Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
vztahy mezi ditětem a novým partnerem
Ahojky holky,kluci,pánové a dámy.Pořebuji poradit………Jsem rozvedená a mám 10 letou dceru,která mám problém s mím novým partnerem.S partnerem jsem již 3 roky a máme spolu ročního chlapečka.Ze začátku našeho vztahu dcera byla s přítele unešená kolikrát jsem měla pocit,že jim překážím já odpočítavala minuty,kdy,už konečně příjde.Ale ted´poslední dobou jen na ně nadává,dokonce jsem jí zaslechla s kamaradkou přes skype,jak jí říká,že ho nesnáší.Původně jsem myslela,že je n žárlí na malého,ale v tom to nebude.Myslím,že i partner se snaží si pro ní najít chvilku,i když má celkem naročnou práci.Možná je to nějáký předpubertalní stav,ale moc mě to mrzi,nechce nic udělat co ji řekne partner,např.jí pošle uklidit pokoj a ona mu odpoví,že ho nemusí zase tolik poslouchat. Prosím porad´te,chtěla bych,abychom mohli zase fungovat normálně.Díky všem.
Joo vztahy mezi novými partnery..můj bývalý muž si mé děti po svatbě adoptoval…vztah nám nevyšel…a ani děti dnes, když už jsou v pubertě k němu nemají nijak blízko. Bývalý manžel s nimi neumí jednat..když už mají svůj názor…Ani ke své vlastní dceři..taky jí od sebe odstrkuje. Někdy si říkám čím to je. Musím děti nutit..aby za ním zašly..aby nemohl říct, že je štvu proti němu. Dnes mám nový vztah..a koukám, jak si všichni oblíbili Honzu. Někdy mám pocit, že teď jsem mimo kolej já. Prostě ví jak na puberťáky..a to já kolikrát sama nevím. Možná to ani není v dětech ..jak si kolikrát říkáme ..ale v nás..máme pocit, že je vše v pohodě, ale ono ty děti chtějí něci jiného. Vidím to na svých…musím s nimi jednat jako kamarádka..mluvit a poslouchat. A že kolikrát koukám, co v nich hlodá. Něco mi ani neřeknou a spíš to ventilují přes partnera. A zjistila jsem, že se vlastně učím stále pochopit tu dětskou dušičku. Čím jsou starší..tím je to jiné a jiné.Jak těžké je vžít se do nich a pochopit co vlastně chtějí…mezi námi rodičovství je nekončící škola..Helena
Tak jak to tak čtu jak to popisuje Jajajani tak snad se mi to nestane.Já mám tedy 6-ti letou holčinu z prvního manželství a ted s přítelem máme 14-ti měsíčního klučinu.Zatím to mezi níma funguje,ale nikdy nevím co se může stát.Ted s toho mám docela pěknou depku.Ale zas na druhou stranu když si to tak vemu tak dcera bez vlastního otce vyrůstá od 2let a ani jí moc nenavštěvuje tak si zas myslím že u nás by se to stat nemuselo.A tobě Jajani držím pěsti a at se to změní k dobrému třeba je to jen menší puberta.
Tak přeji pevné nervy, možná si s ní ty nebo partner promluvte ve chvíli, kdy bude přístupná o tom, co se změnilo v jejím vztahu k němu a proč a jak to vidíte do budoucna. Řekla bych, že právě puberta je období, kdy by mělo dítě dobře znát hranice, za které by nemělo zajít …
Milá Jajajani, možná to bude souviset s pubertou, podle mě dost pravděpodobně.
Ale taky – musíte s partnerem táhnout za jeden provaz. Co on řekne, s tím prostě musíš souhlasit (i když je to donebevolající hloupost – vyříkejte si to pak o samotě, bez slečny). Když on zakáže, jen on může povolit. Bylo by taky fajn, kdyby měli ti dva nějaké společné zážitky (bazén, kino, kolo, divadlo apod.), ale i Ty a slečna dcera.
No a oba pak taky pevné nervy 🙂
Doufám, že moje rada nezní jako poučování, ale nám se to takhle vyplácí (i když se mi někdy otevírá nůž v kapse, co můj drahý je schopen říct 🙂 ale každý jsme jiný a každý dáváme dětem něco přínosného).
Tak ať to jde 🙂
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.