloupané dává zase do hrnce. Dělala jsem to tak s ním od roka, teď už sám ví, co má dělat a kde co patří. Ovladač dá sám od sebe na televizi – pak čeká, až ho pochválím:-))), zvedne papírek a vyhodí ho do koše (využívej toho, když vaříš a po přebalení mu dej plínu, ať si ji sám vyhodí), malý mi chce pořád pomáhat, ale bohužel tam, kde to nejde, tak se ještě někdy vztekne.
Ale dlouho trvá, než se to dítě naučí, později je to však super, když vidíte malé škvrně třeba zametat, jsme s malým docela sehraní – hlavně, co se týče domácnosti.
Někdy ty děti chápou víc, než si myslíme.
A když prostě ti pomoci nemůže, tak ho nech vyvztekat a nabídni mu jinou činnost – učí se tak trpělivosti, i když teda ten můj prcek jí moc nemá, ale doufám, že i toto příjde.
Moc ti držím pěsti a přeju pevné nervy.
Víš co tak ho vem do té kuchyně sebou a dej mu tam taky práci-vyskládat vařečky,misky,magnetky na lednici….a Ty že musíš pracovat.To je fakt a tím to končí-nic lepšího nedostane. Nezvykni si ho že jsi pořád po ruce-jde o to že musí brát Tvé umývání nádobí,vaření…jako normální věc a že ho tím neodstrkuješ. Taky umývám na etapy:-) přečtem knížku,postavíme komín-umyju nádobí,složíme puzzlíky,uvařím oběd,….zvykne si a naučí se spoustu nových věcí-samostatnost,kreativita,i přendáváním misek se formuje jemná motorika rukou.K
Díky moc, ještě jsem chtěla napsat, že třeba dříve se vztekal, když jsem se mu delší chvíli nevěnovala (což je samozřejmě pochopitelné), ale teď, i když se mu dlouho věnuji a pak jdu něco udělat do kuchyně, tak stojí pode mnou a řve a řve. Já to ignoruji (ale leze mi to už na mozek :-). Myslíte si, že pochopí, že si tím takhle nic nevyřve? Myslím si, že se mu jinak přes den věnuji docela dost, takže tím asi netrpí. Díky díky
Myslím ,že to máš v podstatě zmáklé-ono moc toho nového vymyslet nejde:-)) Jen zkus u toho oblékání ty nové/jinak schované zajímavé hračky-třeba kartáček,obal od cd,…:-)/ a popisuj co děláš.Časem se to zlepší.K
Děkuji za rady. Tohle všechno v podstatě vím. Dříve mi při přebalování taky stačilo, že jsem mu dala do ručičky hračku. Teď ji hned odhodí a řve ještě víc. Tak mu ji už nedám a přebaluju dál – co nejrychleji. Když ho vezmu z postýlky (tam se na mě směje a povídá si se mnou) a dám si ho na klín, že mu dám ponožky a potom ho obléknu) tak už se začne zase vzpínat a řvát. A když ho položím, tak je to ještě intenzivnější. To jídlo je teď taky problém. Musí mít něco v ručičce. Vůbec se mi to nelíbí, ale bez toho se nenají – prostě by nejedl vůbec a nic. Akorát, když se krmí sám (ručkou), tak to ho baví. Myslím si, že by ho asi více bavilo, kdyby se krmil sámi lžičkou. Myslíte si, že to mám už zkoušet? Není na to ještě malý?
Těch zákazů má doma jenom pár a na tom trváme (já i manžel). On to dobře ví. Když to občas zkusí, tak dostane plácnuto po ručičce a hned je mu to jasné a už nezkouší. Takže tak 🙂
Tilio ještě bych řekla dokud to půjde řeš to odváděním pozornosti na jinou věc.
A až to neprojde:-) a uvědomí si že ho chceš ošulit-tak si musíte spolu najít svou cestu.Vysvětlování nebo sem tam plácnutí-na každé dítko zabere něco jiného.
Jen buď důsledná/a celá rodina/ ať v tom malý nemá guláš.
