Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
zvýšení výživného na zletilé dítě
Ahoj Katie,
chci se nyní zeptat, jak to probíhá u soudu při zvýšení výživného pro zletilé dítě. Manžel dostal obsílku, kde je uveden jako žalovaný a žalobcem je jeho syn. Syn požaduje výživné zpětně od září 2006, započítal si náklady na studium /knihy 1200,-, stužkovací večírek 500,- apod./, ale tyto náklady dle mého názoru uhradil v minulém roce. Jestliže žaloba byla podána v lednu 2007, tak si myslím,že nemá nárok na zpětné stanovení výživného – nejdříve od ledna 07. Může uplatňovat i náklady za minulé období. K těmto nákladům se přihlíželo i při posledním stanovení výživného, které probíhalo v říjnu 2005. To měl započítany např. v hodnotě 2300,-.
A jaký je rozdíl mezi timto soudem a soudem pro nezletilé děti? Jak zjišťují výdělek? Vždycky byl manžel vyzván, aby se dostavil k soudu a nahlásil písemně, kde pracuje on a kde já. Teď se nic neděje. Dle čeho soudce určí výši výžiného?
Syn požaduje zvýšení ze 3000,- na 4500,-. Může dosáhnout vyšší částky? Od posledního soudu se manželovi zvedl plat o 850,- a já jsem začala pracovat. Naproti tomu se trochu zvýšil příjem matky a snížily náklady syna.
Děkuji za odpověď.
iva
A prosím tě, Katie, kolik se za ten soud vlastně platí? To chceš říci, že manžel, pokud uspěje syn jen částečně, bude ještě platit soudní náklady?
iva
Nemám po ruce komentář, ale myslím si, že co se týče výživného na zletilé děti, může se výše výživného (ať již nahoru nebo dolu) měnit njdříve ode dne podání návrhu.
Rozdíl mezi řízením ohledně výživného pro nezletilé děti a ohledně zletilých dětí:
Řízení o výživném pro nezletilé děti se může zahájit i bez návrhu (pokud soud zjistí, že se změnily poměry a výši výživného je třeba upravit) a proto není vázán ani návrhem (může přiznat vyšší i nižší výživné, než je požadováno), ani důkazy, které účastník navrhne (může provést i důkazy, které účastníci nenavrhli, pokud je považuje za potřebné). No a pokud pro to nejsou nějaké mimořádné důvody, nikomu z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (tzn. každý si nese své vlastní náklady sám, v rozsudku je věta „nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“). Protože se jedná o nesporné řízení, účastníky nejsou žalobce a žalovaný, ale navrhovatel a ti, o jejichž právech či povinnostech má být rozhodnuto.
Naproti tomu řízení ohledně výživného pro zletilé děti je klasické návrhové řízení, soud bez návrhu není oprávněn o něm jednat. Na jedné straně vystupuje žalobce, na druhé straně žalovaný, každý z nich nese důkazní břemeno – tj. musí prokázat svá tvrzení důkazy. Soud nemůže až na výjimky (dle § 120/3 občanského soudního řádu) provádět důkazy, které nebyly účastníky navrženy (ale může nemusí provést důkazy navržené) a také nemůže stanovit vyšší výživné, než je požadováno (ale může stanovit výživné nižší – tj. žalobě vyhoví jen částečně). Zároveň s rozhodnutím ve věci (o výživném) rozhoduje i o náhradě nákladů řízení, většinou podle úspěchu ve věci).
To by byly asi hlavní rozdíly – z nich vyplývá, že v řízení sporném, tedy v řízení o výživném pro zletilé děti musí být účastníci daleko více aktivnější ve vztahu k soudu, než v řízení nesporném, pokud chtějí uspět.
A k důkazům – žalobce i žalovaný musí sami navrhnout, jaké důkazy má soud provést, takže je na dítěti nebo na otci, aby k prokázání příjmů navrhl provést důkaz zprávou o výdělku.