Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
křik
Prosím o pomoc. Mám doma 5-ti měsíční holčičku. Malá přes noc spí, ale přes den pořád jen brečí a přestane jen v případě, že ji někdo vezme do náruče a chodí s ní po pokoji – to se trochu uklidní. ale jakmile se s ní sedne, nebo se dá do postýlky, tak zase začne a brečí klidně i hodinu vkuse. Prosím, poraďte mi někdo, co mám dělat, abych ji toho křiku aspoň trošku odnaučila a ona vydržela si hrát v postýlce, aniž by kolem sebe někoho potřebovala. Děkuji
Andy
Vlaďko P-nejde o intenzitu,ale jestli klidně sedí a nechá se manipulovat-jakože kam ho dáš tam zůstane a nebo bude brzy používat slovo já,já sám,neee.
No a pak začni šetřit na vysokou:-)
IQ je vrozené-můžeš ho pouze lépe či hůře využít.Myslím tím,že jako každé dítko má určitý potenciál a záleží jen na tobě jak ho budeš rozvíjet.
Vztekání a křik bez slziček zkouší každý prcek-nejlíp se tomu zasmát a prďolu zlechtat.
No, tak Terezka už od toho roku dostávala hysterické záchvaty….. Je to skutečně osobnost a já mám často práci vymyslet jak na ní. V podstatě s ní mluvím skoro jako s dospělou. Pak je ok. Ale jakmile jí někdo začne častěji rozkazovat, dávat na zadek, nebo křičet, je konec.
S tím IQ- to jsem tedy zvědavá, co vyroste z našeho Honzíka, protože bystrý sice je, pozornost si také vynucuje, ale né tak drasticky. Ale má dobrý smysl pro humor. V 8mi měsících hází naší Berry (pes) piškoty a směje se na celé kolo, jak Berry po nich skáče :-))
Jojo, ale je dobré ten vztek (asi kolem toho 9.-10. měsíce, později už důrazněji) nějak stimulovat, ať nevychováme příliš namyšlené dítě s vysokým IQ. Do těch 10 měs. to ani snad vztek není. Malý se mi taky hodně vztekal právě kolem těch 10m. (to už bylo poznat tak, že typicky důrazně kříčel uá pauza, uá pauza, uá pauza, uááá, uáááááá a přitom a byl takový strnulejší bez slz), zezačátku jsem z toho byla zmatená, ale později jsem začala být důsledná a malý mě víceméně poslouchá, ale i teď má vztekací mánie.
Děti,které se více prosazují a vztekají mají vyšší IQ
Tak to máš pravdu, malý mi taky plakal (když nepočítám dobu kojení – to brečel pořád, pak už nijak extrémně), pořád chtěl být se mnou, asi tak do desátého měsíce jsem byla pořád s ním a vykládala a vykládala, nosila a mazlila se s ním, do postýlky chodil jen na spinkání, takže jsem spíš tomu křiku předcházela. A teď můžu soudit, že bystrý je, učí se dost rychle a aktivity taky vymýšlím pořád, ale baví mě to ( z našeho pláče se stal smích, dobrý, ne?). Jinak malý je doteď pořád se mnou, ale mám pocit, že začíná být samostatný (hraje si i sám)a nebojí se, ale to nejspíš vybudovanou důvěrou mezi námi. Budu i dál taková jaká jsem a myslím, že budu jednou hodně hrdá máma, i když to už jsem i teď:-)))))). Jsem šťastná, že mám dítě a že mi bylo dopřáno být maminkou, hrozně to obohatilo můj život. takže milá Andy, všechno bude dobrý, uvidíš.
Terezka jako malá také křičela. Vždy, když se naučila něco nového, byl chvíli klid, jakmile se neučila lézt a pak chodit, bylo to hned o 100% lepší, protože konečně už byla soběstačná. Jinak do postýlky jsem se jí ani nepokoušela dávat – na deku do kuchyně, do klokanky, na koberec, do lehátka…. Abych se přiznala, když už jsem byla v koncích, nechala jsem jí na dece (když ještě nelezla) a odešla jsem na 5 min na zahradu. Často jsem přišla a ona si v klídku prohlížela hračky..
Ahoj,náš malej taky nechtěl být v postýlce,pořídila jsem si kolem pátého měsíce polohovací lehátko,vypadá to jako vajíčko(autosedačka),jen má železnou konstrukci.Docela jme ho i užili,později v něm i baštil,ale hlavně všude viděl.Když jsem vařila,měla jsem ho v kuchyni,viděl na mě a byl spokojený.
Průbojnější, průbojnější :-)). V pozdějším věku je třeba vymýšlet stále nové a nové finty, jak je k něčemu přinutit, aniž by si toho moc všimly.
Ale pravdou je, že když jsem byla na 5tileté prohlídce, doktorka říkala, že Terezka je inteligentní, bistrá a výřečná, být námi, dá jí do jazykovky, nebo jiné specializované školy :-))
Holky, právě teď jsem četla, že děti, které vyžadují maminku pořád a pláčou – jsou v životě průbojnější, chtějí víc vědět, rychleji se učí. Berte to z té pozitivní stránky.
Můj syn byl úplně stejný, v postýlce nechtěl být vůbec, chvíli si vyhrál na dece na zemi, ale fakt chvilinku, jinač byl pořád na rukách. Přešlo to až v devíti měsících, kdy začal sedět, lozit. To už se pak chvíli zabavil. Nelíbilo se mu ani v kočárku, tak jsem si pořídila takovou tu klokanku a nosila ho na břiše obličejem ven, to byl spokojený. Dcera se narodila jako druhá a v postýlce si byla schopná chvilku pohrát, v kočárku byla spokojená. I když jsme k oběma dětem přistupovali vždy stejně, každé bylo jako mimino úplně jiné.
Ahojky-tak to máš doma asi mazlíka,ale to jsou všechny děti-některé méně a některé více.Zkusila bych nějaké nové barevné,hrací nebo hýbací hračky. Leze už? Dej jí deku do obýváku na zem ať je ve středu dění-asi se cítí v postýlce odstrčená.Pokud se snaží lozit bude to pro ni taky stimul poznávat nové věci.Do postýlky ji dávej jen pokud potřebuješ něco udělat a nemůžeš ji 100%hlídat.A taky venku je krásně-tak dlouhé procházky-unavit.Pak si bude třeba ráda chvilku sama hrát v postýlce.Další alternativou je šátek na nošení,ale to se nadřeš-.nechala bych jako poslední možnost.
no a je lepší mít postýlku na spaní a ohrádku nebo přenos.postýlku na hraní,aby tyto dvě věci rozlišovala a večer šla v klidu spát a ve dne si hezky hrála-třeba se bojí že musí jít spinkat jestli máš jen jednu.Nedávej jí nikdy do postýlky za trest-bude si to pamatovat. A hlavně klidné nervy-ono to časem přejde-zas bude něco jiného:-)))
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.