Já se takhle furt snažila malého odnaučit kousat-a pak sem zjistila,že já ho za to sice plácnu ale drahý tatínek se nechá kousat a malému se ještě směje-takže se to s námi táhne už dlouho-i když tatínek už taky kárá-ale prcek to přece jen čas od času zkusí a po plácnutí se mi stejně směje-tak doufám že z toho vyroste.A dělá to jen tehdy, když si sednu k pc nebo se mu nevěnuju,že uklízím-prostě aby se mu dostalo pozornosti-nebo když je někde dlouho/čekárna/ a nudí se tam.Tak to je zas náš problém.K
Ahojky, tak mě malý začal se vztekáním hooodně brzo, vztekal se od rána do večera (ještě než měl rok, v době kdy začal lézt). Když něco nechceš – nesmíš ustoupit. Pokud budeš důsledná, dítě bude pak mírnější. Vztekání nezakazuj – je to jeho nesouhlas – říká tím, že se mu to nelíbí, jen prostě nedovol a nech vyvztekat. Vysvětlování ti v tomto věku asi moc nepomůže – dítě tomu může rozumět, ale nevezme to vážně. (Můj malý občas dostal plácnutí, když třeba sahal na zásuvky – nebezpečné věci jsem raději řešila tak, než abych pak řešila, že si ublížil. Začal s tím tatínek právě nějak po roce a já kolem 15-ti měs. v klidu, bez řvaní a následně jsem mu řekla proč to nesmí – jednoduše). Celé to období trvalo několik měsíců, ale kolem těch 16-ti měs. se to začalo zlepšovat, malý teď má v nás autoritu, taky se ještě vzteká, ale poslechne. Takže vztekání beru jen jako:“dobře mami, ale nelíbí se mi, že musím to“.
Má teď 20m. – teď už vysvětlování docela pomáhá. Někdy ale taky zlobí.
Neboj přejde to, ale jen když doma zavedeš pravidla a hlavně nezapomeneš chválit.
Jinak u přebalování – pomáhalo to, že když se chtěl otočit a vztekal se – otočila jsem ho zpátky – otáčela jsem tak dlouho, dokud tak nezůstal – sice se vztekal, ale nechala jsem ho (vždycky měl v ruce nějakou hračku)- pak už byl v pohodě.
U jídla – když nechtěl jíst – nenutila jsem ho. Většinou to bylo u oběda – pak šel spinkat. Když nesnědl nic – dala jsem ho do postýlky. Myslím, že jídlo má brát dítě jako samozřejmost, takže u jídla jsme si nikdy nehráli, nepouštěli televizi,… jedli jsme normálně u stolu a když nechtěl – tak nechtěl. Teď už papá normálně. Můžeš zkusit dát do ručky lžičku – to nám taky někdy pomohlo.
U oblékání – malému jsem dala do ruky autíčko, on si ho prohlížel a naučila jsem ho, ať si ho pak přendá do druhé ručky – když jsem dávala tričko. Takže se zaobíral autem a já v klidu převlíkala.
No určitě se bude vztekat méně často :-)) Ale že by Terezka v 5ti letech byla mírná a nechala si vše vysvětlit, to tedy nehrozí :-)) Přeci jen už se s ní dá o problémech mluvit..
V roce se toho asi moc dělat nedá. Jen pokud už jednou řekneš ne, tak neustoupit (ale rozmyslet, jestli skutečně je důvod říct ne), oblékání – možná v tomto věku ještě zkusit odvést pozornost, ale pokud to nejde, tak bych to prostě udělala co nejrychleji.. Sebrat všechny síly, obléct řvoucí dítě rychle je podle mých zkušeností lepší, než složitě dítě půl hodiny přemlouvat, stejně jsem se ani tak mnohdy záchvatu vzteku nevyhla.
No a nevím jak bys mu chtěla dát najevo, že takhle ne…
Jistě je to věkem-ale zas bych řekla že od teď už jen bude to vztekání měnit formu a intenzitu-bohužel. U nás zabírá jen vysvětlit,že teď uděláme tohle a pak hned bude to co on chce. Nějaké NE,nebo křik vyvolá ještě větší vlnu zloby.Jistě že mu nedovolím všechno-ale zas aby byl celý den jen plný to nechej,to nedělej,to nesmíš,to musíš…..Dítě pociťuje spoustu emocí a neumí je ještě dobře ovládat-pak hned vybuchne.
Buď ráda,že se projevuje-svědčí to o inteligenci,abstraktním myšlení,vývoji…
Při přebalování měj nachystané věci se kterými si normal nehraje,zpívej písničky…..
Myslím,že je to z nudy/přebalování,oblékání,jídlo-takové zbytečnosti:-))))/ a že zkouší co Ty na to.K
Ahojky, tak my to teď máme v 16-ti měsících. Natálka se šíleně vzteká, když není po jejím. Protože v tu chvíli, kdy se vzteká se nenechá pochovat ani nic vysvětlit, tak ji nechávám být a po chvíli na ní zkouším mluvit. Je to ale šílený.
Já pevně věřím, že to přejde a že je to věkem, že si to dítě prostě začíná uvědomovat samo sebe a zkouší, co může a nemůže.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.